Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta. OECD to v úterý uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.
OECD hovoří o tomto napětí pouze v obecné rovině. Obchodní napětí je ale v posledních měsících spojováno s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz řady produktů z mnoha zemí. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022.
Míra inflace by v Česku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách.
Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. „Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání,“ dodala organizace, která sídlí v Paříži.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.
Trump dusí německou ekonomiku
A ekonomika se zadrhává také v Německu. Nálada v tamním automobilovém průmyslu se v květnu opět zhoršila, podniky se také potýkají s nejistotou kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Automobilový sektor v Německu patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví, na německých automobilkách je závislá i řada českých podniků.
„Chaos kolem amerických cel působí německému automobilovému průmyslu problémy,“ uvedla analytička Ifo Anita Wölflová. Index nálady v odvětví se v květnu podle průzkumu snížil na minus 31,8 bodu z dubnových minus 30,7 bodu.
Německé automobilky Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz nyní podle agentury Reuters jednají s americkými úřady ve snaze zmírnit negativní dopady nových amerických cel. Agenturní zdroje minulý týden uvedly, že automobilky se jako páku při těchto rozhovorech snaží využít své investice ve Spojených státech.
„Doposud jsme měli (s americkou vládou) naprosto poctivé a konstruktivní rozhovory,“ řekl minulý týden německému listu Süddeutsche Zeitung šéf koncernu Volkswagen Oliver Blume. „Byl jsem osobně ve Washingtonu a od té doby vedeme pravidelný dialog,“ dodal.
Blume upozornil, že koncern v USA přímo zaměstnává přes 20 000 lidí a dalším více než 55 000 lidí zajišťuje práci nepřímo. „Na to bychom navázali dalšími masivními investicemi,“ dodal. Tyto investice by se podle něj měly zohlednit při rozhodování o clech.
Koncern Volkswagen je největším evropským výrobcem osobních automobilů. Jeho součástí je i Škoda Auto, která však na automobilovém trhu ve Spojených státech nepůsobí.
Podle OECD ale složitá situace ve světě sníží rychlost růstu hospodářství prakticky po celém světě. Organizace nyní předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst.
„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD.
