Hlavní obsah

Arménie vrátí Ázerbájdžánu čtyři vesnice. Země jsou tak blíž mírové dohodě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Asatur Yesayants, Shutterstock.com

Arménský premiér Nikol Pašinjan během zasedání Euroasijské mezivládní rady (EAEU) v arménském Jerevanu na snímku z listopadu 2021.

Reklama

Arménie předá Ázerbájdžánu čtyři vesnice, které spadaly pod jeho kontrolu před rozpadem Sovětského svazu. Obě země označily dohodu za důležitý milník v době, kdy se po desítkách let rozepří blíží k mírové dohodě.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ázerbájdžán a Arménie poprvé dosáhly dohody o vymezení části hranice. Jerevan souhlasil s předáním čtyř vesnic, které byly od rozpadu Sovětského svazu pod jeho kontrolou.

Strany se dohodly, že v blízké budoucnosti stáhnou jednotky z dohodnutých oblastí a nastaví tam pohraniční služby. Podle arménského premiéra Nikola Pašinjana po předání čtyř obcí klesne bezpečnostní riziko v oblasti.

Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničních věcí Aykhan Hajizada uvedl, že Arménie vrátí čtyři vesnice poblíž společné hranice zemí, které byly „okupovány“ od počátku 90. let. Dění nazval „dlouho očekávanou historickou událostí“.

Obě země pak označily dohodu za důležitý milník v době, kdy se po desítkách let rozepří týkajících se zejména Náhorního Karabachu blíží k mírové dohodě. Baku totiž považuje navrácení vesnic jako jednu z podmínek k uzavření takové smlouvy.

Zmíněné čtyři vsi, které za sovětských dob patřily Ázerbájdžánu, se nalézají na severovýchodě země. Úřad premiéra Nikola Pašinjana ovšem tvrdí, že fakticky jde jen o „dva a půl“ vesnice, protože zbývající části už mezitím ovládli Ázerbájdžánci.

Osady jsou opuštěné, ale jsou strategicky důležité, protože se nacházejí v blízkosti hlavní arménské dálnice směřující k hranici s Gruzií. Velká část arménského obchodu putuje po této silnici a je také důležitou spojnicí pro plynovod, kterým se dostává plyn z Ruska.

„Všech požadavků, které Ázerbajdžán říká nahlas, dřív nebo později s velkou pravděpodobností dosáhne. Má všechny prostředky k tomu, aby si je vojensky připsal,“ řekl pro Seznam Zprávy arménský bezpečnostní expert Narek Sukiasyan, který působí na Jerevanské státní univerzitě a v německé nadaci Friedrich-Ebert-Stiftung.

Náhorní Karabach

Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.

V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.

V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.

Foto: Crisis Group, Seznam Zprávy

Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.

Arméni žijící v pohraničí se obávají, že v důsledku vrácení čtyř vsí Ázerbájdžánu povede státní hranice jen několik desítek metrů od jejich domů. Baku by také mohlo ovládnout místní úsek silnice vedoucí do Gruzie a také část plynovodu směřujícího z Ruska přes Gruzii do Arménie.

Nové dohody kritizuje arménská opozice, podle které Pašinjan přijímá jednostranné ústupky vůči Baku.

Arménie a Ázerbájdžán spolu v posledních letech vedly několik krvavých válek kvůli sporné enklávě. Vyvrcholení eskalace přišlo loni v září, kdy Baku podniklo bleskovou operaci a získalo nad Náhorním Karabachem kontrolu. Separatisté ustoupili a drtivá většina arménského obyvatelstva uprchla do Arménie.

Baku se regionu zmocnilo navzdory přítomnosti ruských mírových sil, které měly válce zamezit. Ve středu pak Kreml oznámil stažení svých vojsk z oblasti. Rusko, rozptýlené svou válkou na Ukrajině, ztrácí vliv v kavkazské oblasti.

Spojené státy a Evropská unie rovněž naléhaly na obě strany, aby dosáhly mírové dohody.

Reklama

Doporučované