Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když konzervativec Karol Nawrocki v neděli zvítězil ve druhém kolem polských prezidentských voleb, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu na platformě X poblahopřál a zdůraznil strategický význam ukrajinsko-polských vztahů. Varšavu ocenil jako pilíř regionální a evropské bezpečnosti a silného spojence v boji za svobodu.
Nawrocki reagoval asi po šesti hodinách vřelými, ale zároveň jasně vymezenými slovy. Poděkoval za gratulaci a potvrdil zájem o pokračování partnerství mezi zeměmi, zdůraznil ale, že tyto vztahy musí být postaveny na vzájemném respektu a řešení „dlouho odkládaných historických otázek“.
„Silná spolupráce může pokračovat pouze tehdy, pokud bude založena na pravdě,“ citovala zvoleného prezidenta agentura Reuters.
Není žádným tajemstvím, že přestože jsou Polsko a Ukrajina blízkými spojenci v boji proti společnému nepříteli Rusku, jejich vztahy opakovaně zatěžovala krutá společná historie.
Během druhé světové války skupina ukrajinských partyzánů (známá jako Ukrajinská povstalecká armáda) zavraždila desetitisíce Poláků v rámci snahy o etnické očištění území, která před válkou patřila Polsku a nyní leží na západní Ukrajině. Na oplátku přišly o život také tisíce Ukrajinců.
Otázka odpovědnosti za tyto vraždy, známé v Polsku jako volyňský masakr, je dodnes citlivým bodem mezi Varšavou a Kyjevem a pravidelně se objevuje v bilaterální agendě obou zemí. Polsko dokonce v minulosti pohrozilo, že zablokuje budoucí vstup Ukrajiny do Evropské unie, dokud Kyjev nepřevezme za tyto události odpovědnost a neumožní exhumaci a přemístění těl tisíců obětí.
„Ukrajina se nestane členem Evropské unie (…), dokud nebude tato otázka vyřešena, nebudou provedeny exhumace a nedojde k odpovídajícímu uctění památky,“ prohlásil loni v říjnu polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Navzdory těmto neshodám se však v posledních letech vztahy dočasně uklidnily, zejména díky společnému postoji proti ruské agresi a proevropské politice premiéra Donalda Tuska. To se ale se zvolením Nawrockého může podle expertů rychle změnit.
„Pro Nawrockého mají vztahy s Ukrajinou zásadní význam nejen politicky, ale i osobně. Vnímá je totiž ne jako čistě technokratické partnerství, ale jako hluboce kulturně a historicky zatížený vztah, který podle něj není možné vést bez otevřeného pojmenování minulých křivd,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politolog Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.
Nový polský prezident dříve vedl muzeum, kde se snažil připomínat historii z pohledu Poláků. Prosazoval rovněž odstranění soch a památníků, které připomínaly sovětskou éru. To mu v Rusku dokonce vyneslo zařazení na seznam nežádoucích osob.
„Pro něj tedy historie není jen minulostí, ale klíčem k tomu, jak se mají dnes a v budoucnu vyvíjet vztahy mezi jednotlivými zeměmi, v tomto případě mezi Polskem a Ukrajinou,“ podotýká Dostál.
Spor okolo volyňského masakru
- Při masakrech, kterých se dopustili nacionalisté z Ukrajinské povstalecké armády (UPA) za druhé světové války na Polácích na Volyni a v Haliči zemřelo na 100 000 Poláků.
- „Musíme říkat pravdu, mluvit o volyňské tragédii, o dalších vzájemných činech (mezi Polskem a Ukrajinou),“ vzkázal ministr Sikorski a zdůraznil, že oběti tragédie by si zasloužily „křesťanský pohřeb“. „Jedná se o nepolitickou otázku, o které nelze vyjednávat,“ dodal.
- Šéf ukrajinské diplomacie snahu Varšavy depolitizovat řešení „komplexních otázek minulosti“ přivítal. „Věřím, že máme dostatek politické vůle a diplomatického talentu k vyřešení jakýchkoliv obtíží nebo komplexních vztahových problémů v duchu strategického partnerství a bratrských vztahů,“ prohlásil Andrij Sybiha.
- Prezident Zelenskyj měl nicméně na schůzce se Sikorským polskou delegaci obvinit z toho, že se k tématu vrací kvůli zájmům na domácí politické scéně, a Varšavě vzkázal, aby se jím přestala zabývat.
Nawrocki, jehož podporovala konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), sice je pro vojenskou pomoc Ukrajině, zároveň však „ostře odmítá její vstup do NATO“. Na rozdíl od jiných euroskeptických politiků ve střední Evropě, jako je například slovenský premiér Robert Fico, nevyjadřuje proruské postoje, opakovaně ale Zelenského obviňoval z toho, že zneužívá podporu spojenců.
Jeho důraz na historické otázky – především na volyňský masakr – navíc může vztahy podle expertů zatížit novými požadavky. Ačkoliv je výkonná moc převážně v rukou vlády, prezident má právo veta a může navrhovat zákony, což z něj činí významného hráče na domácí i zahraniční politické scéně.
Analytici, s nimiž mluvili novináři agentury Reuters, soudí, že Nawrockého prezidentství představuje výzvu jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Zároveň varují, že může podkopat pozici premiéra Tuska na evropské scéně a zkomplikovat koordinaci podpory Ukrajiny v jejím boji o přežití i integraci do západních struktur.
Zatímco Tusk v roce 2023 vrátil Polsko do centra evropského rozhodování a podařilo se mu odblokovat miliardy eur z evropských fondů, nástup euroskeptického prezidenta by mohl jeho vliv oslabit.
„Nawrockého kritický postoj k EU a jeho důraz na národní suverenitu zvyšují riziko, že se Tusk ocitne v Bruselu spíše na okraji evropské politiky, což by byla špatná zpráva pro Ukrajinu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politolog z Northeastern University v Londýně Pablo Calderon-Martinez.
Profil nového prezidenta
Bezprostředně po oznámení Nawrockého vítězství začaly světové deníky psát, že od nového prezidenta lze očekávat především transakční a nacionalistickou politiku, která bude klást důraz na ochranu zájmů polských občanů.
Jeho rétorika „Poland first“ (Polsko na prvním místě) zahrnuje nejen výzvy k upřednostnění domácích sociálních služeb, ale také značnou skepsi vůči pokračující pomoci Ukrajině.
„V mnoha ohledech je Nawrocki označován za ‚Trumpa Evropy‘ – neústupného a pragmatického politika, který je ochotný jít proti zavedeným diplomatickým normám, pokud to vyhovuje jeho národním zájmům,“ uvádí Calderon-Martinez s tím, že volbu nového polského prezidenta vnímá jako další signál únavy, kterou podporovatelé Ukrajiny pociťují v době, kdy válka pokračuje.
