Článek
Společnost Pivovary Staropramen slavila. Oficiálně otevřela Praze nový restaurační koncept s názvem Fortel, který láká zákazníky na směs elegantní hipsteřiny, street artu, pivní kultury a historie, kterou připomínají detaily interiéru dřívějšího kina Maják.
Staropramen doufá, že nová restaurace pomůže oživit pivní kulturu a zvýší konzumaci smíchovského čepovaného piva. Jak jsou na tom ostatní značkové restaurace podporované domovskými pivovary? V galerii se dozvíte, jaké hospody jednotlivé pivovary rozvíjejí, jak koncipují jednotlivé značky a co s nimi plánují do budoucna. (Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.)
Pivovary Staropramen otevřely slavnostně svůj nejnovější franšízový koncept Fortel letos v říjnu.
Ve skutečnosti fungoval už rok, ale kvůli uzavírkám v covidu a letním dovoleným se na slavnost muselo počkat.
Hospoda vznikla nedaleko smíchovského pivovaru v místech, kde dřív promítalo filmy kino Maják, později tam bylo kasino Roma Palace.
Zde je detail původní výzdoby Fortelu, který začal vznikat před čtyřmi lety.
„Fortel jsme připravovali s velkými ambicemi, které přibrzdila protipandemická opatření. Otevírat nový gastronomický podnik v takové situaci je noční můrou každého provozovatele. Záhy jsme museli flexibilně reagovat a fungovat přes výdejní okénko a prostřednictvím rozvozu,“ vzpomíná na těžké začátky nové restaurace Jan Trochta, manažer značkových restaurací Pivovarů Staropramen.
Odkaz na pivovar připomínají světla zhotovená z pivních sudů.
A tanky poblíž různě koncipovaných posezení.
Street art je v restauraci zastoupen těmito portréty. Nápisy na první pohled připomínají dopis, který píše zamilovaný hoch své dívce... kdo ho dočte do konce, uvidí, že to bylo jinak...
Dlaždice uměle rozbité na záchodě připomínají toaletu ve věznici... a spolu s dalšími prvky uspokojí leckteré hipstery.
Odvážné schody do nikam...
Industriální prvky.
DJ hrající ke smíchovskému pivu a české, asijské a středomořské kuchyni.
Restaurace chce svým stylem i živou hudbou oslovit hlavně mladé lidi. Původně chtěl Staropramen novým konceptem přinést do velkých měst (Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice a Plzeň) zcela nový koncept moderní restaurace určený pro zákazníky, kteří vyhledávají nezvyklé prostředí, neotřelou atmosféru a originální způsob přípravy a servisu pokrmů a piva.
Koronavir to ale změnil. „Před covidem se našim restauracím dařilo více než dobře. Pandemie ho ale ovlivnila, celý gastro trh se z ní teprve pomalu vzpamatovává a je potřeba vyčkat, jak se vše bude dále vyvíjet. Proto i naše další rozvojové plány jsou v tuto chvíli zdrženlivé,“ říká Trochta. Hospody se navíc potýkají s nedostatkem personálu, opatrností ze strany zákazníků k návštěvě hospod, nedostatkem turistů a absencí zaměstnanců v kancelářích, kteří stále ve velké míře pracují z domova.
A jaké další restaurační koncepty Staropramen podporuje? První byla franšízová síť Potrefená husa, která vznikla v roce 1999.
Dalším konceptem je Naše hospoda.
Takto vypadá Ostravarna.
A k nejnovějším restauracím patří i Pardubický PUB, který je orientovaný lokálně.
Celkově má Staropramen zhruba 50 značkových hospod. Franšízové restaurace však sám nevlastní ani neprovozuje.
„Restaurace slouží nejen k budování dobrého jména značky a jejímu rozvoji v daném regionu, ale také pomáhá provozovateli v lepším způsobu servisu, kvality prostředí, marketingovému oslovení zákazníků, lepší komunikaci se spotřebiteli. Samozřejmě s tím souvisí i naše očekávání na vyšší prodeje našich piv," dodává za Pivovary Staropramen Trochta.
Plzeňský Prazdroj eviduje 132 konceptových restaurací některé ze svých značek. Pivní jednička je začala budovat jako první pivovar v Česku v roce 1995. První provozovna konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) byla otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech.
„Hlavní důvody vzniku konceptových značkových restaurací byly dva: technicky nabídnout lidem čepované pivo v té nejvyšší kvalitě a pak také přiblížit značku spotřebitelům prostřednictvím zážitku s ní," říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Restaurací PUOR je 30.
Každá pivní značka má svoji konceptovou hospodu. Pilsner Urquell začal konceptem PUOR, ale nyní buduje modernější koncept Plzeňka, který volně navazuje na tradici a historii značky a propojuje pivo se sklářským řemeslem.
Plzeněk je sedm.
Vedle PUOR a Plzeněk však vzniká další moderní koncept – Pilsnerka.
Ta cílí na mladší zákazníky, kteří podle obchodního ředitele Mráze hledají „intimnější a autentický zážitek v moderním prostředí odlišeném od tradiční formy české hospody". Prostory zatím jediné Pilsnerky působí vzdušně.
