Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy v Radě bezpečnosti vetovaly rezoluci, jež požadovala okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a neomezený přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území, píší tiskové agentury.
USA, jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta, protestovaly proti tomu, že text rezoluce neobsahoval odsouzení Hamásu a požadavek na jeho odzbrojení a odchod z palestinského území. Ostatních 14 členů rady hlasovalo pro návrh rezoluce.
„Spojené státy jasně řekly, že nepodpoříme žádné opatření, které neodsoudí Hamás a které nevyzve k odzbrojení a odchodu Hamásu z Gazy,“ řekla ještě před hlasováním americká velvyslankyně při OSN Dorothy Sheaová.
„Tato rezoluce by podkopala diplomatické úsilí o dosažení příměří, které by odráželo realitu na místě, a povzbudila by Hamás,“ míní o textu, který předložilo deset zemí z 15členné rady.
Izrael výzvy k bezpodmínečnému či trvalému příměří odmítá s tím, že Hamás nesmí zůstat v Pásmu Gazy. V polovině března Izrael ukončil dvouměsíční příměří a jeho armáda zahájila novou rozsáhlou vojenskou ofenzivu s proklamovaným cílem vyvinout tlak na Hamás, aby přistoupil na izraelské podmínky možného příměří a propustil zbývající rukojmí.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v říjnu 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Izraelská ofenziva si v Pásmu Gazy dosud vyžádala životy nejméně 54 470 Palestinců, civilistů i ozbrojenců. Velké části pásma byly zcela zničeny a válka způsobila hlubokou humanitární krizi.
