Rusko chce uznat Krym a čtyři oblasti, které částečně okupuje

Americký prezident Donald Trump je ochoten přijmout pozvání tureckého prezidenta Erdogana na případné mírové rozhovory s Putinem a Zelenským v Turecku, řekla dnes podle AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. „Prezident je tomu nakloněn, pokud na to dojde,“ sdělila mluvčí s tím, že si Trump přeje, aby se oba lídři znepřátelených zemí sešli u jednoho stolu.

Ukrajina a Rusko se na dnešním jednání v Istanbulu dohodly, že si příští týden navzájem předají seznamy osob, které chtějí zahrnout do plánované nové výměny válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači se podle něj dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany s možností výměny dalších 200. Informovala o tom agentura Reuters.

Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku dále řekl, že bylo dosaženo také dohody o výměně pozůstatků zabitých vojáků, ale že tento proces si vyžádá pečlivou přípravu.

Rusko předložilo Ukrajině dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše ruská agentura Interfax. První z nich podle ní zahrnuje zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhou variantu Interfax označuje za „balíček“, který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině.

Agentura Reuters napsala, že ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž žádá o omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území, napsala agentura Reuters.

Ruské memorandum podle agentur zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského Krymu a čtyř oblastí, které Rusko částečně okupuje, za ruské území.

Turecko bude usilovat o uspořádání vrcholné schůzky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, které by se mohl zúčastnit také prezident USA Donald Trump. Po dnešním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, informovaly agentury Reuters a AFP. Dnešní rozhovory, které podle agentur trvaly přibližně hodinu, označil za skvělé.

„Mým největším přáním je, aby se Putin a Zelenskyj sešli v Istanbulu nebo v Ankaře a aby se k nim přidal také Trump. Budou-li souhlasit, rád se k nim přidám, aby se tak Istanbul stal centrem míru,“ řekl Erdogan po zasedání vlády v Ankaře. „Po posledních rozhovorech podnikneme kroky, aby se toto setkání mohlo uskutečnit,“ dodal.

Dohoda na další výměně zajatců

Ukrajina a Rusko se dohodly na další výměně zajatců, která by se měla zaměřit zejména na mladé vojáky pod 25 let a těžce zraněné. Podle ruské strany půjde v souhrnu opět o nejméně tisíc vojáků na každé straně – po tisícovce zajatců si země vyměnily už po předchozích rozhovorech v Istanbulu, které se konaly v polovině května. Rusko oznámilo také předání těl šesti tisíc padlých ukrajinských vojáků.

Ukrajinci prostudují ruské memorandum

Diplomaté z Kyjeva konečně dostali návrh ruského memoranda na ukončení bojů, na jehož vytvoření se oba státy dohodly minule. Ukrajina si vzala týden, aby na něj reagovala. Podle jejích zástupců na návrh nemohli odpovědět, protože ho viděli poprvé.

Dřívější zákulisní informace naznačovaly, že Rusko znovu předkládá požadavky, jež jsou pro Kyjev nepřijatelné, včetně ukrajinské neutrality. Ukrajina svůj návrh předložila Rusku s předstihem.

Možná bude další krátké příměří

Rusko podle Ukrajiny odmítlo návrh na bezpodmínečné okamžité příměří. Moskva tvrdí, že navrhla kratší příměří na části fronty, cílem by měla být možnost shromáždit těla padlých vojáků. Na podrobnostech se obě strany ještě dohodnou.

Mluvilo se o návratu unesených ukrajinských dětí

Ukrajina předala Rusku seznam několika stovek dětí nelegálně deportovaných do Ruska. Jednání o této otázce potvrdila i ruská delegace, ale její šéf Vladimir Medinskij odmítl mluvit o tom, že by děti byly uneseny. Kvůli této záležitosti už před více než dvěma lety vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který v Istanbulu nebyl, označil návrat unesených dětí za „nezbytnou součást“ dosažení dlouhodobého míru. „Míč je na ruské straně hřiště. Dobrá víra neznamená slova, ale činy. Je čas to dokázat,“ prohlásil Jermak.