Značka Gambrinus je spojena s konceptem Srdcovka. Těch je celkem 15.
„Plzeňský Prazdroj nevlastní žádnou restauraci ani hospodu. S majiteli a provozovateli ale úzce spolupracujeme, a to nejen tím, že jim dodáváme naše piva a nápoje, ale máme řadu programů na podporu hospod (školení personálu, konzultace v oblasti podoby interiéru a exteriéru či pomoc s výčepním zařízením a sanitací)," upozorňuje Mráz.
Vedle Srdcovek je s Gambrinusem spojen také koncept s názvem Originál 1869. Na obrázku je Originál 1869 Šenkovna v Praze.
Každý koncept má jednotný vzhled, který vychází z charakteristických prvků korespondujících se značkou piva. Velkopopovický Kozel tak má Kozlovny, kterých je 41.
Pivo Radegast má zase Radegastovny, kterých je 19.
Hospodští nabízející plzeňské pivo si stěžují na podobné problémy jako ti, co nabízejí pivo ze Smíchova, tedy na nedostatek personálu a v současné době i růst energií.
Plzeňský Prazdroj hodlá do budoucna síť konceptových provozoven dále rozvíjet a navyšovat jejich počty.
„Atraktivní interiér láká nové hosty a zvyšuje jejich ochotu zaplatit odpovídající cenu. Ve srovnání s minulostí se právě díky investicím do interiérů hospod a restaurací podařilo z míst, kam chodili zejména muži, a to pouze na pivo, udělat prostředí lákající více i ženy a smíšené skupiny při různých příležitostech, třeba i pracovních," vysvětluje Tomáš Mráz, proč se Prazdroji vyplácí hospody podporovat.
Zcela nový koncept však Prazdroj v tuto chvíli nevyvíjí.
Státní podnik Budějovický Budvar provozuje v tuto chvíli čtyři vlastní provozovny, nejznámější z nich jsou Masné Krámy v Českých Budějovicích.
A dále Krumlovský Mlýn v Českém Krumlově.
„V letošním roce jsme se ve dvou zmíněných dostali na úroveň roku 2019. U zbývajících dvou jsme na úrovni 80 až 90 procent před rokem 2019,“ říká Petr Kubín, obchodní ředitel Budvaru pro tuzemský trh.
Vedle těchto dvou restaurací provozuje i dvě vlastní Budvarky a další čtyři Budvarky provozují jiní provozovatelé. „Rekonstrukce interiérů proběhla ve všech v letech 2017 až 2018. Některé provozovny už na místě byly a fungovaly různě, třeba i 30, 40 let,“ upozorňuje Kubín s tím, že projekt značkových restaurací Budvarka se státní podnik nechystá do budoucna rozvíjet.
Pivovar Svijany zatím žádné své franšízové restaurace nemá, ale úzce spolupracuje se zhruba 20 převážně tankovými restauracemi v Praze, Bratislavě, Liberci, Jablonci nad Nisou a několika dalších městech, které pracovně označuje za TOP restaurace.
Jde například o restauraci U Svatého Mikuláše v Praze.
Pivovarskou restauraci ve Svijanech.
Nebo o Spilku v Bratislavě.
Obecně lze podle mluvčího Svijan Luboše Spálovského říci, že TOP restaurace pivovaru Svijany postihla pandemie ve srovnání s průměrem všech zásobovaných restaurací a hospod o něco méně, takže prokázaly své opodstatnění, na které chce pivovar v budoucnosti navázat vlastním konceptem.
„Covid bohužel oddálil dlouhodobý plán pivovaru na další rozvoj sítě značkových restaurací již pod jednotným jménem a designem. Pracovně by měla být založena na konceptu bratislavské restaurace Spilka,“ říká Spálovský bez uvedení bližšího termínu.
Bernard začal s franšízovými restauracemi Bernard PUB zhruba před deseti lety. „Motivem byla snaha o posílení značky. Restaurace spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy zákazníci nenajdou. Jinak vypadá naše hospoda v moderním objektu a jinak v prvorepublikové vile,“ říká Radek Tulis, mluvčí rodinného pivovaru Bernard.
Aktuálně jsou otevřeny dva Bernard Bary orientované především na nápoje a osm Bernard PUBů s kuchyní, z toho jeden je na Slovensku. „V žádném z našich podniků nejsou stejné jídelní lístky, nediktujeme centrálně, co vařit a od koho nakupovat suroviny. Jeden z našich PUBů například odebírá maso na gril od řezníka v ulici. To je v „tvrdých“ franšízách nemyslitelné,“ popisuje mluvčí.
Dopady covidu byly tvrdé i pro značkové hospody Bernardu, ale všechny přežily, pouze u jedné se změnil franšízant. „V době protiepidemických restrikcí jsme dokonce dvě restaurace otevřeli. Nyní se lidé navracejí, ale návštěvnost je menší,“ doplňuje Tulis.
Další rozvoj hospod v Česku chce pivovar věnovat posílení nabídky a kvality kuchyně. Plánuje však i zahraniční expanzi. „Na začátku října jsme podepsali smlouvu na druhý zahraniční Bernard PUB, tentokrát ve španělské Valencii, který chceme otevřít koncem tohoto roku.
