Suroviny výměnou za technologie. USA a Čína hledají cestu ven z celní války

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představitelé USA a Číny zasedli k jednacímu stolu, aby našli cestu k obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami na světě. Ty jsou spolu v celní válce od dubna, kdy americký prezident Donald Trump uvalil na zboží z asijské velmoci cla ve výši 145 procent, Peking reagoval odvetnými tarify ve výši 125 procent. Následovalo ujednání devadesátidenního příměří mezi oběma zeměmi a snížení daně z dovozu na obou stranách. USA a Čína jsou největšími ekonomikami světa, dosažení dohody na nynějších jednáních v Londýně je proto klíčové nejen pro obě země.

„Pokud se nepodaří dospět k rozumné dohodě, lze očekávat zpomalení světového HDP. V prosinci roku 2024 byl očekáván meziroční reálný růst světového HDP o 3,3 procenta. Vlivem obchodních válek byl tento výhled revidován směrem dolů na 2,9 procenta. Zpomalení růstu o čtyři desetiny procentního bodu budou ekvivalentem ztráty cca 444 miliard dolarů ve světovém HDP. To je podstatně více, než je celý HDP ČR či celosvětové tržby společnosti Apple, nebo více, než na kolik odhaduje Světová banka náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny,“ vypočítává pro SZ Byznys Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti XTB.

Přes dočasný klid obchodních zbraní mezi velmocemi stihla už celní válka napáchat škody. Promítla se v poklesu čínského vývozu i na potížích amerických společností vyrábějících v Číně a následně vyvážejících do USA. Dovoz z USA do asijské velmoci klesl v květnu o 18 procent, obchodní přebytek Pekingu v obchodu se Spojenými státy o zhruba 40 procent. Obě mocnosti tak doufají, že se jim podaří co nejdříve najít řešení konfliktu.

„Od jednání bych očekával Trumpova hodně hlasitá vyjádření na sociálních sítích, zatímco na pozadí bude vznikat kompromis, pomocí kterého se podaří snížit Trumpem vysoko vyhnaná cla. Američané začínají chápat, že se prezidentovy tarify propisují do vyšších cen, což začíná být pro voliče stávajícího prezidenta USA problém. Největším rizikem snahy o deeskalaci je Trumpova nestabilita a obavy z toho, aby nebyl vnímán jako ten, kdo prohrál. Pokud mu ale Čína dá prostor pro pocit mediálního vítězství, bude dohoda možná,“ komentuje jednání šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Spojené státy v britské metropoli zastupují americký ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick a jako obchodní zmocněnec reprezentuje USA bývalý důstojník amerických vzdušných sil Jamieson Greer. Na druhé straně stolu zasedl v pondělí čínský vicepremiér Che Li-feng. O zahájení pětidenních jednání v britské metropoli informoval americký prezident Donald Trump v pátek poté, co telefonoval se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

„Pro obě dvě strany je schůzka dobrá zpráva, protože potřebujeme jednání obnovit. Cla vyvolala potřebu urychlených jednání, jenže není jasné jak. Ekonomickou realitu obou stran nelze změnit ze dne na den. Zdá se, že Trumpova administrativa chce zavést minimálně desetiprocentní globální clo. Jenže to nepřesune výrobu zpět do USA, protože rozdíl v nákladech na pracovní sílu a ve výrobní kapacitě je mnohem větší,“ komentuje pro SZ Byznys jednání šéf Americké obchodní komory v ČR Weston Stacey.

Čína by podle něj také nemusela chtít přijmout nezbytné velké závazky bez ujištění, že nová dohoda mezi Pekingem a Washingtonem bude platit nejméně čtyři roky. Přes všechny možné překážky obě země potřebují najít vzájemnou shodu, protože vyhrocení celní války, jehož byl svět svědkem v dubnu, dopadá negativně na oba dva státy. Největší ekonomiky světa jsou totiž silně obchodně provázané.

Podle amerických představitelů celkový obchod Washingtonu s Pekingem dosáhl v roce 2024 výše 582,4 miliardy dolarů, tedy 13,3 bilionu korun. Vývoz zboží z USA do Číny ve stejném období činil 143,5 miliardy dolarů, zatímco opačným směrem putovalo zboží za 438,9 miliardy dolarů. Deficit obchodu USA s Čínou tedy činil necelých 300 miliard dolarů.

Těžce zasažená je z velkých amerických firem v kontextu celní války například společnost Apple. Podle odhadů společnosti Evercore ISI z března má tento technologický gigant v Číně přibližně 80 procent svých výrobních kapacit.

„Americké firmy se podílejí na vývozu na americký trh z Číny zhruba třetinou. Apple není zdaleka jedinou společností, jíž se to týká. Americkým firmám dodává součástky i největší výrobce elektroniky z Tchaj-wanu působící v Číně neboli Foxconn. Mezi jeho klienty patří kromě Applu i Microsoft a další. Tento celní konflikt narušuje dodavatelské řetězce, což se samozřejmě dotkne všech zúčastněných aktérů,“ řekl pro SZ Byznys investor a odborník na čínské investice Daniel Vořechovský.

Negativní efekty vyhroceného konfliktu už se promítly i do posledních, květnových čísel. Čínský export v pátém měsíci roku 2025 nesplnil plán, když meziročně vzrostl „pouze“ o 4,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu pod odhadem. Meziročně se čínský export do USA propadl o 34,5 procenta, což je nejtvrdší propad od února roku 2020, kdy globální obchod zasáhla pandemie. Dovoz z USA do Číny klesl o 18 procent a o 41 procent klesl meziročně obchodní přebytek, který má Čína se Spojenými státy.

Prvním krokem k uvolnění patové situace, která škodí oběma ekonomikám, byl páteční telefonát mezi prezidenty obou velmocí. Donald Trump ho označil za velmi dobrý. Uvedl také, že na jeho základě ​​Si Ťin-pching souhlasil s obnovením dodávek kovů vzácných zemin a magnetů do USA. Právě prolomení tohoto čínského zákazu mělo být prvním krokem k obnovení rozhovorů.

„Citlivá jednání dále probíhají v oblasti vzácných zemin a dalších materiálů, kde má Čína dominantní postavení. V roce 2023 připadlo na Čínu zhruba 69 procent světové produkce těchto materiálů a zpracuje zhruba 90 procent. Tyto materiály jsou klíčové pro moderní technologie, jako jsou polovodiče, baterie, optické kabely a další. Amerika má naopak přístup k moderním technologiím v oblasti polovodičů, AI a dalších oblastí, kde se snaží omezit Číně přístup. USA mají zájem o materiály a Čína právě o tyto technologie,“ komentuje Peterka.

Důležitost tohoto odvětví také vysvětluje složení americké delegace na londýnských jednáních. Ministr obchodu Howard Lutnick vede federální agenturu, která dohlíží na kontrolu vývozu vzácných kovů. Má také na starosti Trumpovu strategii v oblasti sektorových cel.

Právě vzácné kovy mají zásadní význam pro letecké, vojenské a polovodičové výrobce. Vzhledem k tomu, že spolu obě strany zápasí i z hlediska čipového prvenství, kde celosvětově dominantní postavení drží USA, jsou vzácné kovy důležitým prvkem pro další vývoj tohoto odvětví i vzájemných jednání.