Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministr financí Zbyněk Stanjura se spokojeností netají. „Ve čtyřech z pěti měsíců jsme letos zaznamenali meziroční zlepšení, což můžeme jednoznačně přičíst rozpočtové konsolidaci,“ uvedl při publikaci květnové účetní uzávěrky. Optimisticky dodal, že vývoj rozpočtu bude v následujících měsících ještě příznivější „díky pozitivním faktorům hlavně na příjmové straně rozpočtu“.
Nejsou to složité počty. Loňský schodek dosáhl koncem roku 270 miliard. Letos koncem května sice deficit už překročil hranici 170 miliard, pořád to však bylo o 40 miliard lepší než po prvních pěti měsících minulého roku. V druhé polovině roku 2024 přitom ministr financí operativně uvolnil 30 miliard korun na povodňovou pomoc. Pokud letos nepřijdou povodně a vláda nerozdá předvolební dárky, zlepší se bilance rozpočtu proti loňsku o 70 miliard.
Přitom může být ještě lépe, pokud se budou v příštích měsících nad očekávání vybírat daně. V květnu stát na daních inkasoval od poplatníků proti loňsku sedm procent navíc a tato bilance může být brzy ještě lepší. Sám ministr Stanjura očekává zásadní zlepšení v červnu. Tehdy budou podniky dorovnávat daňové závazky za rok 2024, kdy se pro ně daňová sazba zvýšila z 19 na 21 procent ze zisku.
Přesto bude případný pokles rozpočtového schodku pod 200 miliard korun jen relativním úspěchem. Přinejmenším by to tak viděl argentinský reformátor Javier Milei. Do funkce nastoupil na přelomu let 2023 a 2024, kdy jeho země měla za sebou desetiletí se schodkem veřejných financí přes pět procent HDP. Podle svého volebního slibu začal řezat vládní výdaje „řetězovou pilou“ a už rok od jeho nástupu dosáhla Argentina podle databáze countryeconomy.com přebytku 0,9 procenta.
Veřejné finance Česka překročily pětiprocentní deficit v letech 2020 a 2021 a od té doby měl ministr Stanjura k řezání výdajů čtyři roky. Ovšem ani schodek státního rozpočtu ve výši okolo 200 miliard korun nutně neznamená, že se Česko letos zadluží o méně než o další dvě procenta HDP.
Stanjura ani celá Fialova vláda si nemohou stěžovat na daňové příjmy, které se po odečtení inflace dostaly na úroveň posledního předkrizového roku 2019. Rychleji než inflace však vyrostly výdaje. Žádný z politiků ani ekonomů nebude protestovat, že stát od ledna do května investoval reálně o čtvrtinu víc ve srovnání s prvními pěti měsíci roku 2019.
Před pilou prezidenta Mileie by se však těžko zachránily dotace zdravotním pojišťovnám, které od roku 2019 vyrostly o polovinu, výdaje na důchody, které se přes zpřísnění podmínek pro odchod do penze navýšily reálně o deset procent, či ostatní sociální dávky, za které stát reálně utrácí o 15 procent víc než před šesti lety.
Po odečtení inflace se navýšily také peníze, které stát posílá krajům a obcím především jako dotace na školství a sociální služby. Proti tomu se o desetinu snížil objem platů zaměstnanců státu, vedle toho i dotace na provoz soukromých podniků. Také reálný pokles podpory příspěvkovým organizacím státu o desetinu se odrazí především na platech jejich zaměstnanců.
