Šéf Draslovky: Chemie je jako kuchyně. A Česko v ní může být světovou velmocí

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Íránský konflikt je globální. Hormuzský průliv patří ke klíčovým dopravním uzlům světového obchodu a přerušení takové námořní tepny se postupně přelévá do cen ropy, chemikálií i přepravy po celém světě.

„Paradoxně si myslím, že i když se situace pro Evropu zhoršila, není to tak šílené jako v letech 2021 a 2022, kdy dopad pandemie covidu a ruské invaze pocítila primárně Evropa. Tenhle konflikt je opravdu globálního charakteru,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek ml., který je zároveň menšinovým akcionářem.

Pro firmy jako Draslovka, která vyrábí speciální chemikálie pro těžbu zlata či zemědělství ve své továrně v Kolíně i v americkém Memphisu, to paradoxně přináší mírnou úlevu. Největší konkurenti z Asie jsou nyní ve srovnatelné, nebo alespoň méně pohodlné situaci než dříve.

Když v roce 2022 přestal do Evropy proudit levný ruský plyn, průmyslové firmy v Asii nebo Americe tím prakticky netrpěly, protože jim vstupní suroviny zdražily jen mírně. Hlavní tíhu nesli evropští výrobci, kteří ztratili konkurenceschopnost na exportních trzích.

Evropské chemičky mají nyní podle Brůžka tři možnosti. Buď zavřít provozy, nebo čekat, až se ceny vrátí na předválečnou úroveň, nebo proměnit výrobkové portfolio. Akcionáři Draslovky z rodinné kanceláře BPD Partners se rozhodli investovat miliardy korun do přerodu Draslovky na moderní firmu už před několika lety.

„I když dostáváte s prominutím přes držku od všech ratingových agentur, od bank i od investorů kvůli nízkému cash flow, tak investovat je za mě jediná možnost, jak se se situací vypořádat,“ dodává Brůžek.

Draslovka systematicky přesouvá důraz od objemových komodit ke speciální chemii s vyšší přidanou hodnotou a také k prodeji technologií a licencí na glycinové loužení. Nově pak v Kolíně vyrábí chemikálie pro sodíkové baterie. Výsledkem má být firma, která je méně závislá na volatilitě vstupních surovin.

Pro tuto transformaci přitom nabízí dobré podmínky a konkurenční výhodu právě region střední a východní Evropy.

Podle Brůžka například investiční náklady na výstavbu nového provozu přibližně polovině ve srovnání s podobnými projekty ve Spojených státech. K tomu se přidává kvalifikovaná pracovní síla za nižší mzdy než v západní Evropě, solidní ochrana duševního vlastnictví a v případě Česka relativně příznivé daňové podmínky.

V tuzemsku jsou přitom nižší nejen investiční náklady, ale i provozní. „Čím menší objem výroby, tím větší roli hrají operační náklady. Chemie je jako kuchyň. U malého hrnce stojí jeden kuchař a jeden kuchař musí stát i u velkého hrnce. Takže Evropa v té specializované chemii může být dominantní,“ říká Brůžek ml.

Specializovaná chemie přitom vyžaduje přesnost, know-how a patenty. Tuzemský průmysl s dlouhou tradicí tady stále má co nabídnout. Naopak u velkých objemů standardizovaných komodit Evropa jednoduše nemůže cenově konkurovat producentům z regionů s levnou vlastní energií.

Brůžek nicméně nepočítá s rychlým koncem íránského konfliktu, ani s návratem cen na úrovně před válkou. Infrastrukturní škody v regionu Perského zálivu, výpadky v dodavatelských řetězcích a přetrvávající nejistota podle něj znamenají, že dopady budou citelné ještě řadu měsíců. Ropa se podle jeho odhadu ustálí na dlouhodobě vyšší úrovni, zhruba kolem 100 dolarů za barel.

Pro samotnou Draslovku, podle žebříčku Seznam Zpráv Česká elita jednu z nejhodnotnějších českých firem, nicméně může mít konflikt paradoxně příznivější efekt. Vydělat mohou na kombinaci rostoucí poptávky od těžařů zlata a stříbra, kteří profitují z rekordních cen, a nedostatečné nabídky těžební chemie, do níž v minulých letech v době nízkých marží nikdo moc neinvestoval.