„Mořské želvy“ odplouvají. Proč jsou čínští studenti na Trumpově mušce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čínský student Jon Hong se svým krajanem a spolubydlícím měli během studií v New Yorku svůj ranní rituál - navzájem se budili za pomoci robota. Na vozítko s terénními kolečky schopné opřít se do polootevřených dveří a vjet do pokoje kamaráda přidělali kameru. V New Yorku studovali robotiku.

Oba dva jsou už pár let doma v Číně, kde své znalosti a schopnosti využívají. „Vystudovali jsme včas, teď to pro čínské studenty bude daleko těžší,“ řekl Seznam Zprávám Jon v narážce na snahu Donalda Trumpa zrušit víza studentům čínského původu. V USA se podle agentury Reuters v současnosti vzdělává na 277 tisíc čínských studentů.

Mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruceová v narážce na studenty přicházející z Číny uvedla, že Spojené státy „nebudou tolerovat zneužívání amerických univerzit nebo krádeže amerického duševního vlastnictví či technologií pro výzkum k posílení své vojenské moci, shromažďování zpravodajských informací nebo potlačování opozičních hlasů“.

Jon Hong přiznává, že svůj americký diplom využívá pro práci, kterou dostal ve vládní firmě ve své rodné Šanghaji. „Získal jsem tady v Číně pro studium v Americe grant, tak teď tuto investici svým způsobem vracím,“ líčí dnes už 35letý muž s tím, že mnozí jeho vrstevníci mají podobný pocit „vděčnosti“ a cítí „vlastenecký závazek“ své zemi pomoci.

Těmto navrátilcům se říká chaj-kuej neboli „mořské želvy“. Termín v doslovném překladu znamená „návrat přes moře“ a želvy, jak je známo, dokáží v oceánu překonat velké vzdálenosti, aby na souši nakladly svá vejce.

Chaj-kuej jsou každopádně klíčovými experty v úsilí Pekingu získat průmyslovou a technologickou dominanci, píše list The Washington Post s tím, že v posledních desetiletích se Peking snaží tyto vysoce talentované studenty dostat zpět do Číny a využít jejich odborné znalosti i v oblastech jako obrana, kybernetika a umělá inteligence.

Peking a vlády jednotlivých provincií podle deníku v poslední době investovaly miliardy dolarů do programů určených pro v zahraničí vystudované Číňany. Například budují databáze těchto talentovaných odborníků, pořádají náborové akce s pobídkami na bydlení a mzdy. A po celé Číně vznikají průmyslové zóny zaměřené na tuto sortu lidí s názvy jako Podnikatelský park pro talenty v oblasti evropských polovodičů nebo Průkopnický park pro zahraniční čínské studenty.

Snad nejkontroverznější z těchto iniciativ, dodává Washington Post, je program Plán tisíce talentů, který odstartoval už v roce 2008 s cílem finančně motivovat čínské špičkové vědce, akademiky a podnikatele především ze zámoří.

Profesor historie David A. Bell z elitní Princetonské univerzity k tématu zahraničních studentů a amerických univerzit přidává svůj postřeh: zatímco se zdá, že čínští studenti přispívají k jednotě své rodné země, v USA jejich přítomnost na univerzitách jen zesiluje společenskou polarizaci.

Ve svém sloupku pro list The New York Times Bell napsal, že většina elitních univerzit od 70. let minulého století nijak výrazně nezvýšila celkový počet studentů, a to i přesto, že počet obyvatel USA vzrostl o padesát procent. Tento rozpor se podle něj projevil ve větší konkurenci při přijímání studentů.

„Čím více míst připadá na cizince, tím náročnější je proces pro domácí uchazeče,“ napsal profesor Bell.

Tento proces tak jinými slovy může v populisticky laděných Američanech - a zvlášť potom mezi stoupenci Donalda Trumpa - vyvolat nevraživost a zlou vůli.

Profesor Bell se v této souvislosti zamyslel nad univerzitami proklamovanou pestrostí vycházející z rozdílné geografie, kulturního či etnického zázemí, které do aul a na kampusy studenti z ciziny vnášejí. „Zahraniční studenti sice přinášejí na americké univerzity určitý druh rozmanitosti, ta však nemusí být tak velká, jako rozmanitost, kterou poskytují Američané z různého sociálního prostředí,“ domnívá se historik.

I proto prezident Donald Trump vytáhl do boje proti mezinárodním studentům (Harvardu například zakázal jejich přijímání) a těm čínským začít odebírat víza.

Kritici takového kroku poukazují na to, že Amerika přijde o talenty, potenciální nové objevy a obrovský příjem peněz. Je známo, že zahraniční studenti platí daleko vyšší školné než rodilý Američan.

Stanice CNN k tomu připomíná, že investice Spojených států do výzkumu a vývoje vedly k jejich velkému vlivu na světové scéně. „USA získaly přes 400 Nobelových cen, což je více než dvojnásobek oproti další zemi, Velké Británii. Více než třetinu amerických cen získali přistěhovalci,“ píše server televize.

Mnozí současní i budoucí studenti tak možná zamíří do jiných zemí, jako například do Velké Británie, Kanady, Francie či Německa. Z Ameriky se za prací stěhuje i řada profesorů a akademiků, což může vést, jak píše CNN, k největšímu odlivu mozků, jaký USA nezažily dekády.

Profesor Bell uznává, by Ameriku ztráta těchto studentů hodně stála. Podle něj zvyšují úroveň „intelektuální výměny“, což usnadňuje výzkum a tím pádem zvyšuje šance na významný objev. Studenti z ciziny také přispívají velkými částkami do americké ekonomiky, ať už jako studenti či jako experti v určitém oboru. A nakonec posilují i přátelské vazby mezi USA a zeměmi světa, dodává profesor.

Jon Hong na USA vzpomíná s nostalgií. Nepřijde mu přitom, že by americký vzdělávací systém nějak zneužil. Má naopak pocit, že v Americe nechal „dost peněz“ a nakonec možná i „pár myšlenek“. „Doma je prostě doma. Já v USA žít nechci, své kořeny mám tady v Číně,“ dodává.