Článek
Ministerstvo financí oznámilo maximální ceny, které si mohou čerpací stanice ve středu účtovat za nejprodávanější pohonné hmoty. Naftu budou moci prodávat za maximálně 49,59 koruny a benzin Natural 95 za 43,15 koruny.
Cenové stropy jsou součástí balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Dalšími kroky jsou zastropování marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu.
V pondělí se nafta podle údajů společnosti CCS prodávala v Česku průměrně za 48,51 koruny a benzín za 41,61 korun, tedy pod cenovým stropem stanoveným na středu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové by se ale tyto ceny výrazně zvýšily kvůli zdražující ropě.
„Cena benzínu by bez našich kroků mohla stát zítra až 50 korun za litr. Cena nafty by mohla stát od zítra až 57 korun za litr, kdybychom neudělali opatření, která vláda schválila minulý týden,“ uvedla Schillerová.
Ministryně financí zároveň vyzvala prodejce, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech, a pohrozila pokutami těm, kteří ceny překročí.
Ministerstvo financí cenový strop počítá z průměru velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts. K tomu připočítá daně.
Čerpadláři: paliva zlevní jen někde
Nafta v Česku se v uplynulých týdnech vyšplhala na nejvyšší cenu za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 14 haléřů na 41,63 Kč za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 Kč, vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
Podle šéfa České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václava Louly se cenové stropy projeví především u čerpacích stanic na dálnicích. „Na dálnicích jsou vyšší marže, ale i vyšší náklady, tam budou prodávat za maximální cenu. Ostatní stanice buď zůstanou nízko, aby neztratily klientelu, nebo si řeknou, proč bychom nevydělaly, a zvednou ceny na povolené maximu. To ale uvidíme až zítra,“ říká Loula.
Majitel sítě Tank Ono Jiří Ondra upozorňuje, že stanovení cenových stropů se časově kryje s výrazným zdražením ropy. „Myslím, že jim to nevyšlo. Ceny ropy rostou, takže u benzínu žádné zlevnění neočekávám. A pokud jde o naftu, tu sice díky opatřením zlevnili o 2,30 nebo 2,35 koruny, ale její tržní cena vzrostla výrazněji než vládní úlevy na spotřební dani. K žádnému reálnému zlevnění nedojde,“ řekl Ondra Seznam Zprávám.
Ekonomové: je to marketing
Někteří ekonomové vládní kroky kritizují. Například hlavní ekonom XTB Pavel Peterka se obává, že velcí prodejci pohonných hmot budou omezení marží u prémiových čerpacích stanic, například ve velkých městech nebo u dálnic, kompenzovat zdražením jinde.
Navíc může špatně nastavený cenový strop vyvolat i nedostupnost paliv. „Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku a na některých pumpách prostě a jednoduše nenatankujeme, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, tak nebude mít zásadní dopad,“ sdělil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Pokud by ceny ropy dál prudce rostly, například kvůli další eskalaci konfliktu v Perském zálivu, hrozí nedostatek pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích i podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma investiční společnosti Argos Capital.
„Bez fungujících tržních mechanismů se zvyšuje riziko, že palivo sice bude drahé na světových trzích, ale nebude se vyplácet ho v potřebném objemu dostat ke konečným zákazníkům,“ popisuje.
Podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic Petra Kymličky nebudou mít vládní opatření výraznější dopady. „Zastropování marží u čerpacích stanic vnímám spíše jako marketingový krok, který má ukázat, že vláda má snahu dělat aktivní kroky ve prospěch spotřebitelů,“ říká.
„Vzhledem ke struktuře cen pohonných hmot a reálné výši marží může mít takové opatření jen omezený a spíše krátkodobý dopad na cenu pro řidiče. Z dlouhodobého pohledu ale hrozí riziko narušení konkurence a nižší motivace prodejců paliva nabízet. Takže celkový přínos tohoto kroku je přinejmenším sporný,“ dodává Kymlička.
