Článek
Díla některých z nich se prosadila i v zahraničí. Mezi vybranými výtvarníky je například sochař Eduard Milén, malíř Petr Skácel nebo významný představitel tuzemské malířské moderny Antonín Procházka. „Většina těchto slavných osobností zemřela v druhé polovině 20. století a řada z nich má význam spíše regionální,“ řekl historik umění Robert Janás z Muzea města Brna, které stezku odborně zaštiťuje.
Návštěvník vlastnící chytrý telefon si může pomocí předem stáhnuté čtečky QR kódu naskenovat kód stezky u vchodu hřbitova a nechat se následně navigovat. „Lidé bez takových telefonů si mohou předem stáhnout a vytisknout mapu s vyznačenou trasou a orientovat se podle ní,“ dodala ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová.
Předem stáhnout by si měl návštěvník také informační materiály pojednávající o životě a díle zesnulých osobností. Držitele mobilů odkáže QR kód u konkrétního hrobu na stránky internetové Encyklopedie dějin města Brna, která se na tvorbě stezky podílela.
Náměstek primátorky Petr Hladík netradiční využití areálu hřbitova vítá. „Přibývá možností, jak získat informace o obyvatelích Brna, kteří jej tvořili. Kromě primárního pietního charakteru hřbitova mu tímto přidáváme i nový edukační rozměr,“ uvedl.
Další tematicky laděné stezky vedení hřbitova chystá. „Při příležitosti výročí 90 let od dostavění vily Tugendhat by se na konci léta či na podzim mohla objevit procházka zasvěcená architektům, kteří v Brně působili,“ řekl Petr Vachůt z Útvaru pro odbornou činnost Muzea města Brna.
Na Centrálním hřbitově města Brna je přibližně 80 000 hrobových míst a svou rozlohou 56 hektarů je plošně největším hřbitovem České republiky.
