Článek
Na hlavním nádraží v Kyjevě v neděli vystoupil český i ukrajinský prezidentský orchestr, společně zahrály státní hymny obou zemí a také Ódu na radost, která je oficiální hymnou Evropské unie. Pořadatelé akce na místě také vystavili vlajku potřísněnou krví lidí zabitých při sovětské okupaci Československa v roce 1968.
Podle informací Deníku N své hudebníky do Kyjeva vyslal český prezident Petr Pavel. Seznam Zprávy zjistily, že kromě Hradu se na iniciativě podílel také český velvyslanec na Ukrajině Luboš Veselý a nezisková organizace Paměť národa. Akce měla připomenout výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim.
Krvavě poznamenanou vlajku z invaze 21. srpna 1968 přivezl do Kyjeva Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
„Cílem bylo poukázat na nutnost pokračovat v naprosto klíčové vojenské podpoře Ukrajiny. Skutečnost, že jsme to udělali s vlajkou potřísněnou krví z roku 1968, kdy hrdinové museli bránit rozhlas holýma rukama, jen posiluje její symboliku,“ sdělil pro Seznam Zprávy Foltýn.
Deník N doplnil, že se vlajka na Ukrajině objevila už dříve. Foltýn ji sem s Pamětí národa přivezl před dvěma lety, kdy ji představil vojákům bránícím Vuhledar.
Město však loni obsadila ruská armáda a z jednotky zhruba dvaceti vojáků, kteří tehdy na zakrvavený prapor připnuli ukrajinské stuhy, zůstali naživu jen čtyři. Foltýn tentokrát vlajku zpátky do Česka nepoveze, nechá ji v Kyjevě jako symbolické gesto pro tamní obyvatele.
Příběh zakrvavené vlajky
Tvůrcem tohoto symbolu 21. srpna 1968 je Petr Maišaidr, tehdy osmnáctiletý skautský vedoucí, který své vzpomínky na sovětskou okupaci vylíčil pro Paměť národa.
Jakmile se v den invaze dozvěděl o přítomnosti sovětských vojsk, obmotal si československou vlajku kolem těla a spolu s dalšími dobrovolnými obránci Prahy vyrazil na Vinohradskou třídu k Československému rozhlasu.
Když dorazil, spatřil zraněné, ale už i mrtvé civilisty. O vlajku sice v chaosu přišel, ale z nedalekého agitačního střediska sebral jinou. Vlajku pak namočil do krve zabitých, dle jeho slov proto, aby na ni mladí skauti mohli skládat svůj slib. Ten se mohl sotva dva roky od invaze kvůli rozpuštění skautské organizace skládat pouze tajně.
