Světový unikát: Pražské planetárium znovu otevírá a ukáže lidem nový vesmír

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až příště zavítáte do pražského planetária, v hlavním sále už vám nebude dělat společnost velký „dvouhlavý“ projektor Cosmorama, který byl dlouhá léta neodmyslitelně spjat s touto institucí. Nyní zde bude zářit nová hvězda – přesněji řečeno 12 tisíc nových „hvězd“ ve formě speciálních LED panelů zasazených přímo do kopule.

„Byl jsem ten, kdo vzal štípačky a odstříhal od drátů starý projektor Cosmorama. Shodou okolností to byl právě on, který mě před 35 lety přivedl k astronomii, protože jsem jej jako dítě obdivoval a následně se přihlásil do astronomického kurzu, vystudoval pod ním astronomii. A pak jsem byl ten ‚vrah‘, který jej odřízl,“ zavzpomínal pro Seznam Zprávy programový ředitel Martin Fuchs. Z nového systému je ale nadšený.

Nová video kopule o průměru 22 metrů se 45 miliony diod, která vystřídala systém běžné projekce, je podle zástupců planetária první svého druhu v Evropě a zároveň největší na světě. Návštěvníkům umožní zažít pohlcující prostorovou iluzi s mimořádnou hloubkou barev a realističností.

„Známým problémem klasických projektorů je, že se při promítání světlo odráží zpět, ve výsledku pak není ten obraz tak jasný. LED diody naopak světlo vyzařují. Díky tomu se s touto technologií dostaneme na desetinásobek kontrastu, kterého lze dosáhnout nejlepším projektorem,“ vysvětluje Kirk Johnson, provozní ředitel společnosti Cosm, která za technologií zvanou CX System stojí.

Pro planetárium tolik potřebnou černou barvu tak vykreslí mnohem lépe. Obrazový efekt posiluje rovněž to, že v přední části sahá kopule až k podlaze. V neposlední řadě dokážou diody vytvořit iluzi trojrozměrného prostoru na dvourozměrné ploše a přenést diváka s vysokou obrazovou kvalitou kamkoli na planetě – například doprostřed Sixtinské kaple nebo do nitra sopky.

„Máme za úkol popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné vědy. V dnešní době je to potřeba více než kdy jindy. Stále častěji jsme svědky konspiračních teorií a musíme bránit i ideu, že je země kulatá. Nejen před pár podivíny. Není to tedy investice do techniky a zábavy, ale investice do vzdělání, a tudíž i do budoucnosti,“ řekl ředitel planetária Jakub Rozehnal.

Co se týče efektu na návštěvnost, Rozehnal považuje za povinnost v příštím roce přesáhnout hranici 200 tisíc. Osobně by ale byl rád za pokoření mety 300 tisíc návštěvníků.

A s dalšími plány, jak se zasadit o popularizaci vědy, rozhodně nekončí. „Začínám pracovat na tom, abych z pražských zastupitelů dostal minimálně během příštího roku deklaraci, že Praha má zájem postavit science centrum. Bude to samozřejmě mnohem větší projekt, na který už nestačí instituce naší velikosti. Bude do toho muset vstoupit řada dalších institucí a patrně i stát, protože postavit novou budovu v Praze je samozřejmě komplikované. Já ale věřím, že se to povede a během následujících pěti let se začne stavět,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Planetárium Praha se pro veřejnost otevře v sobotu 14. června, kdy zůstane v rámci Pražské muzejní noci otevřené až do pozdních večerních hodin. První víkend bude na programu speciální dvacetiminutový zážitkový blok, během kterého návštěvníci uvidí simulaci noční oblohy i demonstraci možností nové technologie.

Zástupci planetária přiznávají, že přes léto bude ještě v planetáriu panovat rozjíždějící se provoz. „Technologie trochu předběhla dobu, takže je i omezený výběr obsahu, který na ni jde vůbec promítat. Po celém světě jsme se snažili nakoupit filmy, se kterými to jde předvést, takže s nimi začneme,“ říká programový ředitel Fuchs.

Více novinek ale plánuje předvést na podzim. Kromě vlastního pořadu o noční obloze tu po létu bude mít premiéru loutkový celooblohový film Hurvínkova vesmírná odysea, nový film o evoluci Zvídavá Eva: příběhy planety Země i pokračování filmu o vynalézavém křečkovi 3-2-1 Start!

Prostor planetária bude využíván i pro divadlo, multimediální performance, interdisciplinární umělecké projekty a koncerty „počínaje Pink Floyd revivalem přes ambientního Maoka až po elektroniky a možná i nějaký rokenrol,“ dodává Fuchs.

Celková investice činila 300 milionů korun z čehož přibližně 200 milionů korun připadlo na samotnou konstrukci kopule a LED technologii. Zbylá část byla využita na modernizaci vzduchotechniky a systému tepelného hospodářství i na modernizaci prostor pro návštěvníky. Proměnou prošlo i foyer. Celý projekt byl financován z rozpočtu hlavního města Prahy.