Peníze a moc. Co Muska s Trumpem spojovalo, o to se teď hádají

Rozepře Elona Muska s americkým prezidentem Donaldem Trumpem by mohly stát podnikatele miliardy dolarů.

Podle amerického deníku Washington Post získal Musk a jeho společnosti v průběhu dvaceti let díky vládním kontraktům, půjčkám, grantům a daňovým úlevám nejméně 38 miliard dolarů.

Deník upozorňuje, že vládní kontrakty přicházely většinou v kritických momentech. Navíc dvě třetiny z těchto peněz byly Muskovi a jeho firmám slíbeny v posledních pěti letech a jen za minulý rok přislíbily federální i lokální americké úřady společnostem nejbohatšího muže světa nejméně 6,3 miliardy dolarů.

„Nejjednodušší způsob, jak ušetřit peníze v našem rozpočtu, který čítá miliardy a miliardy dolarů, je zrušit vládní dotace a smlouvy pro Elona,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Finální čísla ale mohou být mnohem vyšší, analýza deníku Washington Post totiž nezahrnuje utajované zakázky. Jednou takovou v hodnotě 1,8 miliardy dolarů by mohla být výstavba sítě stovek špionážních satelitů, na kterou v březnu upozornila agentura Reuters.

Rozepře mezi Muskem a Trumpem by mohly vyjít nejbohatšího muže světa draho, minimálně v blízkém časovém horizontu.

Na druhou stranu však ani Musk nehraje s prázdnou rukou. Už například pohrozil, že zruší lety SpaceX vynášející na Mezinárodní vesmírnou stanici americké astronauty. USA by pak byly znovu odkázané na pomoc ruského vesmírného programu.

Podle CBC News Muskova vesmírná společnost získala od americké federální vlády desítky miliard dolarů, z čehož 3,8 miliardy dolarů za fiskální rok 2024.

Za poslední dekádu zaplatil Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý pod zkratkou NASA, za přepravu astronautů a zásob na stanici miliardy dolarů. Navíc SpaceX dostal prostřednictvím grantů přes dvě miliardy dolarů na vývoj lunárního modulu v rámci programu Artemis NASA, jehož cílem je znovu dopravit lidi na Měsíc po více než padesáti letech.

Tiskový mluvčí za NASA uvedl pro CBC News, že „bude pokračovat ve spolupráci s průmyslovými partnery, aby byly splněny cíle prezidenta ve vesmíru“.

Podle novináře a Muskova životopisce Waltera Isaacsona nejbohatšího muže světa rozzlobilo to, že se Trumpova administrativa postavila proti jmenování Jareda Isaacmana do čela kosmické agentury NASA. Ke stažení jeho nominace došlo o víkendu.

Pod SpaceX patří i společnost Starlink, jež nabízí satelitní služby. I ta má vazby na federální americkou vládu. Na začátku tohoto roku se jednalo o převzetí kontraktu v hodnotě několika miliard dolarů na modernizaci zastaralých komunikačních systémů Federálního úřadu pro letectví důležité pro řízení letového provozu, jak píše CBS News.

I druhý pilíř Muskova bohatství, automobilka Tesla, se dostal na vládní „výplatní pásku“, i když nepřímou cestou. Zatímco SpaceX čerpá granty, Tesla získává díky zapojení do několika federálních programů na podporu elektromobility a čisté dopravy v řadě amerických států.

Minulý rok automobilka oznámila, že vydělala téměř 2,8 miliardy dolarů za to, že automobilkám vyrábějícím spalovací motory pomohla snížit jejich emisní stopu.

V některých státech jako je například Kalifornie jsou tyto emisní odpustky docela významný byznys. Pokud by se republikánům podařilo zrušit federální výjimky potřebné k přísnějším emisním regulacím, mohla by Muskova automobilka přijít zhruba o dvě miliardy dolarů. Uvádí to CBC News s odkazem na zprávu banky JPMorgan Chase z minulého měsíce.

Nicméně z vládních výjimek a pravidel tyjí i samotní uživatelé elektrických aut, kdy mají nárok na úlevu na dani ve výši až 7500 dolarů. Program má platit do roku 2032 a jeho účelem je zvýšit zájem o nákup elektrických aut. Podle JPMorgan Chase by zrušení takových daňových úlev mohlo stát Teslu dalších 1,2 miliardy dolarů.

Kromě nepříjemností na rovině sporů mezi šéfy Bílého domu a automobilky se Tesla potýká s poklesy prodejů aut v Evropě.

Navíc se firma dostala pod tlak, protože zatím nebyla schopna spustit v Texasu slibovanou sdílenou přepravní službu Robotaxi, která má využívat automobily bez řidiče. Konkurenční firma Waymo už stejnou službu spustila ve spolupráci s Uber v březnu a podle CNBC má v provozu zhruba 100 vozidel.

Robotická auta od Tesly fungují na základě kamerových systémů a počítačového vidění, díky kterým pak auta navigují. Narozdíl od konkurenčních autonomních vozidel od Waymo, kde k navigování používají především vyspělé senzory jako lidary (slouží k měření vzdáleností a vytváření 3D modelů díky vysílání laserových paprsků) a radary. Musk, a nejen on, ale i jeho konkurenti, v tomto novém odvětví potřebují, aby jim úřady svými regulacemi neházely klacky pod nohy.

To samé platí také o společnosti Neuralink, která experimentuje s implantáty v lidském těle. Jde o byznys se silným etickým rozměrem, ve kterém úřady budou také chtít určovat, kudy vede hranice mezi ziskovostí a lékařskou etikou.

V neposlední řadě může Trumpova administrativa Muska omezovat v oblasti umělé inteligence. Bílý dům propaguje projekt Stargate s cenovkou 500 miliard dolarů, který má udržet USA v čele inovací v oboru. Musk by se do tohoto procesu, byť není zatím jasné, jakou roli v něm nakonec sehrají peníze daňových poplatníků, rád zapojil prostřednictvím společnosti xAI.