Nový syrský režim je před kolapsem, varují USA

Úterní vystoupení Marca Rubia před senátory oblétlo svět.

Šéf americké diplomacie prohlásil, že Sýrie je potenciálně jen „pár týdnů od kolapsu a návratu k totální občanské válce a v podstatě od rozpadu země“. Požádal proto senátní výbor pro zahraniční vztahy o podporu nové syrské administrativy s tím, že jen oznámené zrušení sankcí stačit nebude.

Ministrova slova přišla krátce poté, co Sýrie zažila velice úspěšný týden. Donald Trump v něm po schůzce se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou a saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem oznámil zrušení amerických sankcí, krátce poté se ke stejnému kroku rozhodla i Evropská unie.

Právě sankce byly podle nového režimu v Damašku hlavní překážkou k ekonomickému růstu a začínající rekonstrukci válkou zničené země.

„Pokud je zapojíme, mohlo by to vyjít,“ řekl Rubio o představitelích Sýrie, s nimiž až dosud Američané z ideologických důvodů odmítali spolupracovat.

Někteří politici označují vládu vzešlou z islamistického hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) za „džihádistickou“ a připomínají, že Šara dříve vedl syrskou odnož teroristické sítě al-Káida. Zrušení sankcí proto podmiňovali vznikem více inkluzivní vlády a zaručením ochrany náboženských a etnických menšin.

Rubio také upozornil, že Spojené státy zatím nemají v Damašku ambasádu a jejich diplomaté pracují se syrskými partnery z Turecka. „Musíme jim pomoci. Jen zrušení sankcí zahraniční investice nepřitáhne,“ zdůraznil nutnost bližší spolupráce.

„To, co řekl Marco Rubio, je široce sdílený narativ - pokud nedostane HTS podporu a nepovede se mu posunout ekonomiku, může se stát rozpadnout. Já tuto myšlenku sdílím také,“ podotýká k ministrově prohlášení Jan Daniel z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

„Myslím, že Donalda Trumpa přesvědčili politici v Perském zálivu, že musí politiku změnit, a to prý i proti vůli jeho poradců. A teď establishment hledá důvod, jak to ospravedlnit,“ dodává pro Seznam Zprávy expert specializující se na Sýrii a Libanon.

Rubiova slova podle něj mohla vyjadřovat jak skutečnou obavu o osud poválečné Sýrie, tak být i vzkazem Trumpovy administrativy odpůrcům sbližování se s „džihádistickým režimem“.

Podporu v Kongresu bude nyní prezident potřebovat, protože část sankcí nelze zrušit jen dekretem, ale pouze hlasováním zákonodárců.

V dokumentu, který pro české Ministerstvo zahraničí vypracoval právě Ústav mezinárodních vztahů, se píše o postasadovské Sýrii jako o „centralizovaném a de facto autoritářském systému vládnutí a kontroly státu“.

Zároveň ale materiál poukazuje na pragmatičnost Šary a jeho hnutí a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám. To se týče distancování se od al-Káidy i otevřenosti k jednání se západními zeměmi. Dokument proto doporučuje zrušení unijních sankcí.

Evropská unie by měla sankce pozastavit k 1. červnu, informoval deník The Wall Street Journal. Část jich nicméně zůstane v platnosti - jedná se o ty namířené proti prominentům a společnostem spjatým s předchozím režimem Bašára Asada, ale i zákaz dovozu zbraní a technologií používaných k represím proti domácímu obyvatelstvu.

Prioritou jsou zejména sankce vůči syrské centrální bance, jejichž zrušení by mohlo rozhýbat finanční toky do země. Brusel dal nicméně najevo, že sankce znovu obnoví, pokud by vláda nebránila sektářskému násilí v zemi a přestala bojovat s teroristy z takzvaného Islámského státu (IS). „Toto rozhodnutí je vratné,“ prohlásila k ukončení sankcí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Teroristická organizace Islámský stát dala ve svém novém internetovém magazínu najevo, co si o syrském vůdci Šarovi myslí - označila ho za „zrádce, nevěřícího a otroka, který se plazil před Donaldem Trumpem“. Magazín al-Naba také nabádal zahraniční džihádisty, kterých je podle odhadů v zemi několik tisíc, aby přestali podporovat vládu a přidali se k IS.