Merz svolal před páteční schůzkou virtuální jednání s Trumpem a Zelenským

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unie o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle tiskové zprávy by se v různých formátech měli virtuálních rozhovorů účastnit prezidenti a předsedové vlád Německa, Finska, Francie, Británie, Itálie, Polska a Ukrajiny, předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, generální tajemník NATO Mark Rutte a americký prezident Donald Trumpa a jeho viceprezident J. D. Vance.

„Mimo jiné by v nich mělo jít o další možnosti, jak vyvinout tlak na Rusko. Kromě toho by se mělo hovořit o přípravě možných mírových jednání a s tím spojených otázkách územních nároků a bezpečnosti,“ uvedl mluvčí německé vlády Kornelius. Podle agentury DPA, která se odvolává na vládní zdroje, se jednání uskuteční prostřednictvím videokonference.

Ústupky nepřesvědčí Rusko k ukončení války, ale je záhodno zvýšit tlak na Kreml, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské agresi čtvrtým rokem.

„Rusko válku protahuje, a proto si zaslouží silnější globální tlak. Rusko odmítá zastavit zabíjení, a proto nesmí získat žádné odměny ani výhody. A to není jen morální postoj – je to racionální postoj. Ústupky vraha nepřesvědčí,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích. Vyjádření ukrajinské hlavy státu přichází před plánovaným pátečním setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho protějšku Vladimira Putina na Aljašce.

Podle polského premiéra Donalda Tuska se Spojené státy zavázaly, že ještě před páteční schůzkou budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery. Tusk dále zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.

Kyjev se obává, že oba vůdci by se na pátečním summitu mohli pokusit diktovat podmínky ukončení ruské války proti Ukrajině. Zástupci Kyjeva zatím na schůzku pozváni nebyli. Zelenskyj varuje, že jakékoli rozhodnutí bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru a že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.

„Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území,“ řekl Tusk novinářům s odvoláním na společné stanovisko s francouzským prezidentem, německým kancléřem, britským ministerským předsedou, italskou premiérkou a finským prezidentem. „Evropa zůstává jednotná ve svém přístupu k budoucím jednáním a jejich výsledkům. Rusko si musí být vědomo toho, že státní hranice nemůže měnit silou. Válka, kterou Rusko rozpoutalo, mu nemůže přinést prospěch jen proto, že je agresorem,“ dodal podle serveru Onet.

„Neříkám to jen proto, že Ukrajina potřebuje podporu. Říkám to hlavně proto, že se to týká i bezpečnosti Polska,“ poznamenal Tusk. I kdyby došlo k dohodě o míru na Ukrajině, Rusko bude podle něj v nejbližších letech představovat ohrožení Polska. „Proto nesmíme připustit, aby Rusko z konfliktu vyšlo přesvědčeno, že může beztrestně porušovat hranice a svět k tomu přivolí,“ zdůraznil. Polský premiér také pokládá za důležité, aby o osudech světa nerozhodovaly jen velmoci, ale také dotčené země, v tomto případě Ukrajina.

I Německo trvá na tom, aby Ukrajina byla zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to v pondělí řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku Trumpa s Putinem podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.

„Pokud je cílem opravdu udržitelný a také spravedlivý mír, pak je to představitelné jen s účastí Ukrajiny,“ řekl ke schůzce mluvčí německé vlády. „Je zcela vyloučené, aby se tohoto cíle dosáhlo bez Ukrajinek a Ukrajinců,“ dodal. Další detaily německého postoje k jednání mluvčí Meyer nezmínil. Podle něj by totiž „každá věta a každé slovo“ pronesené veřejně „mohly změnit věci a možná je změnit negativně a proces ohrozit“.

Také britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je podle něj ale nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl v pondělí podle agentury Reuters jeho mluvčí.

„Jakákoliv mírová dohoda musí vzniknout za účasti Ukrajiny a nesmí jí být vnucena,“ reagoval mluvčí britského premiéra.

„Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí. „Nebudeme odměňovat agresi a zpochybňovat svrchovanost. Ukrajina musí mít právo rozhodnout o své vlastní budoucnosti sama a my ji v tom budeme na každém kroku podporovat,“ doplnil.

„Přál bych si, aby jednání o míru nebo alespoň o příměří uspělo. Ale aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina. To je základ,“ řekl v pondělí ČTK premiér Petr Fiala.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pondělí při návštěvě Ukrajiny řekl, že Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině a své místo u jednání o míru přirozeně bude mít.