Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek posouval legislativním procesem klíčovou novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která by konečně měla otevřít dveře mnoha důležitým digitalizačním projektům, zcela mimo pozornost širší laické i odborné veřejnosti došlo k pohybu, který může snahy o posun zdravotnictví do 21. století naopak zkomplikovat.
Téměř všechny zdravotní pojišťovny budou zřejmě v dohledné době čelit žalobám, v nichž se jedna nepříliš známá firma bude domáhat vysokých licenčních poplatků za svůj patent nebo zastavení provozu klientských mobilních aplikací, které pojišťovny provozují. Podobná hrozba visí také nad výkladní skříní Válkovy digitalizace, projektem EZKarta. Tato situace je prozatímním vyústěním složitého příběhu, v němž vystupují známé figury českého byznysu, vzpomínky na projekt IZIP a nepřímo i jeden aktér aktuálních politických kauz.
Těsně před koncem loňského roku vyšlo ve věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví oznámení o udělení patentu číslo 310238. Nese název „Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích“ a jeho majitelem je malá a málo známá firma ProVisio. Ta v posledních měsících přidělává vrásky nejen právníkům ve zdravotních pojišťovnách, ale i úředníkům Ministerstva zdravotnictví a nakonec každému, kdo digitalizaci českého zdravotnictví sleduje.
Zmíněný patent má dvě základní vlastnosti, kvůli nimž se může stát pro české zdravotnictví „černou labutí“, jak ji popisuje americký myslitel Nassim Taleb – tedy neočekávanou (možná i neočekávatelnou) událostí s velkými systémovými dopady, kterou si ovšem výhradně zpětně dokážeme zdůvodnit ve smyslu „vlastně jsme to mohli čekat“.
(Tady bych si s dovolením rovnou odbyl preventivní omluvu Nassimu Talebovi, který většinu času od vydání své knihy o černých labutích strávil vysvětlováním, co všechno černá labuť rozhodně není, a to včetně covidové pandemie. Takže by nejspíš neprošel ani náš příběh, ale když ono je to tak poetické pojmenování.)
První důležitou vlastností patentu je jeho stáří. Byl udělen až loni v prosinci, ale přihláška se datuje k dubnu roku 2012. Řízení před patentovým úřadem tedy trvalo neuvěřitelných 12 let a osm měsíců. Každý si dokáže představit, co všechno se za tu dobu změnilo v oblasti informačních technologií a jak odlišné jsou dobové kontexty podání přihlášky a rozhodnutí o udělení patentu.
Druhým klíčovým aspektem patentu je jeho obecnost. Patent popisuje (a chrání) systém práce se zdravotnickými daty, který obsahuje centrální datové úložiště, k němuž se na jedné straně prostřednictvím registrace připojují zdravotnická zařízení, lékaři a pojišťovny a na straně druhé klienti zdravotních služeb (pacienti), což umožňuje vzájemné sdílení informací.
Je to zjednodušený popis, patentový spis je podrobnější. Dojem, že patent má velmi široký záběr a může se dotýkat téměř všech dosavadních digitalizačních snah a projektů v českém zdravotnictví, ale ani při podrobnějším popisu nemizí. Je to ostatně pohled (a také právní názor), který má i majitel patentu.
Majitelem je zmíněná firma ProVisio. Ta během letošního března rozeslala šesti ze sedmi českých zdravotních pojišťoven přípis, v němž upozorňovala, že klientské aplikace pojišťoven porušují její čerstvě udělený patent. A vyzývala k jednání o nápravě tohoto stavu. Stejná zpráva přišla také na Ústav zdravotnických informací a statistiky v souvislosti s projektem EZKarta. „Ušetřena“ měla být jen Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. U její mobilní aplikace zřejmě dospělo ProVisio k závěru, že patent neporušuje.
ProVisio je malá softwarová firma založená roku 2013, která se ovšem hlásí k odkazu někdejší společnosti IZIP. Samotná smutná historie projektu elektronické zdravotní knížky IZIP, která se začala psát před 25 lety, by vydala na několik newsletterů a je kronikou nejrůznějších selhání v digitalizaci českého zdravotnictví.
