Článek
Společnost Leag uspěla v první aukci dlouhodobé kapacity, kterou v Německu vyhlásila Spolková síťová agentura. Vyhrála v ní sedm nových plynových bloků o celkovém výkonu 3680 megawattů. Elektrárny musí být v provozu nejpozději na konci roku 2031.
V rámci kapacitních aukcí stát vybírá provozovatele záložních elektráren a platí jim za to, že budou k dispozici v případech, kdy nebude stačit výroba z větru a slunce.
Čtyři bloky o výkonu po 560 megawattů vzniknou v Jänschwalde v Braniborsku a dva stejné bloky v Boxbergu v Sasku. Sedmou jednotkou je elektrárna o výkonu 320 megawattů v bavorském Leipheimu. Leag tam od roku 2023 provozuje plynovou turbínu pro stabilizaci sítě a nový zdroj postaví hned vedle ní. Všechny bloky mají být připravené i na spalování vodíku. Celkovou investici firma odhaduje na 1,5 až 2 miliardy eur (36,4 až 44,8 miliardy korun).
„Získání zakázek na sedm nových bloků elektráren v jediném aukčním kole je velký úspěch. Na zavedených lokalitách elektráren stavíme moderní elektrárny nové generace. I nadále jsme motorem transformace energetického odvětví ve východním Německu,“ uvedl k tomu generální ředitel společnosti Leag Adi Roesch.
Z uhlí k plynu
Firma sází na koncept tzv. FuelSwitch: nové zdroje vznikají na místech dosavadních uhelných elektráren a využijí existující přípojky do sítě, budovy a část technického vybavení. To podle Roesche snižuje náklady na výstavbu i dobu výstavby.
Ukazují vysoutěžené ceny elektřiny, které podle síťové agentury skončily výrazně pod stanoveným maximem. Konkrétní čísla však nezveřejnila. Plynové bloky mají nabíjet energetický mix v období, kdy nestačí slunce a vítr, a doplní obnovitelné zdroje a baterie, které Leag buduje v projektu GigawattFactory.
Leag je největším výrobcem energie ve východním Německu a zaměstnává zhruba 6 500 lidí. Skupina s hnědouhelnými elektrárnami o výkonu zhruba 8 000 megawattů patřila do roku 2016 švédskému Vattenfallu, který se „špinavých“ zdrojů chtěl zbavit. Koupilo je konsorcium českých investičních skupin PPF a EPH, každý z partnerů původně držel polovinu. Zlom přišel s energetickou krizí na podzim 2021, kdy společnost Leag začala výrazně vydělávat a významně přispěla k ziskovosti obou mateřských skupin.
Vlastnická struktura se pak postupně měnila. Skupina PPF v roce 2023 snížila podíl z 50 na 30 procent a na konci téhož roku přešel podíl EPH na holding EP Energy Transition. V něm drží 56 procent Křetínský s manažerským týmem a zbytek patří podnikateli Patriku Tkáčovi a fondům J&T. V březnu 2025 EP Energy Transition odkoupil od PPF zbývajících 30 procent a stal se jediným vlastníkem.
Skupina PPF na prodeji svého podílu získala obrovský výnos. Na začátku byl vklad 20 eur, na konci výnos 466 milionů eur. V korunách 11,65 miliardy místo někdejší pětistovky. To celé za necelých devět let.
Česko je pozadu
Čeští investoři se o podobnou podporu teprve budou ucházet. Kapacitní mechanismus, v němž se rozdělí 75 až 150 miliard korun, Česko spustilo po schválení Evropskou komisí v červenci. Provozovatel elektrické sítě ČEPS pak v srpnu zveřejnil podmínky aukcí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ale kvůli výhradám investorů prodloužilo termín pro přihlášky z 20. září na 18. listopadu a změnilo podmínky. Například firma Innogy kritizovala příliš vysoké sankce. Mluvčí EPH Daniel Častvaj uvedl, že EPH má nabídky připravené a do aukcí se přihlásí.
