Hlavní obsah

Infiltrace v agentuře OSN. „Může to být mnohem širší problém,“ říká odborník

Foto: Anas-Mohammed, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Pásmu Gazy podporuje desítky sociálních, zdravotních a vzdělávacích projektů. Ilustrační foto.

Reklama

Článek

Hlavní humanitární agentura OSN v Gaze varuje, že vydrží s penězi jen do konce února. Západ v čele s USA totiž zmrazil finanční příspěvky Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Reagoval tak na nařčení Izraele, že se někteří zaměstnanci organizace zapojili do masakrů Hamásu. Jak hluboká je infiltrace těchto lidí v agentuře OSN?

Co v dnešní epizodě podcastu 5:59 také uslyšíte

  • Z čeho jsou zaměstnanci UNRWA obviněni.
  • Jak se vyznat v tom, jakou roli má úřad v Pásmu Gazy a jestli jsou mu jeho pracovníci z řad místních loajální.
  • A proč je tato oblast na agentuře do značné míry závislá.

Agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) zmítá skandál, který ji může přivést na samou hranici existence. Více než desítka západních států v čele s USA jí totiž pozastavila humanitární pomoc. Agentura tak rázem přišla až o 90 procent příjmů a podle jejích slov zbylé prostředky vydrží nanejvýš do konce února.

Západ tak reaguje na obvinění Izraele, že nejméně dvanáct zaměstnanců agentury se přímo zúčastnilo teroristického útoku Hamásu v Izraeli ze 7. října loňského roku.

Podle amerického listu New York Times se někteří z dvanáctky obviněných podíleli na únosu – do zajetí Hamásu odvlekli izraelské ženy – další pronikli na území Izraele a do masakru se přímo zapojili. A část měla také pomáhat Hamásu se sháněním zbraní a munice.

„Teď se objevuje tvrzení, že těch dvanáct je jenom špička ledovce dlouhodobého problému,“ říká v podcastu 5:59 vedoucí centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček s tím, že na Hamás a další teroristické organizace mohou být napojeny další stovky zaměstnanců této agentury. List The Wall Street Journal v úterý uvedl, že může jít až o 10 procent zaměstnanců úřadu v Gaze, tedy asi o 1200 lidí.

Pouto Palestinců s OSN

Zásadní roli v tomto ohledu podle Turečka hraje to, že pro úřad v Pásmu Gazy pracují většinou Palestinci. A ze svých zkušeností ví, že ti se na situaci v regionu nedívají neutrálně. „Když jsem s těmi lidmi mluvil, tak to sice byli pracovníci nebo pracovnice OSN, ale měl jsem pocit, že mluvím s palestinskými aktivisty. A je to logické. Myslím, že kdybychom se bavili s izraelskými pracovníky OSN, tak by také asi měli více sympatií pro izraelské zájmy než pro ty palestinské,“ podotýká Tureček.

Foto: Lenka Kabrhelová, Seznam Zprávy

Břetislav Tureček, dlouholetý expert na problematiku Blízkého východu.

Palestinci si s UNRWA za 70 let její existence v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu vybudovali silné pouto. Agentura se o ně starala, dovážela jim potraviny, ale také jim poskytovala zdravotní péči a vzdělání.

„Je tam vysoká chudoba, vysoká závislost na humanitárních dávkách nebo zásobování od agentur OSN, včetně UNRWA, takže v tomto ohledu tam UNRWA skutečně hraje velkou roli,“ říká Tureček, který její dosah a vliv zažil na vlastní kůži při svých pobytech na palestinských územích. A zároveň dodává, že „bez pomoci OSN lidé v Gaze nepřežijí“.

Závislost na humanitární pomoci

Na jednu stranu tedy úřad lidi v nejhustěji obydlené části světa zachraňuje, čelí ale kvůli tomu zároveň kritice například ze strany Izraele, že takovým nastavením neutuchající situaci v Pásmu Gazy udržuje. „Ale to je rozhodnutí OSN. Izrael má problém s OSN obecně, to jsme slyšeli mnohokrát. A toto samozřejmě ten problém udržuje,“ říká Tureček.

Expert nicméně připomíná, že kvůli dlouhodobé izolaci se místní společnost radikalizuje a v každé z rozvětvených rodin, které mají i třicet členů, tak je možné najít člověka, který je napojený na Hamás a hned vedle dalšího, který proti němu bojuje.

A UNRWA nebo případně další organizace, které by místo ní mohly v regionu působit nebo v něm už působí, tak musí vyřešit, za jakých podmínek Palestince zaměstnávat. „To jsou věci, které se velice těžko budou rozmotávat,“ říká odborník.

A Tureček se v souvislosti s touto tezí ptá sám sebe, zdali skutečně mezi pracovníky OSN, palestinskými civilisty a palestinskými extremisty a teroristy vede v Gaze jasně daná hranice? „Nevede,“ odpovídá jednoznačně. A o to je pro humanitární organizace v oblasti práce těžší.

Ke stavu, ve kterém společnost v Pásmu Gazy je, ale podle Turečka přispěl i samotný Izrael. Například tím, že na Pásmo Gazy uvalil hospodářskou blokádu. S obživou tak Palestincům musela pomoci právě UNRWA. A obyvatelé Gazy se jednoduše stali závislými na humanitárních dodávkách.

„Takže ono je to do určité míry pokrytectví. Izrael je kritický k Evropské unii, ale je rád, že Evropská unie brání sociálnímu kolapsu Palestinců na Západním břehu. Izrael kritizuje OSN, ale je rád, že OSN dodává potraviny Palestincům, protože jinak by je musel dodávat sám,“ upozorňuje Tureček.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o historii UNRWA a o její dekády dlouhé práci na palestinských územích, nebo o tom, jak se situace může vyvíjet dál. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Plus, TV Nova, youtubové kanály ABC NEWS, Zeit online, TA3 a TVA Nouvelles

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované