Hlavní obsah

Kim Čong-un mění Severní Koreu na ruskou továrnu na zbraně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: API/Gamma-Rapho, Getty Images

Spolupráce Ruska se Severní Koreou pokračuje a nezdá se, že by slábla (snímek diktátora Kim Čong-una po testu balistické rakety).

ANALÝZA. Z KLDR do Ruska od léta loňského roku doputovaly podle odhadů tisíce kontejnerů naložených mimo jiné miliony kusů dělostřeleckých granátů. Ani na jaře 2024 se nezdá, že by dodávky zpomalovaly.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už loni zkraje podzimu se začaly objevovat analýzy satelitních snímků lodního a železničního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem, podle kterých KLDR v srpnu začala Rusku ve velkém dovážet zbraně.

Tou dobou komerčně dostupné satelitní snímky zachycující pohyb lodí a vlaků se zbraněmi bedlivě sledoval i analytik think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Joseph Bermudez. A činí tak dodnes.

Kontejnerů je stejně jako loni

„Přečtu vám pár záznamů. Tak například 13. října bylo v přístavu Račin (severokorejský přístav, odkud zbraně putují do Ruska - pozn. red.) 150 kontejnerů, 23. října 785, pak třeba 10. listopadu 1010. A takhle to jde pořád dál. Poslední satelitní snímek, co tady mám, je starý necelý týden,“ popisoval Bermudez situaci v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který se uskutečnil 6. prosince.

V té době ještě nebylo jisté, jestli KLDR „jen“ vyprázdnila své rezervy a poskytla výraznou, ale spíš jednorázovou pomoc, nebo jestli se stane dlouhodobějším dodavatelem.

Poslední měsíce nicméně podle Bermudeze přinejmenším ničím nenasvědčují, že by se série severokorejských dodávek do Ruska chýlila ke konci.

„Povaha výměny se moc nezměnila. Není to sice tak, že by dodávky plynuly pořád stejným tempem, protože během posledních měsíců dochází ke značným výkyvům a pauzám, ale to celkové množství převezených kontejnerů je zhruba stejné,“ řekl analytik.

Nové rakety má už i Ukrajina

Ukrajina už vypálila americké rakety dlouhého doletu ATACMS. Zbraň, o niž Kyjev dlouhodobě a hlasitě žádá, je novou hrozbou pro Rusko, které teď musí balancovat mezi vyšším rizikem utrpěných škod a složitou reorganizací.

Velkou aktivitu Bermudez s kolegy nadále sleduje nejen na moři a železnici, ale i v několika ruských muničních skladech na západě země, kam severokorejské zbraně proudí po zemi ze samého východu Ruska a odkud pak putují přímo na frontu (konkrétní sklady, přístavy, trasy a jejich postupné zdokonalování think tank popisuje například zde).

Ve skladech podle Bermudeze množství přijíždějících vagonů sice v čase kolísá ještě výrazněji než samotný severokorejský export, ani to však nejspíš neznačí, že by spolupráce Pchjongjangu a Moskvy začínala slábnout. Výkyvy jsou podle něj nejspíš způsobené množstvím výzev, které představuje přeprava přes celé Rusko, a nedá se říct, že by dodávky munice proudící přímo do skladů přestalo být vysoké.

Jeho shrnutí posledních měsíců je v souladu s tím, co oznamuje jihokorejská a americká vláda.

Zatímco na začátku listopadu Jihokorejci odhadovali počet dopravených severokorejských dělostřeleckých granátů do Ruska na něco přes jeden milion, v březnu už to podle Soulu bylo přes tři miliony kusů v celkem 6700 kontejnerech.

Například USA loni na podzim uváděly, že podle jejich zjištění KLDR za září vyvezla tisíc kontejnerů. Podle posledního letošního odhadu bylo kontejnerů mezi zářím a koncem února 10 tisíc.

Sledování a vyhodnocování velikosti dodávek podle Bermudeze komplikuje fakt, že pro úplný obrázek nestačí sledovat pouze přístavy, protože část zbraní Severní Korea do Ruska dováží i po železnici. Ze satelitních snímků se také samozřejmě těžko poznává, jaké konkrétní druhy zbraní jsou uvnitř, což je pro Bermudeze hlavní důvod, proč je skeptický právě třeba k pokusům o odhady množství dovezené dělostřelecké munice.

Podívejte se na snímky z loňské zářijové návštěvy severokorejského vůdce v Rusku. Kim Čong-un zavítal i na kosmodrom a s Vladimirem Putinem mluvil o výměně vojenských technologií.

+12

Přesto k jihokorejským číslům pro srovnání dodejme, že Rusko podle posledních odhadů dosáhlo výrobní kapacity 3 až 3,5 milionu kusů ročně a Evropa dohromady s USA 1,2 milionu kusů (je nutné i dodat, že podle Ukrajiny je severokorejská munice velmi nespolehlivá, zatím jde ale o neověřené výroky).

KLDR vyčlenila pro Rusko celé fabriky

Zprávy o pokračujících dodávkách zbraní každopádně nasvědčují tomu, že KLDR nezůstala jen u uvolnění části svých zásob, ale že kvůli ruské poptávce zřejmě upravila i vlastní tempo výroby. O tom, že v Severní Koreji jsou celé fabriky vyčleněné pro výrobu zbraní pro Rusko, ostatně opět informovala jihokorejská vláda, podle níž tyto továrny jedou na maximální kapacitu.

Zdrojů na výrobu má Pchjongjang zřejmě dost.

Podle Bermudeze má Severní Korea pro výrobu jednoduchých zbraní, jako je dělostřelecká munice, miny nebo útočné pušky, velké výrobní kapacity i dostatek vlastních nerostných surovin.

Dovážet odtamtud zbraně donekonečna nicméně podle experta není v zájmu Ruska. Kreml se podle Bermudeze jistě snaží rozšířit vlastní výrobu, aby nakupovat v zahraniční nemusel, a důležitost Severní Koreje bude záviset na tom, jak tato snaha bude, či nebude úspěšná.

Zásadní zjištění posledních měsíců představují podle Bermudeze i nové informace o tom, že Rusové kromě jednodušších severokorejských zbraní na Ukrajině využívají i tak sofistikovanou zbraň, jako je balistická raketa.

Na její první použití Ruskem upozornily už zkraje ledna Spojené státy, později to potvrdila i analýza trosek rakety v Charkově provedená experty think tanku Conflict Armament Research (CAR) a nakonec i pozorovatelé OSN. Z podoby trosek i záběrů ukazujících samotný útok raketou se přitom podle expertů zdá, že šlo o moderní raketu Hwasong-11, která byla mimochodem podle vyšetřovatelů plná západních čipů a součástek.

Přínos pro Kima

Kolik raket KLDR dodala, se zatím neví, a nedá se tak odhadnout, jaký vliv by mohly mít na vývoj války. Už teď je ale podle Bermudeze jisté, že jde o velkou a přínosnou událost pro Pchjongjang.

Severokorejský raketový program totiž dosáhl toho, že v podstatě dochází k ostrému testování jeho výtvorů v moderní válce, což mu může přinést velmi cenné informace. Severokorejci teď už podle Bermudeze „pravděpodobně získávají od Rusů podněty a případně i vylepšují design svých raket“.

Zisků na straně Severní Koreje je ale mnohem víc.

„Opravdovými vítězi jsou tady Severokorejci,“ uvedl pro BBC Joseph Byrne, expert na investigace z otevřených zdrojů a spoluautor nedávno publikované analýzy satelitních snímků britského think tanku RUSI.

Analýza odhalila, že režim diktátora Kim Čong-una za zbraně mimo jiné od Ruska dostává ropu, jejíž množství dalece přesahuje množství povolené sankcemi OSN. Kromě ropy pak do KLDR podle RUSI putovaly i vagony mouky a rýže a celá spolupráce posílí nejen severokorejskou ekonomiku, ale i armádu.

Podle Bermudeze nicméně Pchjongjang možná nejvíc ze všeho dostává od Ruska peníze. Uvítal by ale jistě i know-how v oblasti vojenských technologií nebo technologii samotnou.

Doporučované