Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dánská policie zadržela dánského občana, který je v Německu podezřelý ze špionáže pro Írán. Informovalo o tom v úterý německé generální státní zastupitelství, které se zabývá stíháním nejzávažnější trestné činnosti. Podle něj Ali S. ve službách íránské tajné služby shromažďoval v Berlíně informace o židovských objektech a konkrétních osobách židovského původu.
Činnost dánského občana podle německého generálního státního zastupitelství pravděpodobně sloužila k přípravě dalších zpravodajských operací v Německu, a možná i k přípravě útoků na židovské cíle.
Podle časopisu Der Spiegel pracoval Dán afghánského původu pro elitní složku íránských revolučních gard Kuds, která se zaměřuje především na operace v zahraničí. Jeho pohyb němečtí zpravodajci zaznamenali mimo jiné u sídla Německo-izraelské společnosti a u budovy, ve které se občas zdržuje předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster.
Íránská tajná služba Dána pověřila špionážní činností údajně na začátku letošního roku. V červnu muž podle prokuratury shromažďoval v Berlíně informace o třech objektech. Zadržen byl minulý čtvrtek v druhém největším dánském městě Aarhus. Dánsko by jej teď mělo vydat do Německa. Následně bude předveden před Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe, který rozhodne o vazbě.
Dánská tajná služba PET potvrdila, že v Aarhusu zadržela 53letého Dána podezřelého ze spolupráce s Íránem, který nyní čeká na vydání do Německa. Zároveň varovala, že Írán vytváří zločinecké sítě, pomocí nichž v Evropě připravuje útoky, mimo jiné na židovské a izraelské cíle.
Íránské velvyslanectví v Berlíně v e-mailu zaslaném agentuře Reuters odmítlo jako nepodložené obvinění z „údajného plánování útoku na židovské instituce“. Je podle něj součástí snahy „odvrátit pozornost veřejnosti“. Podle předsedy Ústřední rady Židů v Německu Schustera, který byl podle časopisu Der Spiegel jedním z cílů špionáže, jde naopak o „poslední signál“ pro ty, kteří se snaží bagatelizovat nebezpečí hrozící Izraeli ze strany Teheránu.
Izrael a Írán svedli v červnu dvanáctidenní válku. Izrael zaútočil v pátek 13. června na íránské vojenské objekty a jaderná zařízení. Poškozena či zničena byla íránská protivzdušná obrana a některá jaderná a vojenská zařízení. Írán, který dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o výrobu jaderných zbraní a že jeho jaderný program je mírový, pak začal útočit na Izrael raketami a drony.
Spojené státy, které Izraeli pomáhaly s obranou před íránskými raketami a bezpilotními letouny, podnikly devátý den války, v noci na 22. června, útok na tři íránské jaderné provozy. Americký prezident Donald Trump pak prohlásil, že byly naprosto zničeny. Útoky na Írán si vyžádaly podle Teheránu 935 obětí, Izrael hlásí 28 mrtvých.
Německo je jedním z nejbližších spojenců Izraele, zároveň ale od začátku války vyzývalo k diplomatickému řešení. V reakci na konflikt německá vláda v polovině června rozhodla, že zvýší ochranu židovských a izraelských zařízení v zemi. Jejich ostraha je přitom zvýšená už od útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael ze 7. října 2023, po kterém Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy.
