Hlavní obsah

Hygienici zrušili karanténu 26 lidem, kteří byli v kontaktu s pacientem Bulovky

Foto: Adam Hříbal , Seznam Zprávy

V karanténě byli hlavně zdravotníci. Ilustrační snímek.

Testy u pacienta z Bulovky nepotvrdily nebezpečnou nákazu. Hygienici proto ukončili karanténu 26 lidem, převážně zdravotníkům z Tábora, kteří s ním byli v kontaktu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hygienici zrušili preventivní karanténu 26 lidem, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce. Testy u něj nepotvrdily nebezpečnou nákazu. Na dotaz ČTK to v neděli uvedl zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer. Nemocnice muže přesunula na běžné oddělení, řekla v neděli ČTK mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.

„Osoby v karanténě dostaly informaci, že již není potřeba,“ uvedl Fošum v textové zprávě. Lidé v domácí karanténě čekali na výsledky testů z berlínského Institutu Roberta Kocha, který v sobotu testoval vzorky odebrané pacientovi. Jde o Američana, který nedávno pobýval v Africe.

Ebola

Ebola (též krvácivá horečka ebola) je virové onemocnění ze skupiny krvácivých (hemoragických) horeček, které napadá člověka a některé další primáty. Představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo.

Původcem onemocnění je filovirus ebola. Dosud největší epidemie této nemoci s největším počtem úmrtí propukla v západní Africe v prosinci 2013, detekována byla však až v březnu roku 2014. Symptomy se obvykle začínají projevovat několik dní až tři týdny po nákaze virem, a to horečkou, bolestí v krku, bolestmi svalů a bolestí hlavy. Dále typicky následuje nevolnost, zvracení a průjem, společně se zhoršeným fungováním jater a ledvin. V této fázi začínají mít někteří lidé problémy s krvácením.

Virus ebola se poprvé objevil v roce 1976 a od té doby různé kmeny viru ebola způsobují epidemie s mírou letality dosahující 50–90 %. Místem epidemií byly především africké země Konžská demokratická republika, Konžská republika, Gabon, Uganda a Súdán, během žádné z jednotlivých epidemií nebylo nakaženo více než 500 osob.

V roce 2013 vypukla rozsáhlá epidemie v západoafrické Guineji, která se rozšířila do sousední Libérie, Sierry Leone, Mali a Senegalu i do nedaleké Nigérie. Epidemie skončila až v roce 2016, počet nakažených přesáhl 28 000 lidí a počet mrtvých 11 000 lidí.

V současnosti je známo pět kmenů viru ebola. Tři z nich (ebola-Zair, ebola-Súdán a ebola-Bundibugyo) napadají člověka. Čtvrtý kmen (ebola-Pobřeží slonoviny, anglicky Taï Forest ebolavirus) dosud způsobil jen jedno zaznamenané lidské onemocnění, když došlo k přenosu choroby z pitvaného šimpanze, a nebylo smrtelné. Pátý kmen (ebola-Reston) napadá opice a prasata. Jméno ebola bylo převzato od řeky, která protéká oblastí, v níž propukla první epidemie této nemoci.

Zdroj: Wikipedia

Informaci o negativních výsledcích testů na ebolu, horečky marburg a dengue, krvácivou horečku lassa, krymsko-konžskou hemoragickou horečku, žlutou zimnici a další krvácivé horečky krajská hygienická stanice dostala v sobotu po 22:00, uvedl Fošum. „Ta ještě večer kontaktovala osoby v karanténě, vedení nemocnice a samosprávu,“ doplnil.

Hygienická služba, integrovaný záchranný systém i zdravotnická zařízení podle Fošuma zafungovala ukázkově podle stanoveného postupu. Poděkoval jim, veřejnosti a také lidem v karanténě za to, že opatření strpěli a pomohli tím ochránit veřejné zdraví v Česku.

Američan hospitalizovaný na Bulovce podle dřívějšího Fošumova vyjádření několik týdnů pobýval v africké Demokratické republice Kongo. Odtud se přes Rwandu vrátil do USA a následně 6. května přicestoval do Česka. V Africe pobýval v oblastech, kde je možné se nakazit některou z krvácivých horeček. Po převozu na Bulovku byl ve stabilizovaném stavu, nemocnice ho umístila do bioboxu, který je hermeticky oddělený od okolního prostředí. „Pacient je ve stabilizovaném stavu přesunut na standardní oddělení kliniky infekčních nemocí,“ napsala v neděli ČTK mluvčí nemocnice.

Infekční klinika Bulovky je jediným civilním zařízením v Česku, které může o pacienty s vysoce nakažlivými infekcemi pečovat. Zatím tam ale pobývali jen lidé s podezřením na takovou infekci.

Podle mluvčí je přijímání pacienta do bioboxu velmi neobvyklé, v posledních nejméně čtyřech letech k němu nemocnice nyní přistoupila poprvé. Bioboxy ale opakovaně používala před zhruba deseti lety v době epidemie eboly v některých státech západní Afriky, kdy se v Česku prověřovalo podezření na nákazu u několika pacientů.

Bulovka postup přijímaní pacientů s podezřením na nebezpečnou nákazu nacvičuje se složkami integrovaného záchranného systému z různých krajů zhruba každé tři měsíce, uvedla Stolejda Libigerová. Při zatím posledním cvičení v polovině letošního dubna trénovali zdravotníci příjem čtyř pacientů najednou s podezřením na marburgskou horečku, které přivezly ve speciálních boxech sanitky ze tří krajů.

O nákaze ebolou nebo horečkou marburg u pacienta převezeného na Bulovku z táborské nemocnice spekulovala některá média. Ebola se nešíří vzduchem, ale kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Virus v Africe způsobil několik epidemií nemoci, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Marburg má smrtnost 88 procent a bývá řazen do stejné skupiny filovirů. Na rozdíl od eboly však proti marburgu neexistuje antivirová léčba ani vakcína. Krvácivých horeček je více než desítka typů.

Související témata:

Doporučované