Hlavní obsah

Krizový psycholog: Až 75 % lidí se po tragédii na fakultě vzpamatuje samo

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Prvního dne znovuotevření FF UK se zúčastnily stovky lidí, kteří mimo jiné z roztavených svíček zanechaných před budovami vytvářeli dílo s názvem „společná krajina“.

Reklama

Článek

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se vzpamatovává z útoku střelce z prosince minulého roku. Jak se s traumatickou zkušeností vyrovnávají studenti, pedagogové a zaměstnanci univerzity, popisuje v podcastu 5:59 psycholog Ministerstva vnitra a koordinátorka studentské skupiny Peerko, která poskytuje psychosociální pomoc přímo u fakulty.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak by měla společnost přistupovat k psychosociální pomoci čtyři týdny po tragické střelbě.
  • Jak se s neštěstím vyrovnává samotná Univerzita Karlova a proč by měla převzít dlouhodobou psychickou péči o studenty.
  • Jak lidé podle psychologa Štěpána Vymětala mohou posilovat vnitřní odolnost.

Měsíc od tragédie na pražské filozofické fakultě může být zlomovým obdobím. Studenti, učitelé i další už měli alespoň krátký čas na to zpracovat, co se těsně před Vánoci na fakultě stalo. A teď by se podle krizového psychologa Ministerstva vnitra Štěpána Vymětala měla situace pomalu zklidňovat.

„Teď potřebujeme dostat strukturu, podporovat soudržnost lidí, pomáhat, podporovat ty potřebné a celkově reagovat na tu událost a stabilizovat i společnost,“ popisuje v podcastu 5:59 Vymětal, který je také specialistou na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení.

Psycholog zároveň upozorňuje na to, že je složité zobecňovat pocity těch, které tragédie bezprostředně zasáhla, každý se s ní vyrovnává po svém. Většina – až 75 procent lidí – to podle něj dokáže sama nebo s pomocí svých přátel a rodiny. Ti ostatní mohou najít pomoc třeba na stránkách Národního ústavu duševního zdraví, který veškeré informace týkající se pomoci sdružuje.

Psychologickou podporu pro komunitu by ale podle něj v této chvíli měla přebírat samotná Univerzita Karlova. V první, takzvané akutní fázi, totiž psychologickou péči obstarával integrovaný záchranný systém, jehož součástí je třeba i psychologické pracoviště policie.

Foto: Ministerstvo vnitra

Krizový psycholog Ministerstva vnitra Štěpán Vymětal.

„Pracujeme s velkou nadějí“

Jedním z takových kroků může být i vznik studentské skupiny Peerko, která začala pomáhat záhy po tragédii. V ní se shromáždili někteří studenti psychologie. Ti se snaží pomoct svým vrstevníkům se stresem, který se na ně v souvislosti s událostí navalil. Inspiraci pro tento projekt prý našli u policie, ve které takzvaný peer support také funguje.

Koordinátorkou celého projektu je Karolína Faberová, která zároveň na Filozofické fakultě studie v doktorandském programu. Ta v podcastu 5:59 vypráví, že kromě nejrůznějších psychickým obtíží mezi studenty vidí i naději. „Samozřejmě můžeme říct, že tady existují nějaké negativní pocity a negativní emoce, ale myslím si, že teď pracujeme s velkou nadějí a velkou soudržností, kterou projevujeme mezi sebou. Vnímám to i mezi organizátory akcí a i fakultou, chceme tu fakultu hlavně ozdravit a dodat nám odolnost,“ přibližuje.

Kde hledat pomoc

Veškeré informace pro lidi, které jakkoli zasáhla tragická událost na FF UK, najdete v Asistenčním centru pomoci na stránkách Národního ústavu duševního zdraví.

Prvním krokem k určité vnitřní psychické síle je třeba už jen návrat do budovy fakulty. Pro některé to nebude problém a mohou se dokonce na vyučování i těšit, pro jiné to ale podle Faberové představuje velkou psychickou zátěž. Právě těm doporučuje, aby do prostor fakulty nevstupovali sami. Pomoci by pak mohly i „rituály“ jako například zapálení svíce.

I v tomto ohledu ostatně opět může přispět skupina Peerko. Studenti totiž otevřeli improvizovanou „ordinaci“ přímo na náměstí Jana Palacha, ke kterému fakulta přiléhá. Ta je pro všechny, kteří potřebují, otevřena každý všední den od 10 do 19 hodin až do konce měsíce.

Foto: Dominika Kubištová, Seznam Zprávy

Psycholožka Karolína Faberová.

Šance na psychický růst

Tím by to ale nemělo skončit. Psycholog Štěpán Vymětal upozorňuje, že by se s psychickými následky tragédie měla univerzita zabývat i do budoucna. Toto období by s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem s podobnými tragédiemi mělo podle psychologa Vymětala trvat minimálně rok.

Pohromu by tak univerzita mohla proměnit v šanci na posílení psychické obranyschopnosti a stmelení komunity. „Tedy vlastně integrovat to neštěstí takovým způsobem, abychom se dostali na vyšší úroveň fungování společnosti. Je to výzva i třeba směrem k hodnotám, aby to neštěstí bylo přetaveno smysluplným způsobem, aby ty ztráty nebyly zbytečné, ale aby dávaly smysl do budoucna,“ říká psycholog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak by se o tragédii na pražské filozofické fakultě mělo mluvit ve veřejném prostoru nebo o tom, jak si zpětně vybudovat pocit bezpečí. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler

Sound design: Ursula Sereghy

Hudba: Martin Hůla

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované