Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministři obrany NATO ve čtvrtek schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí.
Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení. Pětiprocentní výdaje na obranu žádá i americký prezident Donald Trump, spojenci by měli dosáhnout shody na summitu v Haagu na konci června.
Rutte označil čtvrteční shodu na aliančních závazcích za historický milník. Závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí, se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně Aliance. Detaily těchto plánů nejsou veřejné a pro každou spojeneckou zemi čítají desítky až stovky stránek.
V budoucích závazcích pro Česko se podle zdrojů ČTK například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko na čtvrteční schůzce v Bruselu zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Nové alianční závazky podle Rutteho přesně popisují, do jakých schopností musí spojenci v nadcházejících letech investovat. „Protivzdušná obrana, stíhačky, tanky, drony, personál, logistika a mnoho dalšího. To vše je potřeba k udržení silného odstrašení a obrany a k zajištění bezpečnosti naší miliardy obyvatel,“ uvedl šéf NATO na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání v Bruselu.
Dohoda na tom, co aliance potřebuje, je podle něj prvním zásadním krokem. Aby spojenci tyto potřeby splnili, budou muset investovat mnohem více do obrany. „A to je nyní práce, která nás čeká v Haagu. Dohodnout se na novém plánu investic do obrany,“ dodal Rutte.
Na čtvrteční schválení aliančních závazků bude navazovat právě alianční summit 24. a 25. června v Nizozemsku. Dosavadní cíl, dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku.
Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP). Ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Zvýšení závazku na 5 procent HDP
Pro navrhovaný cíl pět procent HDP existuje podle Rutteho „široká podpora“. I americký ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek uvedl, že se spojenci přiblížili ke konsensu ohledně dosažení tohoto cíle.
Například Estonsko dosáhne podle ministra obrany Hanno Pevkura pětiprocentních výdajů na obranu příští rok. Španělsko, které má nejnižší obranné výdaje z celé aliance, by naopak teprve letos mohlo dosáhnout dvou procent HDP.
Ministři obrany diskutovali rovněž o další podpoře Ukrajiny. Podle generálního tajemníka NATO zatím letos přislíbili pro Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 20 miliard eur (téměř 500 miliard korun).
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který se některých jednání v Bruselu zúčastnil, jednal se svými kolegy zejména o výzvách, kterým ukrajinská armáda v současné době čelí na bojišti. Podle Rutteho hovořil Umerov rovněž o pokračujících útocích Ruska na civilní cíle a o snaze Ukrajiny dosáhnout míru prostřednictvím jednání.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila spravedlivým a trvalým mírem,“ prohlásil šéf NATO. Při této příležitosti ocenil úsilí prezidenta Trumpa o zastavení krveprolití v zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
