Miliardář Pelc zůstává v umělém spánku. Představenstvo povede syn Zdeněk

Podnikatel a většinový majitel společnosti GZ Media Zdeněk Pelc měl minulý týden vážnou autonehodu. Podle policie přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím autem. Čtyřiasedmdesátiletý Pelc kvůli zraněním nyní leží v nemocnici v umělém spánku. Řidič druhého auta nehodu nepřežil.

Pelce, který dosud zastával pozici předsedy představenstva, nahradí syn Zdeněk Pelc mladší. Ten doposud působil jako člen představenstva a ředitel pro korporátní správu.

„Přestože nás zpráva o tragické nehodě všechny bolestivě zasáhla, fungování společnosti nijak ohroženo není. Každodenní provoz firmy je zajišťován vedením společnosti, jako tomu bylo vždy,“ uvedl pro redakci SZ Byznys generální ředitel GZ Media Michal Štěrba. Dodal, že změna ve vedení bude formálně potvrzena na červnové valné hromadě.

Zdeněk Pelc, rodák z Kladna, je spolumajitelem největšího světového výrobce vinylů, firmy GZ Media z Loděnice. Vystudoval VŠE, působil v marketingu Poldi Kladno a od roku 1983 vede Gramofonové závody. Po odchodu amerických investorů v roce 2013 se stal většinovým vlastníkem. Forbes ho v roce 2025 označil za 58. nejbohatšího Čecha s majetkem 9,4 miliardy korun. Jeho firma také patří mezi sto nejhodnotnějších firem v českých rukou podle žebříčku Česká elita.

Situace, kdy firmu nečekaně zasáhne vážný zdravotní stav nebo úmrtí klíčové osoby, prověřují, jak dobře je společnost připravena na krizové scénáře. Tyto plány krizového řízení nebo kontinuity provozu počítají i s variantami, kdy náhle vypadne z provozu někdo z vrcholového vedení společnosti – stejně jako se připravují například na kybernetický útok nebo požár. Cílem těchto plánů není nahradit konkrétní osobnosti, ale zajistit, aby firma zvládla fungovat i v mimořádných podmínkách.

„I na tragické situace se dá v rámci řízení rizik firmy připravit – a mělo by to být bráno tím vážněji, čím vážnější může být dopad. Lidsky člověk chápe, že někomu může přijít nepatřičné plánovat situaci, kdy někdo z vedení firmy nebo on sám třeba zemře, ale zodpovědné je být připraven. Mělo by to patřit do připravených plánů pro krizové řízení nebo plánů takzvaného Business Continuity Managementu, vysvětluje Petr Špiřík, partner PwC pro oblast bezpečnosti.

Obdobně se podle něj připravují scénáře, které počítají s požárem budovy, pandemií nebo kybernetickým útokem. A stejně jako tyto scénáře je podle něj dobré ty plány alespoň jednou ročně testovat.

Dodává, že v rámci přípravy či snižování rizika je dobré se zamyslet, co lze udělat před takovou potenciální krizí, aby se snížilo riziko jejího projevu nebo dopadu. „V PwC máme například pevně daný limit, kolik partnerů firmy smí maximálně letět jedním letadlem. Někdy to dokáže způsobit komplikace a nepohodlí, ale je to právě součást našeho řízení rizik z pohledu firmy.“

Nečekané tragické situaci v minulosti čelila například skupina PPF. V březnu roku 2021 náhle zemřel její zakladatel a většinový akcionář Petr Kellner. V důsledku toho skupina dočasně upravila svou řídicí strukturu a ustanovila čtyřčlenný řídicí výbor.

Ten vznikl necelý měsíc po Kellnerově tragické smrti. Členy byli oba minoritní podílníci PPF – Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart. Dále finanční ředitelka Kateřina Jirásková a právník Tomáš Brzobohatý, který zastupuje zájmy Kellnerových dědiců – vdovy a čtyř dětí.