Článek
Akcionáři Draslovky letos znovu doplňovali kapitál skupiny. Do chemické skupiny vložili dalších 15,9 milionu dolarů, tedy 345 milionů korun. Celkem za poslední dva roky nalili majitelé ze skupiny BPD Partners do Draslovky 2,2 miliardy korun.
„V roce 2025 navýšil akcionář Draslovka Beta ostatní kapitálové fondy společnosti o 66,01 milionu dolarů, tedy zhruba 1,379 miliardy korun. Po rozvahovém dni následoval další vklad ve výši 15,9 milionu dolarů,“ říká mluvčí skupiny Draslovka Erik Švamberk.
Kapitálová injekce měla za účel usnadnit refinancování úvěru, k němuž došlo letos v únoru, kdy skupina vydala zajištěné dluhopisy za 325 milionů dolarů (přes sedm miliard korun) s jedenáctiprocentním kupónem a splatností v únoru 2030.
„Prostředky posílily rozvahu a likviditu skupiny v období refinancování. Zároveň podporují rozvojové investice do nových technologií,“ dodal Švamberk.
Duševní vlastnictví po partnerovi
V březnu 2025 oznámila Draslovka spolupráci s americkou společností Natron Energy při vývoji a výrobě materiálů na bázi pruské modři pro sodík-iontové baterie. V Kolíně měla vzniknout první etapa výrobní linky za přibližně miliardu korun. Americký Natron se však následně dostal do finančních potíží a loni v září fakticky zkrachoval.
Nedlouho po krachu Natronu Draslovka navázala spolupráci se švédským Altrisem, v němž letos v dubnu získala šestnáctiprocentní podíl. Švédská technologická společnost vyvíjí a vyrábí udržitelné sodíkové baterie (sodium-ion) a patentované katodové materiály. První komerční dodávky materiálu z Kolína očekává ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku a postupný náběh výroby má pokračovat v příštím roce.
Minulý týden pak Draslovka přes svou firmu Covoro Mining Solutions uzavřela dohodu, v jejímž rámci získala velkou část duševního vlastnictví původně vyvíjeného Natronem. Portfolio zahrnuje patenty, ochranné známky, obchodní tajemství a výrobní know-how, přičemž patentová ochrana má sahat až do poloviny čtyřicátých let.
Dohodu musel schválit i americký výbor Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS), který prověřuje investice z hlediska národní bezpečnosti. Cenu ani konkrétní datum dokončení transakce Draslovka nezveřejnila.
Podle Hospodářských novin CFIUS transakci schvaloval proto, že do technologií Natronu investovalo americké ministerstvo energetiky a také vládní agentura ARPA-E. Veřejné investice měly činit desítky milionů dolarů, celkově pak investoři do technologií Natronu dali podle HN přibližně 360 milionů dolarů, tedy asi osm miliard korun.
Sodíkové baterie považují USA za strategickou investici proto, že do nich – na rozdíl od lithiových baterií – nejsou potřeba suroviny, které dominantně kontroluje Čína.
Ztráta klesla
Akcionáři však doplňovali kapitál i kvůli ztrátovému hospodaření Draslovky. Loňské tržby sice vzrostly o 2,3 procenta na 450,5 milionu dolarů a hrubý zisk se téměř zdvojnásobil na 47,9 milionu. Nicméně čistá ztráta zůstala 55 milionů dolarů (1,2 miliardy korun), třebaže se snížila z 85,3 milionu dolarů za rok 2024.
Hlavním zdrojem tržeb skupiny Draslovka zůstává kyanid sodný pro těžební průmysl. Skupina jej prodala 128,6 tisíce tun, podle výroční zprávy nejvíce od roku 2019. Tržby z jeho prodeje dosáhly přibližně 319 milionů dolarů. Kyanid sodný se v těžebním průmyslu využívá především k extrakci drahých kovů, jako je zlato a stříbro z vytěžené rudy.
„Hospodaření skupiny se v roce 2025 výrazně zlepšilo a provozní výsledek byl poprvé od sloučení s Chemours Mining Solutions kladný. Další zlepšení očekáváme díky růstu provozního zisku a nižším nákladům na financování po refinancování. Konkrétní termín dosažení čistého zisku nekomunikujeme,“ dodal Erik Švamberk.
Draslovku vlastní česká rodinná kancelář BPD Partners Petra Pudila, Vasila Bobely a Jana Dobrovského a rodina Brůžkových. Firma je výrobcem chemikálií na bázi kyanidů pro těžební průmysl či zemědělství. Závody má kromě Česka například i ve Spojených státech.
