Gaza má hlad a nemá alternativu. Buďto Hamás, nebo okupační armáda

V Evropě se zvedá vlna kritiky vůči postupu Izraele v Pásmu Gazy. Útoky zasahující civilisty v pondělí razantně odsoudil i spolkový kancléř Friedrich Merz, Německo přitom patří mezi nejbližší izraelské spojence. Jiné evropské státy volají po zavedení sankcí nebo zbrojního embarga. Současnou pozici Izraele rozebíráme s expertem na Blízký východ Břetislavem Turečkem.

Mezinárodní tlak na Izrael dál sílí. Platí to minimálně při pohledu do Evropy, kde neustávající přísun zpráv o hrozivé humanitární situaci v Pásmu Gazy a dalších civilních obětech izraelské ofenzivy zvedá vlnu kritiky. Jen od začátku tohoto týdne se k ní razantně přidal třeba německý kancléř Friedrich Merz. A například švédský premiér Ulf Kristersson navrhl uvalit na Izrael sankce s cílem donutit ho ke změně přístupu.

Už minulý týden podobně pohrozili lídři Velké Británie, Francie a také Kanady. Načež je izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve své reakci obvinil z podpory „masových vrahů, násilníků, vrahů dětí a únosců“. A z toho, že jen dodávají odvahu ozbrojencům z Hamásu, jejichž krvavý útok na Izrael ze 7. října 2023 nynější válku zažehl.

Může tedy tlak z Evropy něco změnit a ovlivnit další izraelský postup?

„Rozhodně bude záležet hlavně na Donaldu Trumpovi,“ říká analytik Břetislav Tureček, který stojí v čele Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že nikdo jiný než právě americký prezident v současnosti vliv na rozhodování Izraele nemá.

Rovnici pro Izrael nicméně komplikuje otázka, co by – například po případném uzavření příměří s Hamásem – bylo dál s Pásmem Gazy. Tureček upozorňuje, že Netanjahu a jeho vláda se v minulosti zdráhali nastínit, s jakou poválečnou budoucností pro Gazu počítají. Až minulý týden premiér na své první tiskové konferenci od loňského prosince uvedl, že po konci současné ofenzivy má celá oblast zůstat pod izraelskou kontrolou.

„Izrael se v podstatě do této pasti vmanévroval. Plán B (pro Pásmo Gazy) nikdy nebyl na stole,“ míní Břetislav Tureček, který označuje za nereálnou myšlenku na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, ke které se Netanjahu v odkazu na počátkem února nahrubo načrtnutý „plán“ Donalda Trumpa stále hlásí. Izraeli či Donaldu Trumpovi se ale stále nepodařilo najít vhodnou zemi, kam by bylo možné dva miliony Palestinců reálně přesunout a která by s něčím takovým souhlasila.

Podle analytika tak „naprostá většina“ Palestinců v Pásmu Gazy zůstane. Za pravděpodobný scénář to považuje i navzdory diskuzím v izraelských médiích, jestli by se odchod nemohl týkat třeba jen části obyvatel dnes už těžce poničeného území: „Nemá to (otázka vysídlení) jednoznačně dobré řešení nejen pro Palestince, ale ani pro Izrael.“

Do komplikované skládačky (ne)reálných představ o budoucnosti Pásma Gazy pak Břetislav Tureček vsazuje ještě další dílek – Izrael z jeho pohledu Palestincům nenabízí žádnou alternativu mezi dvěma krajními scénáři, kdy buď dál povládne Hamás, nebo nastane izraelská okupace. Možnost, že by Pásmo Gazy spravovala Palestinská samospráva, která už úřaduje na Západním břehu, totiž Izrael odmítá.

Chybí tak varianta, pro kterou by se běžní Palestinci mohli nadchnout a třeba ji i aktivně podpořit. „Oni pouze slyší (od Izraele), že nic jiného pro vás vlastně nemáme: Buďto Hamás, nebo izraelská okupační armáda,“ popisuje šéf Centra pro studium Blízkého východu MUP.

A v neposlední řadě je tu izraelská domácí politika, kde Netanjahu v rámci své koaliční vlády závisí i na podpoře radikálních politiků – třeba krajně pravicového ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira –, kteří mj. považují úplné zničení Hamásu za nezbytný cíl izraelského vojenského snažení. Podle Turečka se premiér dříve snažil od jejich „nacionalistické, rasistické“ agendy distancovat.

„Dnes už to nedělá, což je velmi zajímavý posun. Netanjahu zkrátka hraje vabank. Podle mě mu v této chvíli nezbývá nic jiného než pokračovat jak ve válce, tak v holportu s těmi ‚extremisty‘ – přičemž oni byli zvoleni, vlastně se stali mainstreamem v demokratických volbách. Netanjahu musí jet dál až nadoraz, protože kdyby přistoupil na příměří, v němž by třeba Hamás zůstal u moci, tak mu ti radikálové z vlády okamžitě odejdou a on končí,“ podotýká expert.

Válka v Pásmu Gazy trvá už více než rok a půl od chvíle, kdy Hamás při svém překvapivém vpádu v říjnu 2023 povraždil v jižním Izraeli na 1200 lidí a dalších 251 unesl jako rukojmí. Při útocích, které Izrael v rámci svých válečných operací od té doby podniká, už podle palestinských úřadů zemřelo zhruba 54 tisíc Palestinců. A většina Pásma Gazy dnes leží v troskách.

Kritici izraelského postupu ale poukazují také na nedostatek základních potravin a léků v palestinské enklávě. Izrael sice minulý týden po více než dvou měsících uvolnil blokádu dodávek humanitární pomoci, její objem však stále nedosahuje dřívějších rozměrů. „Pořád tam zůstává (navzdory válce) přes dva miliony obyvatel, zatímco zdroje se scvrkly na zlomek toho, jak to tam vypadalo před válkou,“ upozorňuje analytik.

V rozhovoru pro 5:59 Tureček také reaguje na tragédii palestinské rodiny popsanou mezinárodními médii včetně třeba britské BBC. Při pátečním izraelském leteckém úderu ve městě Chán Júnis podle zpráv zemřelo devět z deseti dětí palestinského lékařského páru Hamdího a Aly Nadždžárových. Z pohledu českého akademika případ mimo jiné nasvěcuje to, jakým způsobem se postup Izraele v tuzemsku reflektuje.

„Al-Džazíra, britská BBC a Channel Four, američtí novináři, (ti všichni) přinášejí jasná svědectví o hrůzách i zločinech izraelské armády. To jenom tady se bráníme to vůbec jen vyslovit, že se Izraelci dopouštějí zločinů. (…) Automaticky se to tu přechází: (A říká se, že) ‚je to válka proti teroru, nevytahujte detaily!‘ Bohužel je v tomto Česká republika velice izolovaná od toho, co lidé vědí ve světě. A proto se také liší pojetí toho, jak české politické elity stále stojí za Izraelem – jako kdyby vůbec nevěděly a neuměly si najít, co se tam ve skutečnosti děje,“ míní Tureček.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o aktuálních plánech Izraele na nový způsob distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy. Nebo o frustraci, která se podle Břetislava Turečka ohledně izraelské politiky rozmáhá v Bílém domě. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.