Jeden vítěz, jeden poražený. Muskova hra na třetího v USA nedává smysl

Republikáni, demokraté… a nová formace Elona Muska? Nejbohatší člověk světa si v rámci roztržky s Donaldem Trumpem vytyčil úkol promluvit do „zabetonovaného“ systému dvou politických stran, které se ve Spojených státech střídají u moci. Vyhlídky na úspěch zdánlivě nemožné mise rozebíráme v 5:59 s amerikanistou Tomášem Klvaňou.

Když Donald Trump v květnu roku 2015 sjížděl po eskalátoru ve „svém“ mrakodrapu na Manhattanu, aby oznámil prezidentskou kandidaturu, málokdo v tu chvíli tušil, že se ve Spojených státech otevírá zcela nová politická éra. Deset let poté – za už druhého Trumpova mandátu – se američtí komentátoři, politologové i veřejnost dohadují, jestli právě nesledujeme počátek další velké změny.

Iniciativy se tentokrát nechopil nikdo jiný než nejbohatší člověk světa. Elon Musk oznámením, že zakládá politickou stranu s názvem Amerika, nejen přilil olej do ohně své roztržky s Trumpem, jehož byl ještě donedávna blízkým spolupracovníkem. Pokud by ale miliardář měl být se svou novou formací skutečně úspěšný, musel by také dokázat narušit dlouholetou konstantu, kdy se hlavní politický souboj v USA odehrává jen mezi dvěma tábory: republikány a demokraty.

„Muselo by dojít k implozi jedné z těchto dvou stran,“ zamýšlí se amerikanista Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague nad tím, co by se muselo stát, aby do vrcholné americké politiky mohl promluvit i někdo jiný. V rozhovoru pro podcast 5:59 zároveň Klvaňa ohledně takového scénáře neskrývá svou skepsi. Jenže poukazuje i na to, že zdánlivé jistoty v posledních letech často neplatí. „Jsme opravdu v revoluční době, kdy se všechno míchá. Takže nemůžeme říct, že se to (Muskovi) nepovede.“

Vedle zhroucení jedné ze dvou dnes dominantních stran vidí amerikanista ještě další nezbytnou podmínku. Pokud by nová politická síla měla uspět, potřebovala by totiž schopného lídra. Silnou osobnost s dobrými komunikačními schopnostmi, která dokáže oslovit voliče napříč spektrem. Jen těžko to ale podle Klvani může být samotný Musk. Už proto, že se nenarodil na území Spojených států a nemůže se tedy ucházet o prezidentský úřad. Jenže právě takové ambice si Američané s lídry stran spojují a snad i očekávají.

Existence dvou velkých a silných politických stran a jejich (ne)pravidelné střídání u moci – ať už v Kongresu, nebo v Bílém domě – určují americkou politiku prakticky od vzniku Spojených států, přestože se v počátcích nejednalo o Demokratickou a Republikánskou stranu, jak je známe dnes.

Systém, kdy jeden vládne, druhý se ho snaží vystřídat a pro třetího už místo nezbývá, přitom z pohledu Tomáše Klvani má i kulturní kořeny: „Americká kultura je o souboji o vítězství. Často to popisuji tak, že Američané nechápou, proč existuje zápas o třetí místo třeba na mistrovství světa, považují ho za úplně zbytečný. (…) Americká kultura je postavená na souboji dvou protikladů, kdy se vítěz oslavuje a prohrávající upadá v zapomnění.“

Podobný princip většinou platí i pro kandidáty, kteří neuspějí v prezidentských volbách. Ten, kdo selhal, zpravidla míří do politického důchodu. Vzepřít se tomuto pravidlu dokázal republikán Richard Nixon, který vítězstvím v roce 1968 potvrdil svůj comeback navzdory porážce z roku 1960, kdy jako tehdejší viceprezident prohrál v souboji o Bílý dům se senátorem Johnem F. Kennedym.

A úspěšný návrat loni ve volbách dokázal také Donald Trump, který si navíc i po svém odchodu z Bílého domu v roce 2021 dokázal udržet pozici lídra Republikánské strany. Podle amerikanisty Klvani jde o jeden z dokladů toho, jakou „anomálii“ americké politiky Trump představuje.

Teď proti Trumpovi vyráží na zteč jeho nedávný důvěrník – nebo se to alespoň tak jeví z Muskových příspěvků na jím vlastněné sociální síti X. Páteční oznámení o založení strany Amerika učinil v době, kdy vyjadřuje nespokojenost se zadlužováním Spojených států, které pod Trumpovou administrativou pokračuje. Patrně nebyla žádná náhoda, že ve stejný den Kongres a následně i Trump posvětili důležitý rozpočtový zákon, jehož podobu Elon Musk tvrdě kritizuje.

Ostré výroky poslední měsíc pršely z obou stran. Šéf Bílého domu v reakci na Muskovu veřejně ventilovanou nelibost například nadhodil i možnost Muskovy deportace nebo to, že by jím vlastněné firmy mohly přijít o vládní kontrakty a dotace.

Podle Tomáše Klvani přitom platí, že například Muskova technologická společnost SpaceX na federálních penězích silně závisí. Jenže poukazuje i na to, že také vláda by jen těžko nahrazovala roli, kterou SpaceX v současnosti hraje ve vesmírném programu Spojených států. „Dvě těžké politické váhy Musk a Trump se v této situaci trochu drží v klinči. Otázka zní, jak bude dál pokračovat,“ říká amerikanista.

Navzdory veškerým výpadům totiž není možné vyloučit ani to, že mezi Trumpem a Muskem jde jen o dočasnou bouřku. Za jeden z možných scénářů to považuje i Klvaňa s tím, že doba je „volatilní“ a že tu proti sobě stojí dvě „velmi nestálé osobnosti“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli by nástup Muskovy nové strany mohl ohrozit více republikány, či demokraty. Nebo také to, jak dopadly pokusy o narušení dosavadní podoby amerického politického systému z nedávné doby. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.