Proto zde jen zcela stručně: Když v roce 2012 největší zdravotní pojišťovna VZP po deseti letech, dvou utracených miliardách a mnoha ošklivých podezřeních z projektu IZIP vycouvala, firma v podstatě ztratila smysl. Několikrát změnila strukturu i vlastníka, až se jí v roce 2016 jako vysoce problematického aktiva ujala investiční skupina Nordic Investors. Jejím zakladatelem je špičkový akviziční právník, investor, horolezec a dnes také partner nejbohatší Češky Renáty Kellnerové Tomáš Otruba.
Otruba se někdejší IZIP pokusil zachránit a vytvořit na jeho troskách projekt Zdravel. S vyhlídkou na rozvoj elektronizace zdravotnictví přikoupil Otruba právě softwarovou firmu ProVisio, která vyvíjela analytické nástroje pro zdravotnictví. Projekt ale nesplnil očekávání a v covidovém roce 2020 se Otruba rozhodl ze zdravotnické oblasti odejít a soustředit se na své hlavní investiční aktivity v telekomunikacích, realitách a hotelnictví.
V lednu 2022 vstupuje do firmy ProVisio další známá figura českého byznysu: investor, zakladatel úspěšné společnosti Fincentrum a neúspěšný kandidát hnutí ANO na pražského primátora ve volbách roku 2018 Petr Stuchlík. Přes svou firmu Block33 kupuje nejprve 85procentní podíl v ProVisiu a v prosinci 2023 vykupuje od Otruby i zbylých 15 procent firmy. Firma Zdravel postupně zaniká, mění název na Společnost pro eHealth databáze a podle posledních údajů v obchodním rejstříku je od října roku 2022 v insolvenci.
Nedlouho po Stuchlíkově vstupu do firmy se ProVisiu podaří výrazný obchod. Nadnárodní korporaci Hartmann - Rico odprodává v roce 2022 systém Epidis, který umí v nemocnicích na základě nestrukturovaných dat sledovat rizika nozokomiálních (nemocničních) infekcí. Hezký obchod ale poznamená jedna šmouha – jednatelem ProVisia je v první polovině roku 2022 podle obchodního rejstříku Pavel Dovhomilja, dnes spolupracující obviněný v kauze Dozimetr. Zásah policie v půlce června 2022 probíhá těsně před dokončením transakce a přináší spoustu stresu, obchod se musí zastavit a Hartmann nakonec podepisuje smlouvu o prodeji Epidisu až s novým jednatelem a několikaměsíčním zpožděním na konci října 2022.
Po prodeji Epidisu a vynuceném odchodu vůdčí osobnosti z ProVisia moc nezbylo. „Vstoupil jsem do ProVisia během covidu, měl jsem tehdy pocit, že digitalizaci zdravotnictví se bude věnovat velká pozornost. Ale moc se toho nestalo,“ říká pro Vizitu Stuchlík, který byl za pandemie spoluzakladatelem občanské iniciativy KoroNERV-20. Podle svých slov vážně uvažoval o tom, že firmu nechá zaniknout. Pak mu ale na konci roku 2024 přišla patentová listina. Po 12 letech ožil patent někdejšího IZIPu.
A Stuchlík se jako vlastník rozhodl nově získané aktivum zhodnotit. ProVisio obeslalo zdravotní pojišťovny se zmíněnou výzvou k jednání, neboť aplikace pojišťoven údajně porušují jeho patent. Vytvořilo také pro patent zvláštní sekci na svém webu, kam rovnou vyvěsilo i („pouze indikativní“) ceník licencí.
Nejde o malé částky. Například Oborová zdravotní pojišťovna uvádí ve své výroční zprávě zhruba 380 tisíc uživatelů své aplikace Vitakarta. V takovém rozsahu si ProVisio představuje cenu licence 2,50 koruny za klienta a měsíc, což dělá 11,4 milionu korun každý rok. Vojenská zdravotní pojišťovna má zhruba 45 tisíc klientů své aplikace Zdraví na klik, takže ceníková cena licence by (kvůli vyšší sazbě) činila zhruba 2,4 milionu ročně. „Indikativně“ by příjem ProVisia jen z patentových licencí všech pojišťoven mohl dosahovat desítek milionů korun ročně.
