Článek
Nedostatek financí je v USA hlavním důvodem, proč lidé plánují omezit počet dětí. Oproti loňskému roku vzrostl počet Američanů, kteří si myslí, že vychovávat děti je drahé, o 13 procentních bodů. Vyplývá to ze studie American Family Survey, která každoročně v USA sleduje veřejné mínění o rodinném životě, uvádí The Washington Post.
Sedm z deseti respondentů se domnívá, že výchova dětí je příliš drahá. Vůbec poprvé během jedenácti let, co se tento průzkum provádí, jsou finance tím nejzásadnějším. Na otázku, proč nechtějí dítě, případně se nepokouší o další, Američané tento faktor zmiňují dvakrát častěji než jakýkoliv jiný.
„Peníze vždy hrály roli v rozhodování o založení rodiny. V posledních letech ale rostoucí náklady na běžné potřeby, jako jsou potraviny, bydlení nebo péče o děti, získaly v těchto úvahách ještě větší váhu,“ říká Matt Brooks, profesor sociologie na Florida State University. A dodává, že většina lidí chce mít svou finanční situaci pod kontrolou dříve, než bude mít děti.
Podobně nad budoucností rodiny přemýšlí také Češi, i tam hrají roli peníze. Podle loňského výzkumu Současná česká rodina se ukazuje, že klesá podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě. Vůbec největší propad je u těch s nízkými příjmy. V domácnostech, kde musí vycházet s měsíčním příjmem nižším než 20 tisíc na osobu, plánovalo ještě v roce 2020 mít v příštích třech letech dítě 43 procent lidí, o dva roky později to bylo už jen 23 procent lidí.
Programy na podporu dětské péče
Míra porodnosti ve Spojených státech byla v roce 2024 na úrovni 1,6 dítěte na ženu, což je necelé jednoprocentní zvýšení oproti loňskému historickému minimu. V Česku se plodnost v loňském roce pohybovala na úrovni 1,45 dítěte na jednu ženu.
V USA proto vznikly programy, které nabízí bezplatnou péči o děti bez ohledu na příjem. Například konzervativci, které dlouhodobě znepokojuje klesající porodnost, začali podporovat takzvané pronatalistické hnutí, které motivuje lidi k tomu mít více dětí.
Zatímco v USA se pohled na děti lišil také mezi demokraty a republikány, v Česku podle průzkumu ovlivnilo rozhodnutí vzdělání. „U méně vzdělaných může jít jen o dočasný odklad, zatímco u vysokoškoláků jde zřejmě o trvalý záměr nemít děti. I přes pokles ale platí, že mladí lidé s vysokoškolským vzděláním děti plánují ve vyšší míře než lidé s nižším vzděláním,“ komentoval před rokem výsledky českého průzkumu sociolog z Masarykovy univerzity Martin Kreidl.