Termín dalších rozhovorů zatím není

Delegace se zatím nedohodly na dalších rozhovorech. Ukrajina znovu navrhla přímé jednání prezidentů Putina a Zelenského, možná i s účastí Donalda Trumpa. Kyjev dlouhodobě upozorňuje, že bez souhlasu šéfa Kremlu se na příměří ani míru nepodaří dohodnout. Turecko se nabídlo coby hostitel případného summitu Putin–Zelenskyj–Trump.

Šéf ruské delegace v Istanbulu a poradce Kremlu Vladimir Medinskij potvrdil informace o výměně zajatců. Nemocní a vážně ranění podle něj budou vyměněni na základě principu „všechny za všechny“. Rusko se chystá předat Ukrajině těla šesti tisíc padlých vojáků, dodal.

Ruské memorandum s požadavky na ukončení války obsahuje dvě části, řekl Medinskij. Ukrajina ho převzala ke zvážení.

Moskva podle něj navrhla také částečné příměří na některých úsecích fronty na dva až tři dny, píše státem kontrolovaná agentura RIA. Medinskij řekl, že se na tomto klidu zbraní s Ukrajinou dohodli. Cílem prý má být sesbírání těl padlých vojáků.

Delegace podle Medinského mluvily také o ukrajinských dětech v Rusku. Poradce ale odmítl, že by je Moskva unášela, a řekl, že všechny „zachráněné“ děti vrací na Ukrajinu, pokud se najdou jejich rodiče nebo zákonní zástupci. Dodejme, že kvůli únosům ukrajinských dětí Mezinárodní trestní soud stíhá ruského prezidenta Vladimira Putina i zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.

Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří, řekl podle agentur po dnešním ukrajinsko-ruském jednání v Istanbulu náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.

Ruská delegace se zatím k dnešním rozhovorům nevyjádřila. Její vystoupení se stále očekává.

Umerov dále potvrdil, že Ukrajina konečně obdržela ruské memorandum s požadavky na ukončení války. Kyjev to své zveřejnil už před rozhovory, ale Moskva to i přes výzvy neudělala. Ukrajina si teď vzala týden, aby si vyjasnila, jaké budou další kroky.

Podle předchozích zákulisních informací se Rusko chystalo zopakovat své dřívější požadavky, které jsou pro Kyjev nepřijatelné, včetně ukrajinské neutrality.

Podle Umerova delegace diskutovaly také o možnosti setkání prezidentů Zelenského a Putina, možná i s účastí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajina navrhovala, aby se schůzka uskutečnila koncem měsíce.

„Vyzýváme ke skutečné práci na ukončení této války – příměří, humanitární akce, setkání lídrů. Pokud to Rusko bere vážně, bude souhlasit. Pokud ne, musí následovat sankce,“ řekl Umerov. Ukrajina i řada západních státníků dlouhodobě viní Kreml ze zdržovací taktiky ve snaze zajistit si mezitím další úspěchy na frontě.

Ukrajina a Rusko se při dnešním druhém kole rozhovorů v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců. Týkat se má především mladých a zraněných, řekl po jednání ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, informovala agentura Reuters.

Stejnou informaci předtím s odkazem na své zdroje přinesla ruská státem kontrolovaná agentura RIA. Stejný byl ostatně i nejvýraznější výsledek předchozích rozhovorů, kdy se Rusko a Ukrajina domluvily na výměně tisícovky zajatců z každé strany.

O očekávané výměně zajatců krátce předtím mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je v litevském Vilniusu na summitu východních a severských členů NATO.

Zelenskyj zároveň zopakoval, že je třeba nadále vyvíjet na Rusko tlak, pokud dnešní rozhovory v Istanbulu selžou. „Nové sankce. A nejen z Evropy,“ prohlásil a jmenoval státy skupiny nejrozvinutějších zemí světa G7, včetně USA.

„Bez nich bude Putin dále hrát hry,“ dodal ukrajinský prezident podle BBC.

Jednání tentokrát trvala kratší dobu než naposledy, ale podle tureckého ministra zahraničí neskončila negativně, píše RIA. Podle jejích zdrojů momentálně není přesná dohoda na tom, kdy se diplomaté znovu sejdou.

Na další podrobnosti stále čekáme.

Rozhovory po více než hodině skončily, píše ruská státem kontrolovaná agentura RIA. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o výsledcích.

Podle agentury tentokrát rozhovory probíhaly v ruštině, naposledy ukrajinská delegace trvala na tlumočnících.

RIA už předtím napsala, že vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij by po jednání měl předstoupit před média.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí Komise.

