Letní tábory podle kontroverzního seriálu jsou hit. I když děti by ho vidět neměly

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tábory plné her ze seriálu, ve kterém prohra znamená smrt. Seriál Hra na oliheň se stal fenoménem, který zasáhl i ty nejmladší děti, zájem z jejich strany se odrazil i v nabídce letních táborů, nejeden z nich nabízí pobyt s tematikou právě brutálního seriálu.

V seriálu streamovací služby Netflix, který opakovaně lámal její rekordy ve sledovanosti, zadlužení soutěžící vstupují do zvrácené reality show, ve které na opuštěném ostrově soutěží v korejských i mezinárodních dětských hrách. Strážní v dnes už proslavených černých maskách s bílými symboly hráče po prohře nemilosrdně zastřelí, v seriálu je násilí všudypřítomné, každou hru doplňují proudy krve v děsivém kontrastu s nevinným barevným prostředím.

Děti i na základních školách seriál už od jeho první série napodobují na školních chodbách, kupují si masky a kostýmy, jaké nosí postavy, hrají hry ze seriálu a při prohře předstírají střelbu. Už dříve Seznam Zprávy popisovaly fascinaci dětí tímto seriálem a její možné účinky.

I když se mezi dětmi seriál rozsáhle šíří, v žádném případě pro ně není vhodný. V České republice Netflix seriál doporučuje pro diváky od šestnácti let, například ve Velké Británii dostal označení jen 15+, ve Spojených státech naopak dostal označení 18+.

Podobně seriál ohodnotila i předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová, podle které především rodiče musí věnovat pozornost tomu, čemu se dítě věnuje. „Seriál pracuje s hlavními motivy jako extrémní stres, postavy jsou vystavené smrtelnému nebezpečí. Hráči jsou lidé v těžké finanční situaci, což reflektuje ekonomický a současně sociální tlak spojený s nedostatkem peněz. Seriál určitě není vhodný pro mladší děti,“ popsala už dříve pro Seznam Zprávy Zapletalová.

Zájem dětí o seriál překvapil i pořadatelku jednoho ze seriálem inspirovaných táborů na Slovensku Lenku Krošlákovou. I když podle ní mnoho dětí seriál přímo nevidělo, setkali se s ním alespoň přes spolužáky nebo videa na internetu. „O téma je zájem, děti je znají a přirozeně je láká. Učím na škole a před mými hodinami děti hrály hry ze seriálu, ale když jsem se jich zeptala, odkud je znají a jestli seriál viděly, zjistila jsem, že ho viděly jen dvě z nich, zbytek ho znal z internetu nebo od kamarádů. Pokud budeme předstírat, že je toto téma přístupné až od 15 let a děti se k němu nedostanou, budeme lhát sami sobě,“ uvedla Krošláková.

Hnacím motorem pro uspořádání tábora s touto tématikou byl podle hlavního vedoucího Viktora Kališe vysoký zájem ze strany dětí. Přidal museli organizátoři i další turnus, který je už teď také téměř plný.

Děti mají podle Krošlákové o seriálu útržkovité informace, které si mohou nesprávně vysvětlit. „To může mít mnohem horší následky, než kdybychom s nimi o tématu otevřeně mluvili a správně jim ho vysvětlili. Právě proto tábor vznikl, aby děti porozuměly, o čem seriál doopravdy je,“ doplnila Krošláková.

Kališ upozornil na to, že český tábor se především inspiruje hrami ze seriálu, není ale jeho kopií. „Hlavní důraz klademe na férovou hru založenou na respektu, týmové spolupráci a zdravé soutěživosti. S dětmi diskutujeme o tématech seriálu formou komunitních kruhů a cílené zpětné vazby, přičemž jim vysvětlujeme, že násilí není zábavné a že v reálném životě věci fungují jinak,“ popsal Kališ.

Podobně se v tomto kontextu vyjádřili i odborníci. Podle mediální expertky a vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Ivety Jansové je důležité děti především vzdělávat, zákazy na ně totiž příliš nefungují. „U zákazů se vždy setkáme s tím, že se špatně vysvětlují. Dítě se zeptá, proč nemůže seriál sledovat, co je na tom špatného, a pak ho bude chtít vidět o to víc,“ uvedla Jansová.

Zákazy jsou nefunkční i podle psycholožky Zapletalové, protože vedou k touze poznat zakázané ovoce. Spíše je podle ní potřeba vést děti k zamyšlení nad otázkami života, smrti a obchodování se životem.

I když mají tábory jasně stanovené věkové hranice, u jednoho z českých táborů je limit nastavený na 10 až 17 let, u slovenského 10 až 13 let, v obou případech mají zájem i rodiče s mladšími dětmi. „Škoda, že až od deseti let, dcera by byla nadšená, ale je jí teprve osm,“ píše se v komentářích pod jedním z českých Squid Game táborů.

Vedoucí Kališ řekl, že někteří rodiče chtěli přihlásit i děti ještě menší. „Původně projevovaly zájem především starší děti. Nicméně, vzhledem k velkému zájmu i ze strany mladších dětí a jejich rodičů, byl program upraven tak, aby byl vhodný již pro děti od 10 let. Rodiče chtějí přihlašovat i 6-leté děti. Pro ty by byl program až moc akční,“ uvedl Kališ.

Stejnou zkušenost potvrzuje i pořadatelka slovenského tábora Krošláková. „Hlásily se mi i mladší děti, ale i rodičům jsem vysvětlila, že tábor je od určitého věku a i aktivity v něm jsou tomuto věku přizpůsobené,“ řekla.

Na obou táborech budou děti hrát dětské hry ze seriálu, jak ty mezinárodní, jako je „Červená, zelená“ (naše Cukr, káva, limonáda) nebo přetahovaná, tak korejské, které se v seriálu objevují.

Podle Krošlákové mají být aktivity zaměřené na týmovost, férovost a spolupráci, na začátku tábora plánuje s dětmi o seriálu mluvit, rozebrat, jak ho vnímaly a co si o něm myslí. „Budeme diskutovat o tom, co je v seriálu reálné a co je jen fikce. Chceme ukázat dětem, že i za kontroverzním tématem se dá najít něco pozitivního a hodnotného. Namísto toho, abychom tato témata tabuizovali, rozhodli jsme se je probrat bezpečnou a hravou formou,“ popsala Krošláková.