„S ombudsmanem Křečkem nikdo nehne, pokud se nezmění zákon“

V úřadu veřejného ochránce práv došlo k rozkolu, který provázejí vzájemná osočení a slovní přestřelky. Z jedné strany padají obvinění z lidských a manažerských selhání, z druhé zaznívají slova o šikanózním jednání a názorové netoleranci a vyhrožuje se žalobou. Co se to mezi ombudsmanem Stanislavem Křečkem a jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou děje?

V minulém týdnu ombudsman Stanislav Křeček sebral veškerou agendu své zástupkyni Monice Šimůnkové, v pondělí začalo jeho rozhodnutí platit. Podle reportérky týdeníku Respekt Ivany Svobodové, která problematiku dlouhodobě sleduje, nyní „může chodit do práce, ale nemůže nic dělat“.

Šimůnková přitom na úřadu působí déle než Křeček. Před třemi lety ji zvolila Poslanecká sněmovna, do úřadu se tedy dostala stejně jako každý veřejný ochránce práv. „Není proto jeho podřízená v pravém slova smyslu,“ říká Svobodová.

Reportérka zároveň připomíná, že v úterý došlo k vygradování „táhlých problémů“, které spolu tato dvojice má. „Tu instituci, to, co mají vykonávat a jak se mají ve svých rolích chovat, chápou jinak,“ vysvětluje Svobodová.

Veřejný ochránce práv nicméně své rozhodnutí odůvodnil tím, že se se svou zástupkyní nemůže domluvit, a uvedl, že její práci provází „podobné lidské i manažerské komplikace, o jakých se v minulosti mluvilo už v souvislosti s jejím předchozím působením na Úřadu vlády“.

Podle reportérky ale Šimůnková spíš uvažuje o tom, zda nejde o mstu. „To rozhodnutí Stanislava Křečka totiž přišlo bezprostředně poté, co Senát přijal usnesení, ve kterém ho kritizuje, říká, že se dopouští xenofobních, předsudečných výroků a vyzývá ho, aby s větším respektem jednal se svou zástupkyní,“ popsala reportérka.

První problém vznikl už před dvěma lety, kdy se Křeček ujal postu ombudsmana a stáhl si pod sebe agendu diskriminace. A to přestože v minulosti například napsal, že lidé z vyloučených lokalit, což jsou často Romové, si za všechny své problémy mohou sami.

Za tento i další podobné výroky čelil kritice odborné veřejnosti, která jeho vyjádření označila za „rasistická“. A stejně je hodnotila v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy i Šimůnková. „Všechno nasvědčuje tomu, že Stanislav Křeček roli ombudsmana zkrátka nepochopil,“ myslí si Svobodová.

Role institutu veřejného ochránce práv podle zákona slouží k hájení občanů před chybami a nečinností veřejné správy, brání jejich práva a přispívá k jejich ochraně práv a svobod. Obrátit se na něj může každý Čech, který má pocit, že se k němu stát choval nespravedlivě.

„Celá ta instituce se velice osvědčila. Myslím si, že velmi přirozeně vplula do naší společnosti a odvedla už spoustu dobré práce, ke které by možná jinak nedošlo, nebo by k tomu došlo velmi složitě. Otevřela mnoho témat, mnoho věcí napravila,“ popsala Svobodová.

V pondělní epizodě se také dozvíte, jestli Poslanecká sněmovna a politici mohou situaci uklidnit nebo v čem Stanislav Křeček přetrhl tradici ve vykonávání ombudsmanského postu, která začala už s prvním veřejným ochráncem, Otakarem Motejlem. Poslechněte si v audiu na začátku článku.