V mnohamiliardových obratech pojišťoven to na první pohled nejsou příliš velké peníze, zato pro firmu, která podle poslední zveřejněné listiny zaznamenala v roce 2023 ztrátu 10 milionů korun, je to hotové terno. Takhle jednoduchá matematika to ale nebude. Cesta bude dlouhá a dlážděná vleklými soudními spory.
„Chtěl jsem se s pojišťovnami dohodnout, ale pochopil jsem, že v Česku nemohou jednat racionálně jako klasická firma. Kdyby se dohodly na vyrovnání třeba tři miliony korun, což by stálo obě strany méně než právníci a čas, pak je veřejné mínění zničí. Když za pár let prohrají u soudů tři miliardy, nikdo jim hlavu neutrhne,“ tvrdí Stuchlík. „Nechci se soudit, ale pojišťovny se zase reálně nemohou dohodnout. Zvrácená logika, kde peníze a čas nejsou na prvním místě. To je bohužel český svět veřejných peněz, který si ze svých daní platíme,“ dodává k pravděpodobnosti žalob.
„Určitě je potřeba to brát vážně, jsme v tom všichni,“ říká Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šestku zaměstnaneckých ústavů. Podle něj se svazové pojišťovny navzájem informují, ale prozatím volí vůči žádostem ProVisia individuální postup. Všechny pojišťovny bez výjimky ale odmítají připustit, že by jejich aplikace patent ProVisia skutečně porušovaly. Některé pojišťovny se se zástupci firmy potkaly na prvních jednáních, jiné jednání rovnou odmítly.
To je třeba případ Vojenské zdravotní pojišťovny. „Společnost Provisio, s. r. o. od počátku vystupuje poměrně konfrontačně, trvá na tom, že VoZP porušuje její práva k patentu a domáhá se – mimo jiné – ukončení provozování aplikace Zdraví na klik. Opakovaně pohrozila VoZP podáním žaloby. Společnost Provisio, s. r. o. se na VoZP nikdy neobracela jako na potenciálního smluvního partnera, dosud z její strany nezazněl žádný konkrétní návrh na případnou spolupráci,“ napsala ve vyjádření VoZP.
„Nejsou nám známy skutečné motivy jednání společnosti Provisio, s. r. o., nicméně se domníváme, že otázky digitalizace zdravotnictví by měly být primárně koordinovány a garantovány Ministerstvem zdravotnictví České republiky, nikoliv soukromým subjektem,“ dodávají právníci vojenské pojišťovny.
Jednat odmítla i VZP. „VZP má za to, že aplikace MojeVZP do práv z patentu společnosti Provisio nezasahuje, názor stran je rozdílný. V případě, kdy je věc mezi stranami sporná, je vždy pravděpodobnost řešení věci soudní cestou vysoká,“ upozorňuje kulantně mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Podle informací Vizity dostaly zdravotní pojišťovny, které odmítly jednání se zástupci ProVisia, předžalobní výzvy, jejichž součástí je i výzva k ukončení provozu mobilní aplikace. To se týká právě i VZP.
Je nicméně pravděpodobné, že ani případná jednání „vstřícnějších“ pojišťoven daleko nepovedou. Zdravotní pojišťovny jako veřejnoprávní instituce nemohou zničehonic začít platit soukromému subjektu licenční poplatky, aniž by k tomu měly zatraceně bytelné podklady – a pokud možno i soudní rozhodnutí o tom, že sporný patent skutečně porušují. Pokud by se takříkajíc „daly lacino“, automaticky upadnou v podezření, že s penězi svých klientů nenakládají hospodárně.
Na druhé straně je soukromý subjekt, který má v rukách oficiální úřední dokument a současně povinnost jednat jako řádný hospodář a maximalizovat zisk. To v tomto případě znamená vykládat vlastní patent v největší možné šíři a snažit se jej uplatnit. Soudy jsou tedy prakticky nevyhnutelné.
Jak upozorňuje advokátka Barbora Dubanská, v danou chvíli nelze dohlédnout dopad patentových sporů na budoucnost digitalizace. „Česko se musí připravovat na elektronizaci zdravotnictví podle zákona o elektronizaci a také na účinnost nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data. Jak do toho vstoupí spory o patent firmy ProVisio, nejde v tuto chvíli odhadnout,“ říká Dubanská.
