Článek
Harvardova univerzita se pustila do ostrého právního sporu s administrativou Donalda Trumpa.
Důvodem je nová politika, kdy ministerstvo vnitřní bezpečnosti Harvardu odebralo oprávnění zapisovat zahraniční studenty – s odůvodněním, že údajně nedostatečně chrání židovské studenty a porušuje vízové předpisy.
Jelikož tento bezprecedentní krok ohrožuje přes 6700 studentů, kteří tvoří přibližně čtvrtinu celkového počtu a hrají zásadní roli ve výzkumu univerzity, reakce byla okamžitá. Univerzita podala žalobu, podle níž jde o porušení ústavních práv a útok na institucionální autonomii.
Federální soudce následně vydal předběžné opatření, které platnost rozhodnutí pozastavilo do doby, než bude případ plně projednán.
Mezi studenty mezitím roste nejistota. Mnozí z dotčených nevědí, co bude dál – někteří už uvažují o přestupu na univerzity v Evropě nebo Hongkongu, které nabídly, že je přijmou bez jakýchkoliv podmínek.
Seznam Zprávy se spojily se studentkou prvního ročníku mezinárodních práv, která pod podmínkou částečné anonymity popsala, co se děje v kampusu a v jaké situaci se se svými spolužáky ocitla.
„Atmosféra je dusná. Nejde jen o právní bitvu, ale o pocit, že jsme se ze dne na den stali rukojmími politických her. Mnozí mají strach, že když promluví, může to být použito proti nim,“ říká jednadvacetiletá Freya, jedna z mála, která se Trumpovu tlaku otevřeně postavila. „Kdybych mlčela, jen bych přihlížela rozkladu americké demokracie. A to nechci,“ dodává.
„Systematický útok“
Obavy mnoha studentů zesílily po březnovém zatčení třicetileté turecké doktorandky Rümeysy Öztürk z místní Tuftsovy univerzity. Öztürk, která se v článku ve studentských novinách kriticky vyjádřila k postoji školy vůči propalestinským požadavkům, byla jednou z více než tisícovky zahraničních studentů, jimž federální vláda zrušila víza.
Stejně jako tento případ, i současný vývoj na Harvardu podle zpravodajky Deníku N v USA Jany Ciglerové podtrhuje novou realitu, v níž se hranice mezi akademickou svobodou a státní mocí dramaticky posouvají. „Jde o systematický útok na vzdělání jako celek – dlouhodobá strategie, jak oslabit instituci, která produkuje kriticky smýšlející a většinově demokraticky volící elitu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.
Bývalá rektorka Harvardu Drew Gilpin Faustová, historicky první žena, která v čele univerzity působila, v pondělí varovala, že americká ústava i vláda práva jsou pod rostoucím tlakem, a vyzvala veřejnost, aby se nenechala zastrašit a aktivně bránila základní principy svobody a demokracie.
Její apel přišel v době, kdy si země připomínala Den obětí války (Memorial Day) a kdy prezident Trump vystupňoval útoky na nezávislost Harvardu. Faustová přirovnala současnou situaci k dějinnému odkazu těch, kdo za tyto hodnoty položili život - a vyzvala Američany, aby nezůstávali zticha. Její slova podle všeho povzbudila i některé studenty, kteří v posledních dnech začínají vystupovat z anonymity.
Trumpova administrativa vs. Harvard
Harvardova univerzita čelí obviněním, že ve svých prostorách nedostatečně řeší projevy antisemitismu – v reakci na studentské protesty proti izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy.
V dubnu ministryně pro vnitřní bezpečnost USA Kristi Noemová univerzitu požádala o soukromá data všech zahraničních studentů – včetně studijních výsledků, informací o disciplinárních řízeních a záznamů o nelegální činnosti. Později chtěla i záznamy z kamer za posledních pět let o všech zahraničních studentech zapojených do nelegálních nebo protestních aktivit – na kampusu i mimo něj.
Po několika týdnech jednání Harvard část žádosti odmítl, v reakci na to mu Trumpova administrativa:
- odebrala právo zapisovat zahraniční studenty (zrušení programu SEVP),
- odebrala oprávnění sponzorovat víza typu F (studenti) a J (výměnné pobyty) pro akademický rok 2025/2026,
- zmrazila několik miliard dolarů ve federálních grantech.
Aktuálně podle informací amerických médií vyzývá také ke zrušení smluv, které mají s univerzitou různé federální agentury, pro univerzitu by to mohlo znamenat ztrátu dalších 100 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun).
Gena Lukinová, doktorandka třetího ročníku psychologie z Izraele, se o tom, že univerzita ztratila oprávnění zapisovat studenty ze zahraničí, dozvěděla během schůzky svého výzkumného týmu. „Byl to moment: ‚Cože? To jako vážně?‘ Spoustu lidí to zaskočilo. Přišlo to zničehonic a nikdo se na to nemohl připravit,“ popisuje.
Po zmatku přišel strach. Lukinová s manželem okamžitě zrušili plánovanou cestu do zahraničí. „Ta nejistota lidi dohání k šílenství. Co s námi bude? Dokončíme vůbec titul? Tvrdě jsem dřela, abych se do toho programu dostala. Ztratit ho v půlce by bylo zničující,“ říká studentka.
Na druhé straně Atlantiku se o celé kauze zase dozvěděl student druhého ročníku z Rakouska Karl Molden, který byl zrovna s rodinou na dovolené. „Zpotil jsem se hrůzou,“ řekl časopisu Time. Netuší, jestli se bude moct na podzim do USA vrátit a pokračovat ve studiu.
„Zažil jsem na Harvardu nejlepší dva roky svého života. Poznal jsem neuvěřitelné lidi, nejen profesory, ale i spolužáky – učil jsem se od nich každý den,“ vysvětlil Molden. „Představa, že bych musel odejít a už je třeba nikdy neviděl, je pro mě nesnesitelná. Tohle byl můj život, a teď mám pocit, že se mi všechno rozpadá pod rukama.“
V podobné nejistotě nyní žijí tisíce studentů Harvardu. Zda univerzita uspěje se svojí žalobou, by mělo být jasno tento týden.
„Je to nehumánní. Nejde jen o víza, ale o celé životy, které jsme si tady začali budovat,“ říká oslovená studentka pro Seznam Zprávy. Spolu s dalšími se snaží pochopit, co se dá dělat, hledají právní pomoc a řeší možné přestupy – jenže většina univerzit má přijímací proces dávno uzavřený.
Trump – a nejen on, ale i další republikáni – dnes prezentují zásah proti univerzitám jako nutnou reakci na antisemitismus, jenž se měl podle nich na některých školách šířit během propalestinských protestů. Tohle se týká zejména Kolumbijské univerzity a Harvardu, které se ocitly v centru mediální pozornosti.
Aby univerzita nadále mohla zapisovat zahraniční studenty, federální vláda požaduje splnění řady podmínek, včetně předání všech disciplinárních záznamů zahraničních studentů zapsaných za posledních pět let. Dále chce získat elektronické záznamy, videa nebo audionahrávky údajně „nelegální“ a „nebezpečné či násilné“ činnosti těchto studentů na kampusu.
Autor komentáře v The Guardian Jan-Werner Müller upozorňuje, že útok Donalda Trumpa na Harvard a širší akademickou obec není pouze střetem o vzdělávání. „Jeho odvetná šaráda proti Harvardu přesahuje vzdělávací sféru a zasahuje do základních principů svobody, demokracie a nezávislosti institucí,“ napsal.
