Za pět let o 51 procent. Kvůli drahému řízku Češi obětovali pití

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

K obědu řízek s bramborem. Za pět let vzrostla cena tohoto klasického jídla v restauraci o 57 korun - z průměrných 111 korun na 168 korun. Hovězí guláš šel pak podle dat systému Dotykačka ze 106 korun na 168 korun a salát Caesar se za stejnou dobu ze 126 korun dostal na průměrných 148 korun.

Večer jsou pak ceny v restauracích ještě vyšší. Stejný řízek k večeři stojí 192 korun. A stejný salát dokonce 211 korun.

Nárůst cen má dopad i na chování lidí. „Vidíme, jak se mění jejich útrata. Oproti dřívější době si dnes většina lidí objednává k obědu už jen hlavní jídlo. Část strávníků z minula pak obědy vynechává úplně. Dá se usuzovat, že zejména v pondělí a úterý si lidé častější nosí krabičky jídel připravovaných doma,“ popisuje nové trendy ředitel společnosti Dotykačka Petr Menclík.

Dodává, že data systému také ukazují, že meziročně padá počet obědových hostů o deset procent. Současně je také vidět, jak lidé v rámci obědů omezují vedlejší konzumaci. Zatímco dřív si dali polévku, hlavní jídlo, dezert a nápoj, dnes se omezují pouze na hlavní jídlo.

„Z roku na rok dochází k poklesu počtu vydaných obědů, a tím pádem logicky i tržeb za obědy, zejména mezi pondělkem a čtvrtkem. Jestliže dříve dělaly obědy nějakých 35 % z  tržby, teď se to dostává na hodnotu kolem 25 až 30 procent. Obědy se přestávají vyplácet, protože musíte držet stejný počet personálu během oběda a pak až do večeří. Vlastně nerealizujete nějakou úplně ziskovou marži a obědy se tak stávají daleko větší Achillovou patou současného nastavení české gastronomie,“ vysvětluje Luboš Kastner, spolumajitel Skupiny H5, pod niž patří například pražská restaurace Červený jelen.

Upozorňuje, že do Česka tak v současné době přichází zahraniční trend, kdy je málokterá restaurace otevřená na obědy i večeře. „Otevírají v pět a jedou do večera, nejsou otevřené od neděle do pondělí, nebo i do čtvrtka. Zejména hospody na vesnici budou muset omezit otevírací dobu,“ myslí si Kastner.

Polední menu tak už přestalo tvořit pevný základ celkových tržeb podniků.

„Zejména v malých obcích je pokles znatelnější než ve velkých městech a tržby tam nezachraňují ani útraty hostů v pozdějších hodinách. Propad obědových tržeb tam přímo koresponduje s 12procentním poklesem celkových tržeb,“ dodává Menclík.

Upozorňuje také, že naproti tomu ve středně velkých městech sice obědové tržby ve všedních dnech také klesly, ale celkový obrat podniků se téměř nezměnil. Je to díky tomu, že zákazníci sice omezili obědy, ale zase více utrácejí v odpoledních a večerních hodinách.