Podle ní jsou s otazníkem všechny scénáře. Soudy se mohou táhnout a výsledek je nejistý, nicméně ani případná dohoda není bez rizik. Uzavřením licenční smlouvy by se pojišťovny i stát mohly dostat do situace označované jako vendor lock-in, tedy uzamčení zákazníka v nevýhodném vztahu, z nějž cesta ven buď nevede vůbec, nebo na ní stojí obří náklady a překážky. Případný úplatný převod celého patentu, i kdyby byl na stole, musí odpovídat pravidlům hospodářské soutěže a veřejných zakázek.
Zdravotní pojišťovny mohou cítit jistou nervozitu i proto, že současná situace není úplně nová. Soudní spory se vedly i kolem předcházejícího patentu firmy IZIP, který byl od toho současného pro laika téměř k nerozeznání.
Oborová zdravotní pojišťovna svedla mezi lety 2014 a 2018 soudní bitvu o zrušení patentu IZIP, ale neuspěla. Finální verdikt vyřkl Nejvyšší správní soud a jeho rozsudek bude zřejmě důležité čtení i do budoucna. Zaujme v něm i shrnutí tehdejší argumentace OZP:
„Podle žalobkyně napadený patent v podstatě pouze komplikovaně a zdánlivě odborně popisuje přístup uživatele do jakéhokoli informačního systému, obecné principy výstavby jakýchkoli objektivně orientovaných informačních systémů a tyto obecné principy pouze aplikuje na informace o poskytnuté zdravotní péči.“
Což zní jako docela výstižný popis dojmu ze čtení příslušného patentového spisu. Nicméně je nutné znovu upozornit, že jak před patentovými úředníky, tak posléze před Nejvyšším správním soudem patent obstál a argumentace OZP uznána nebyla.
„Hodně to zjednodušuji, ale působí to na mě, jako by si dnes někdo nechal patentovat kolo a začal po všech, kteří jezdí autem a na bicyklu, vymáhat licenční poplatky,“ říká dnes k patentu firmy ProVisio prezident SZP Balada. V dnešní verzi patentu přitom oproti minulé verzi hrají, alespoň pokud jde soudit z přetechnizovaného jazyka listin, větší roli data zdravotních pojišťoven. V kapitole „Dosavadní stav techniky“ se odkazuje na předchozí patent s tím, že se osvědčil, a dále se píše:
„Současně se však ukazuje, že je třeba tento způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích rozšířit tak, aby se na něm mohly aktivně podílet také další subjekty, a to jednak příslušné zdravotní pojišťovny a jednak zdravotničtí pracovníci a/nebo zdravotnická zařízení, přímo nepropojení k centrálnímu počítačovému paměťovému zařízení, s jehož pomocí se provádí předmětný způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích.“
A takhle a hůř je to napsané celé.
Jaká bude další taktika ProVisia, zdravotních pojišťoven a nakonec i ÚZIS, zatím není jasné. Katastrofický scénář může vypadat tak, že si ProVisio vyžádá po dobu patentových sporů předběžné opatření soudu a zdravotní pojišťovny budou nuceny své aplikace, které v posledních letech začaly konečně dávat nějaký smysl v informování pacientů, dočasně vypnout. Také se může stát, že ProVisio se svými požadavky pohoří a soudy se dnes, 13 let po podání žádosti o patent a sedm let po důležitém verdiktu NSS, patentu na shromažďování zdravotnických dat přece jen vysmějí.
Konec tenhle příběh zatím nemá. A není pravděpodobné, že by jej získal v nejbližší době. Žaloby a soudní spory budou viset nad českou digitalizací zdravotnictví několik let. Nelze odhadnout ani důsledky, které to bude na mít celý proces, v němž hrají velkou roli i evropské peníze. Nicméně žijeme v právním státě. Patent, jakkoli absurdně může při čtení působit, není cár papíru. Firmy usilují o zisk, zdravotní pojišťovny o minimalizaci nákladů. Poslední slovo bude mít justice.
Upřesnili jsme časové detaily ohledně prodeje systému Epidis nadnárodnímu koncernu Hartmann-Rico.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
