Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě loni se ruský prezident Vladimir Putin kasal seznamem hostů, kteří do Kazaně přijížděli na summit skupiny BRICS. Letos se ale sám největší akce, která má představovat protiváhu vůči mezinárodnímu systému vystavěnému Západem, nezúčastní.
Do hostitelské Brazílie nezavítá kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud v souvislosti s obviněními z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Není ale jediným významným hostem, který bude na setkání v neděli a v pondělí chybět.
Na poslední chvíli se ukázalo, že do Ria de Janeira nedorazí ani čínský prezident Si Ťin-pching. Ten přitom až doposud nevynechal ani jeden ze summitů skupiny, které se od jeho nástupu do funkce v roce 2012 konaly.
Čínské ministerstvo žádný oficiální důvod zatím neuvedlo, média pak píší o nabitém programu.
Objevily se ale také spekulace o sporech s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou, ať už kvůli jeho neochotě zapojit se do čínských investičních projektů nebo sbližování s Indií, která platí s ohledem například na územní spory za čínského rivala.
Podle některých expertů nicméně neúčast Putina i čínského prezidenta, tedy bezesporu nejvlivnějšího muže desítky, ukazuje také na slábnutí vlivu BRICS.
Rozšíření zkomplikovalo soudržnost
Na jedné straně se v poslední době BRICS rychle rozrostl - skupinu už netvoří jen pět původních členů (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika), loni a letos se k ní přidalo dalších pět států (Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty a Indonésie).
S rozšířením jsou ale spojené komplikace ve fungování a soudržnosti bloku, jehož členské země nyní zahrnují skoro polovinu světové populace.
Co je BRICS?
BRICS je převážně neformální uskupení sdružující významné světové rozvíjející se ekonomiky. První summit skupiny se konal v roce 2009, kdy se ho zúčastnili zástupci Brazílie, Ruska, Indie a Číny, o dva roky později se přidala Jihoafrická republika.
Od roku 2024 jsou členy i Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty, o rok později přistoupila Indonésie. Kreml tvrdí, že zájem o připojení má dalších 30 států, pozvánku už dostaly Saúdská Arábie a Argentina, ale zatím není jasné, jak to dopadne.
Členské státy BRICS na mapě světa.
V roce 2015 skupina založila Novou rozvojovou banku pro financování soukromých i veřejných projektů, která měla sloužit jako alternativa ke Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.
Přestože šlo primárně o projekt ekonomické spolupráce, státy BRICS spojuje snaha upravit nastavení mezinárodního systému vytvořeného Západem, a tak jde i o projekt politický. Členské státy ale mají mezi sebou některé výrazné rozdíly, například Čína a Indie nemají vyřešenou podobu vzájemné hranice, což čas od času přerůstá i v ozbrojené střety.
Každá z nich je totiž v jiné fázi hospodářského rozvoje a dívá se tak jinak například na otázku vzniku nové měny představující protiváhu vůči americkému dolaru, která se opakovaně na summitech objevuje.
Limity spolupráce ale nastavuje i rozdílný vztah vůči Západu, který země udržují. Zatímco Čína, Rusko a Írán mají skutečně nepřátelské vztahy se Spojenými státy a stojí o jejich oslabení, ostatní země drží pragmatickou linku.
Indie má bezpečnostní partnerství s USA, Austrálií a Japonskem, Egypt přijímá americkou vojenskou pomoc, ve Spojených arabských emirátech mají přímo vojenskou základnu a pro Brazílii jsou Spojené státy druhým největším obchodním partnerem.
Snímek ze summitu BRICS v roce 2023 v Jihoafrické republice.
Rozpor v přístupu ke Spojeným státům se ukázal i během nedávných událostí. Po amerických útocích na Írán sice uskupení vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo „vážné znepokojení“ a označilo tyto útoky za porušení mezinárodního práva a Charty OSN, zdrželo se ale přímé kritiky Izraele nebo Spojených států.
„V otázce Íránu neexistuje žádná shoda. Takže řešením byl tento velmi neškodný postoj,“ řekl deníku The New York Times Oliver Stuenkel, odborník na BRICS a docent na brazilské univerzitě Getúlio Vargas Foundation. Přesto se očekává, že Teherán bude na summitu tlačit na významnější reakci.
Trump na BRICS ostře útočí
Situace se Spojenými státy je komplikovanější i s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského křesla. Už krátce po své inauguraci nešetřil na účet BRICS kritikou.
„Budeme požadovat od těchto zdánlivě nepřátelských zemí závazek, že nevytvoří novou měnu BRICS ani nepodpoří žádnou jinou měnu, která by nahradila mocný americký dolar, jinak budou čelit 100procentním clům,“ napsal Trump na svou sociální síť Truth Social. Právě o možnosti vytvořit protiváhu dolaru státy bloku léta uvažují.
Také cla by měla být jedním z témat, která se budou na summitu řešit, jak napsala stanice France 24 s odkazem na své zdroje. Neočekává se sice, že by jakékoli závěrečné prohlášení summitu zmínilo Spojené státy nebo jejich prezidenta konkrétně, přesto má jít o jasný politický útok namířený proti Washingtonu.
BRICS proti dolaru
Na straně druhé během měsíců Trumpovy vlády oslabilo klasické vnímání západních zemí jako jednotného bloku, vůči kterému se BRICS vymezoval. Trump například hrozil spojencům tím, že odejde ze Severoatlantické aliance, a nešetřil ostrými výroky na adresu evropských zemí.
A zatímco dříve se Spojené státy vymezovaly vůči ruské agresi, Trump zaujal k Moskvě vřelejší tón a zopakoval i několik tvrzení ruské propagandy.
Je tedy otázkou, jak pevně může BRICS nadále spojovat myšlenka antiamerikanismu.
Indie jako vítěz summitu?
V neposlední řadě bude summit rámovat i rostoucí role Indie, ke které přispěje i absence čínského lídra. Nejlidnatější země světa se má v roce 2026 ujmout předsednictví BRICS a Dillí by rádo rozšířilo svůj globální diplomatický dosah.
To se zneklidněním sleduje právě Peking, který se s Indií pře o pohraniční území, což občas přerůstá v ozbrojené střety. Čína udržuje také úzké politické, vojenské a obchodní vazby s Pákistánem, který zůstává hlavním protivníkem Indie, což ukázal i nedávný konflikt.
K tomu mezi nimi, Pekingem a Dillí, pokračuje i tichá obchodní válka, v níž se Čína snaží o zpomalení indického průmyslu a vytváří napětí mezi oběma zeměmi.
Ruský prezident Vladimir Putin s indickým premiérem Naréndrou Módím na summitu BRICS v ruské Kazani, 22. října 2024.
„BRICS je fórum, kde se Číňané i Indové snaží dohodnout, kdo je lepším mluvčím globálního Jihu. Summit by mohl dát Módímu příležitost posílit tuto část indické zahraničněpolitické agendy a Siova nepřítomnost mu jistě dává větší manévrovací prostor,“ vysvětlil pro stanici Deutsche Welle Harsh V. Pant, vedoucí programu strategických studií v Observer Research Foundation, think tanku se sídlem v Dillí.
Rozpory dlouhodobě vládnou i mezi dalšími členy uskupení. Například Egypt a Etiopie se neshodnou na podmínkách využívání vody z Nilu, Írán podkopává regionální ambice Saúdské Arábie, která se opírá i o Spojené arabské emiráty.
