Úspěchy nové syrské vlády kalí masakr na pobřeží

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sýrie se během několika týdnů připojí k mezinárodnímu finančnímu systému SWIFT, což jí pomůže v zahraničním obchodu, sníží ceny dovozů, pomůže přilákat zahraniční investory a sníží závislost na neformálních a přeshraničních finančních operacích. Deníku Financial Times to řekl guvernér syrské centrální banky Abdulkádir Husrí.

Zásadní krok pro syrskou ekonomiku přichází po dlouhých 13 letech občanské války, kvůli níž Spojené státy i Evropská unie uvalily na tehdejší režim Bašára Asada tvrdé sankce.

Pro Západ i celý Blízký východ se asadovská Sýrie stala zdrojem nestability – jen do Turecka před násilím uprchly čtyři miliony lidí, zhruba milion do Evropy. Za hranice pravidelně mířily i miliony pilulek drogy captagon a zbraně různým islamistickým hnutím, jako je Íránem řízený Hizballáh.

Šest měsíců po překvapivém pádu Asadova režimu je situace zcela jiná. Do Sýrie se ze sousedních zemí vrátilo 400 tisíc uprchlíků, vláda v Damašku pravidelně informuje o zabavených zásilkách zbraní mířících do Libanonu i o svém boji s pašeráky captagonu.

V zemi pokračuje i zatýkání bývalých prominentů režimu a válečných zločinců, stejně jako členů buněk teroristické organizace Islámský stát. Násilí pomalu ubývá, s mařením útoků IS pomáhají bezpečnostním složkám i informace amerických tajných služeb.

Sýrie po Asadově pádu:

„I když před Sýrií leží obrovské výzvy, nastal jeden z lepších scénářů, který by nikdo před šesti měsíci nepředpokládal,“ myslí si Aaron Zelin, jeden z předních amerických expertů na Sýrii.

Ve svém shrnutí prvního půlroku od Asadova pádu vyzdvihuje tři výrazné úspěchy vlády Ahmada Šary, donedávna vůdce islamistického hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS).

Na prvním místě uvádí fakt, že nedošlo k obnovení občanské války. V Sýrii totiž stále existuje řada různých ozbrojených frakcí, žijí zde různá etnika vyznávající různá náboženství a riziko obnovení konfliktu bylo značně vysoké.

Na druhém místě expert z Washington Institute zmiňuje normalizaci vztahů se zahraničními partnery, a to jak se skeptickými arabskými sousedy, tak i se Západem. Šaru přivítal v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron a celý svět pak oblétly snímky, na nichž si bývalý šéf syrské odnože al-Káidy třese rukou s Donaldem Trumpem.

Americký prezident později o Šarovi mluvil velice pozitivně a hlavně díky nátlaku Saúdské Arábie zrušil výše zmíněné ekonomické sankce. Jako třetí úspěch Šarovy vlády uvádí Zelin zlepšenou bezpečnostní situaci.

Zdaleka ne vše je ale ideální. Zelin upozorňuje i na těžkosti, které syrské přechodné období provázejí.

Jednoznačně nejhorším dosavadním momentem byl masakr převážně alavitského obyvatelstva v okolí přístavu Tartús. Násilí sice vyvolali stoupenci Asadova režimu, odpověď na něj se ale vládě vymkla z ruky. Nezvládla kontrolovat spřátelené milice, jako je Tureckem založená Syrská národní armáda, navíc se do masakru, při němž bylo zabito na tisíc lidí, zapojili i civilisté.

Syrská vláda sice jmenovala vyšetřovací komisi, která by měla odhalit hlavní viníky vraždění, výsledky ale dosud zveřejněny nebyly. Zelin upozorňuje i na autoritářské tendence Šarovy vlády, byť jsou stále daleko od totalitního státu v době Asadovy vlády, a také na poněkud uspěchaný národní dialog – oboje může vyvolávat nedůvěru obyvatelstva vůči vládě.

I když byl národní dialog podle některých kritiků příliš rychlý, vzešla z něj nová ústava a přechodná vláda.

„Více než polovina členů nového kabinetu získala vzdělání nebo pracovala ve Spojených státech a Evropě. Celkově to znamenalo posun ke skutečné technokratické vládě,“ poznamenal ve svém textu pro think-tank Atlantic Council Charles Lister, odborník na Sýrii a jeden z autorů newsletteru Syria Weekly. Dodal, že z 23 členů vlády jen čtyři pocházejí z hnutí HTS.

V současné syrské vládě zasedá i jedna žena – resort práce a sociálních věcí řídí Hind Kabavatová. Stejný počet žen měl donedávna i kabinet českého premiéra Petra Fialy.

Zrušení amerických sankcí a obnova ochromené syrské ekonomiky by měly vládě pomoci se vypořádat s obřími sociálními problémy – 90 procent obyvatel stále žije pod hranicí chudoby, 70 procent Syřanů je do jisté míry závislých na humanitární pomoci a zničena byla za války polovina základní infrastruktury. Celé čtvrti v Damašku či Homsu jsou zcela zničené a připomínají města duchů.

Důležitou zkouškou budou pro syrský režim i další vyjednávání a naplňování dohody se Syrskými demokratickými silami, které by se postupně měly začleňovat do syrského bezpečnostního aparátu.

Jasnou hrozbu pak i nadále představují desítky tisíc zajatých bojovníků Islámského státu a jejich rodin – zradikalizované občany západní Evropy i jiných částí světa si jejich rodné země odmítají převzít a břímě, co s nimi, nechávají na křehkém syrském režimu.

Po Trumpově oznámení o zrušení sankcí a následných slovech šéfa americké diplomacie Marca Rubia, že Sýrie by bez tohoto kroku byla pár týdnů od kolapsu, se zdá, že Američané dilema ohledně přístupu k Šarově vládě vyřešili.

Dali přednost její opatrné a podmíněné podpoře před pokračující izolací, která by nevyhnutelně vedla k nestabilitě. A každý Syřan vám řekne, že bez stabilní Sýrie nebude stabilní ani celý Blízký východ.