Taktiku zdržování Rusové uplatňují pořád, hodnotí jednání v Istanbulu expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jako mikroskopický posun hodnotí jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu politolog a rusista Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Poukazuje na to, že Rusové dodali připravené memorandum až na poslední chvíli, žádný podpis se už proto čekat nedal.

Jak byste zhodnotil dnešní jednání v Istanbulu, přineslo z vašeho pohledu něco nového nebo překvapivého?

Myslím, že přineslo víc, než jsem od něj vůbec čekal. S tím, že Rusové oznámili, že přivezou své podmínky až na samotné jednání, se od schůzky zázraky čekat nedaly. Takováto jednání nevypadají tak, že vybafnete něco na partnery a ti vám rychle podepíší něco, co bude mít vliv na poměry v zemi na dlouhé roky dopředu. Proto jsem od jednání nic nečekal. Výměna zajatců, výměna mrtvých, to je samozřejmě jistý mikroskopický posun, ale neřeší válku jako takovou. Jednání prakticky nepřineslo nic zásadního. A ani nic přinést nemohlo.

Když zmiňujete vlastně memorandum, které Rusové dodali až na poslední chvíli, dá se to číst i tak, že pořád zdržují a natahují čas?

Myslím, že ano. Pokud by Rusové měli zájem na tom, aby se něco dohodlo, tak to dodali dříve. V takovém případě by se už jednalo o konkrétních bodech, ale tady Ukrajinci dostali dokument, který určitě nebude mít jen jednu stránku, ale bude nutné si ho prostudovat a zjistit, co váš partner nabízí. Pak bude trvat nějakou dobu, než se opět sejdou, Ukrajinci navrhují konec června. Otázka ale je, zda na to Rusové přistoupí, protože oni hrají tu hru, že to jsou oni, kdo budou navrhovat, kdy a kde se bude jednat. Nejspíš se vše protáhne, v jednáních budou spory o jednotlivé formulace, tuto taktiku Rusové uplatňují pořád.

Jednání tentokrát probíhala bez tlumočníků. Je to ústupek Rusku?

Drobný ústupek to asi je. Je to ale také přiznání reality, že v postsovětském prostoru se ruština dá používat jako lingua franca, zvlášť mezi Rusy a Ukrajinci. Ukrajinci tím můžou částečně ukazovat i to, že ruské řeči o tom, jak je ruština zadupávána do země v Ukrajině, prostě pravda nejsou. Jinak bych to ale nepřeceňoval, přijde mi to přirozené – asi jako když my se bavíme se Slováky, tak si k tomu také nepořizujeme tlumočníka. A jsem rád, že tento z mého pohledu nesmysl odbourali.

Myslíte, že na průběh jednání mohl mít nějaký vliv víkendový útok na ruské letecké základny?

To si nemyslím. Čekal jsem, že Rusové budou třeba uražení spíše kvůli útokům na mosty. Útoky na letecké základny oni sice nazývají teroristickými, ale je zřejmé, že to byly útoky na vojenské objekty. Těžko to teď mohou nějakým způsobem vnášet do jednání. Pokud by Rusové chtěli nějak prásknout dveřmi, tak to udělali, ale obě strany řekly ano, přijedeme na jednání. Rusové velmi dobře věděli, že pokud by nejednali, mají problém. Otázka je, co vlastně Sergej Lavrov řešil, když volal Rubiovi. Američané zřejmě dali najevo, že jednání se uskuteční a to, co se děje na bojišti, je jiná věc.