Článek
Hrála v řadě televizních inscenací a filmu. Díky svému specificky zabarvenému hlasu ji posluchači znali z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského.
Vránová se narodila na Slovensku. Dětství prožila v Brně, kde také v roce 1960 absolvovala JAMU. Kariéru zahájila v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, odkud po dvou sezonách přešla do pražského Divadla na Vinohradech.
Řadu rolí vytvořila v televizi. Hrála například v seriálech My všichni školou povinní, F. L. Věk, Sňatky z rozumu či filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. Filmové role ztvárnila i ve snímcích Hledá se táta či Poklad byzantského kupce.
Její velkou láskou byla poezie, její otec byl vedle profese pedagoga také autorem křesťansky orientované lyriky. Sama si připravovala hudebně-literární pořady a dlouholetá práce v tomto oboru jí vynesla Křišťálovou růži, nejvyšší ocenění v oblasti uměleckého přednesu. Sama Vránová napsala desítky fejetonů, které se později staly základem knihy Magnetický vítr.
Své zkušenosti předávala mladým adeptům herectví. Mezi její žáky patřili Vladimír Dlouhý nebo Zlata Adamovská. Vedle Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu získala také cenu Prix Bohemia za herecký rozhlasový výkon.
Vránová byla vdaná za středoškolského profesora matematiky Jiřího Kepku, bratra herce Jaroslava Kepky. Jejich syn Ondřej, který je známý dětskou rolí Honzíka v televizním seriálu Arabela, je nyní režisérem zejména televizních filmů.