„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla po ranním jednání s Grahamem v Berlíně šéfka Komise.

Graham svůj návrh, který má ve stočlenném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.

Evropská unie nyní připravuje již osmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který by měl zahrnovat mimo jiné omezení proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a proti dalším lodím takzvané ruské stínové flotily a rovněž by se mělo jednat o další postihy ruského finančního sektoru.

Očekávám od obou stran, že budou produktivní, řekl na úvod jednání turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Podle něj rozhovory do velké míry určí osud regionu i světa a Ankara je připravena ukončit vše, co je potřeba.

Fidan také řekl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je v kontaktu s prezidenty Ruska a Ukrajiny. Volodymyr Zelenskyj dal před istanbulským rokováním znovu najevo vůli sejít se přímo s Vladimirem Putinem. Podle Fidana by se strany mohly na této schůzce dohodnout.

Zatím se vraťme k nedělnímu masivnímu útoku Ukrajiny na ruská letiště. Seznam Zprávy připravily profil jeho hlavního organizátora.

Vasyl Maljuk se dostal do čela ukrajinské tajné služby SBU v únoru 2023. Další rok a půl o něm bylo slyšet jen málokdy. Teď je jasné, co celou dobu dělal: plánoval největší ukrajinský útok proti cílům v ruském týlu od začátku války.

Druhá přímá rusko-ukrajinská jednání během tří týdnů začala, informuje ruská státem kontrolovaná agentura Ria. Vzápětí to potvrdilo i ukrajinské ministerstvo zahraničí.

U jednání jsou podle ukrajinského serveru Suspilne i turečtí diplomaté. Zatím není jasné, jestli to znamená, že budou u celých rozhovorů. Při posledním rokování v polovině května byli přítomní u zahájení diskuze, ale později na žádost ruské strany odešli.

Šéf ukrajinské delegace - ministr obrany Rustem Umerov - se prý před rozhovory s Rusy sešel s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem.

Obě delegace jsou už téměř hodinu v istanbulském paláci Ciragan, kde se mají sejít, ale zatím agentury neinformovaly o začátku rozhovorů. Je možné, že před přímými rusko-ukrajinskými jednáními se konají ještě separátní schůzky s tureckou diplomacií.

Agentura AFP předtím s odkazem na své zdroje informovala o konzultacích ukrajinské strany se zástupci velkých západoevropských zemí.

Zatímco ruská i ukrajinská delegace už dorazily do istanbulského paláce Ciragan, kde zasednou k jednomu stolu, ozval se s komentářem Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident je na summitu východních a severských států NATO v litevském Vilniusu.

Podle něj nastala „opravdová příležitost pokusit se ukončit válku“. „Rusové jsou nuceni zapojit se do diplomacie,“ citovala Zelenského slova britská BBC. Ve zjevné narážce na víkendový ukrajinský útok na ruská letiště řekl, že se vyplácí každá investice do výroby zbraní.

Podle něj mají Evropa a Amerika společně „lepší zbraně než Rusko“. „Máme také silnější taktická řešení, naše operace Pavučina to dokázala,“ použil krycí název víkendového útoku. „Rusko musí cítit, co znamenají jeho ztráty. Přesně to ho pohání k diplomacii,“ dodal Zelenskyj.

Moskva by při dnešním jednání v Istanbulu neměla opakovat předchozí ultimáta, uvedl podle agentury AFP zdroj z ukrajinské delegace.

„Ukrajinská delegace přijela do Istanbulu s jasným programem a s vůlí podniknout důležité kroky směrem k míru,“ řekl zdroj z ukrajinské delegace. „Pokud jsou (Rusové) připraveni pokročit a neopakovat stejná ultimáta, pak by dnes mohly přijít dobré a velké zprávy,“ dodal.

Všechny podobné akce, jako je masivní nedělní ukrajinský úder na ruská letiště, nabourávají obraz Vladimira Putina jako silného lídra, který slibuje Rusům stabilitu a bezpečnost. Právě na tomto závazku ruský diktátor zčásti staví svou neochvějnou pozici, upozorňuje ve své analýze specialistka Seznam Zpráv na Rusko Anna Hrdinová.

Neznamená to ale, že by v ruském veřejném prostoru bylo i po aktuálních útocích naprosté ticho.