Článek
Zeman se během své návštěvy Číny mimo jiné zasazoval o to, aby čínský projekt nové Hedvábné stezky vedl i přes Českou republiku. Českým novinářům to řekl na závěr své již páté návštěvy Číny. Před novináři opět podpořil technologickou firmu Huawei v kauze, ve které ji některé západní státy obviňují z možné špionáže. Česko se podle Zemana chová v této záležitosti vůči těmto státům servilně.
Zeman na začátku jednání s čínským prezidentem řekl, že není žádná jiná země, kam by jezdil tak často. Zmínil, že je spokojen s jednáními s čínskou společností CITIC, která v Česku převzala projekty firmy CEFC. Zakladatel CEFC a zároveň poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován kvůli hospodářským deliktům. Zeman novinářům řekl, že Jie není ve vězení a jedná se CITIC o odkupu některých majetkových podílů.
Během čínské cesty Zeman opakovaně podpořil Huawei. V sobotu se sešel s výkonným ředitelem firmy Žen Čeng-fejem a vyjádřil naději, že se společnost bude v ČR podílet na digitalizaci, včetně sítí páté generace (5G). Novinářům nechal rozdat mapu Evropy s vyznačenými státy, které se v Evropě vyslovují vůči Huawei pozitivně a které negativně. „Uvnitř Evropy je takový vzteklý červený kousek, to je země, která je proti Huawei,“ řekl Zeman na adresu České republiky.
Polsko podle něj ve svém postoji váhá. „Všechny ostatní země postupně přešly na stranu Huawei. Myslím si, že není dobré, když jsme jediná země Evropské unie, která takto razantně, a řekl bych servilně, vystupuje,“ řekl s tím, že kauzu Huawei „servíruje“ ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil.
NÚKIB, který varoval v závěru loňského roku před technologiemi Huawei a další čínské společnosti ZTE, se stejně jako v minulosti k Zemanovu výroku nevyjádřil. „Jako apolitický úřad politické výroky zásadně nekomentujeme. Naším posláním je ochrana kybernetické bezpečnosti České republiky,“ sdělil ČTK mluvčí NÚKIB Radek Holý.
Papír, který nemá hodnotu
V Pekingu se také Zeman zúčastnil konference k nové Hedvábné stezce. Čínský plán zlepšit dopravní spojení mezi Asií, Evropou a Afrikou podpořil a v projevu poukázal na rizika, která ho ohrožují. V rámci summitu se v sobotu krátce potkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Na programu měl i jednání s vedením Bank of China, během kterého bylo podepsáno memorandum mezi touto bankou a firmou CITIC o investicích v ČR. Toto memorandum je nezávazné, a tudíž i nevymahatelné. „Na čínské straně jsou memoranda často skutečně jen papír, který nemá žádnou hodnotu,“ řekl Seznamu sinolog Filip Jirouš.
Podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře by měly v příštích dvou letech dosáhnout jedné miliardy dolarů (asi 23,1 miliardy korun). Banka zároveň uzavřela memorandum s Hospodářskou komorou ČR. Banka v něm podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého slibuje českým firmám úvěrový rámec až dvě miliardy dolarů (asi 46,2 miliardy korun).
Čína v roce 2016 investovala v České republice celkem 12,5 miliardy korun. Objem investic v následujících letech ale klesal. Podle sinologa a redaktora časopisu Sinopsis Filipa Jirouše se v případě současných čínských investic jedná jen o další sliby. „Nedá se nutně očekávat, že by se něco změnilo. Sliby v minulosti byly navíc ještě mnohem větší, bylo to asi 230 miliard, teď jsou okolo 80 miliard, přičemž polovina z toho jsou jen půjčky,” řekl Filip Jirouš pro Televizi Seznam.
Praha má kvůli Hřibovi v Číně utrum
Čína zrušila vystoupení českých kulturních institucí, jejichž název je spojen s Prahou. Čínské úřady tak reagují na některá prohlášení pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). ČTK to v Pekingu řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v souvislosti s jednáními, která v Číně vedl. V Pekingu se setkal se svým protějškem Luo Šu-kangem. Čína podmínila povolení k turné PKF – Prague Philharmonia kritikou postojů vedení Prahy, to však filharmonie odmítla.
Podle Hřiba bude Praha postupovat tak, aby její postoj k Číně neměl negativní dopad na kulturní instituce a podpoří jejich vystoupení v jiných zemích. „Z mého úhlu pohledu je to čistá malichernost ze strany Číny, je to přecitlivělá historická reakce na něco, co je jen snaha o nápravu normálních vztahů, které by mezi městy měly být,“ myslí si Jirouš.
