Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Agrofert inkasoval v roce 2023 na podporu svých zemědělských podniků 929 milionů korun. Loni se dotace snížily na 851 milionů. Koncern Andreje Babiše tak přišel o osm procent dotací, když se loni začala podpora rozdělovat podle nového klíče.
„Zveřejněná data se vztahují k platbám poskytnutým v rámci finančního roku 2024, kdy došlo ke změně pravidel Společné zemědělské politiky, a tím i k úpravě rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé intervence,“ podotkl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Hlavní změnou bylo zavedení takzvané redistributivní platby, která se vyplácela každému sedlákovi jen na prvních 150 obdělávaných hektarů, i když jeho polnosti byly rozlehlejší. Nová politika tím měla pomoci hlavně menším sedlákům, kteří víc než 150 hektarů neobdělávají.
Na redistribuci připadlo 23 procent z přímých plateb pro zemědělce, přitom přímé platby tvoří v agrárním sektoru většinu eurodotací. Za nepříznivých okolností proto mohou velké zemědělské podniky přijít až o pětinu dosavadní podpory. To také potkalo koncern JTZE, který je součástí finančního impéria J&T. Namísto předloňských 245 milionů dostal o 18 procent méně.
Jenže největší tuzemské podniky jako Agrofert nebo Spojené farmy realitního magnáta Radovana Vítka našly recept, jak ztráty snížit. Jejich manažeři v několika minulých letech ve velkém nakupovali – případně zakládali nové – podniky, na jejichž účet nyní mohli inkasovat další podporu. Babiš i Vítek tak při další expanzi na venkov rozšířili svá portfolia o 15-20 nových firem.
Ještě účinnější byl pak recept majitele koncernu Rabbit Zdeňka Jandejska, který ve větším měřítku žádal o podporu investic na chov zemědělských zvířat. Své příjmy od SZIF tak proti roku 2023 dokonce ještě navýšil.
Naopak podnikatel Gabriel Večeřa čerpal investiční dotace po svůj podnik Agro-Měřín především v roce 2023 a loni tedy zažil ze všech agrobaronů největší výpadek.
První, ale nedostatečný krok
První rok po zavedení redistributivních plateb se tedy nenaplnily obavy Agrární komory a Zemědělského svazu, které hájí zájmy velkých podniků. Jejich zástupci si dokonce zaplatili analýzu od poradenské firmy KPMG, podle níž může po změně dotačních pravidel „docházet v krátkodobém a střednědobém horizontu k nedostatku finančních prostředků, což může mít dopad na jejich konkurenceschopnost“ a dokonce vést k jejich úpadku.
Jenže potíže nemají velké podniky, častěji si naopak stěžují středně velké firmy velikosti bývalých JZD, které hospodaří na pozemcích o rozměrech 1000-2000 hektarů.
Redistributivní sazba je pro středně velké podniky „vražedná“, postěžoval si na konci loňského roku serveru Novinky.cz například Jaroslav Lád, předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku, které hospodaří na 1900 hektarech. „Jsme úplně stejní malí zemědělci s mladými a začínajícími potomky jako ti, kteří si říkají soukromí a jimž vláda z ideologických důvodů rozdává peníze plnými hrstmi. A my jen proto, že podnikáme přes družstvo, dostáváme poloviční dotace,“ prohlásil Lád, který usiloval o zrušení redistributivní sazby a patřil k iniciátorům ústavní stížnosti, kterou podali opoziční poslanci v čele s Alenou Schillerovou (ANO). Soud ji však v dubnu zamítl s odůvodněním, že se netýká ústavního pořádku.
Naproti tomu Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje menší sedláky, změnu pravidel naopak chválí, považuje ji však jen za první a zároveň nedostatečný krok.
Předseda Asociace Jaroslav Šebek v souvislosti s tím připomíná program vlády Petra Fialy, podle kterého měla být zavedena nejen „platba na první hektary“, ale také „zastropování dotací pro největší firmy“, jak je zvykem v řadě evropských zemí včetně sousedního Rakouska. Pro pět největších zemědělských podniků od Agrofertu po JTZE by to nutně znamenalo ztrátu v řádu stovek milionů ročně.
Umírněná dotační reforma, ke které se vláda odhodlala, podle Šebka nepřinesla skutečnou změnu. Dokud se totiž nezavede dotační strop, budou na venkově šířit svůj vliv finanční skupiny a velké koncerny budou nadále skupovat menší zemědělské provozy. „Pokud se tento trend nezmění, bude to znamenat konec českého venkova,“ varuje šéf Asociace.
