Článek
Nadcházející summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce přitahuje pozornost především možnými důsledky pro válku na Ukrajině a budoucí podobu americko-ruských vztahů.
Zatímco oficiální agenda setkání zůstává nejasná a Kyjev v ní nefiguruje, očekávání a obavy se mísí – od spekulací o formulaci rámce příměří až po varování, že by mohlo jít o dohodu výhodnou zejména pro Moskvu.
„Ukrajina by se mohla ocitnout ve výrazně nevýhodné pozici a příměří by bylo prezentováno jako vítězství Ruska,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Ukrajina podle něj nemusí podmínky akceptovat, ale pokud bude tlak jak ze strany Ruska, tak Spojených států, aby Ukrajina dohodu přijala, bude to velmi těžké ustát. „Spojené státy mají mnoho páček, jak na Ukrajinu tlačit, například zastavení americké vojenské a zpravodajské pomoci by pro Kyjev znamenalo obrovský problém,“ vysvětluje analytik.
Co od nadcházejícího summitu očekáváte? Myslíte, že tam dojde k nějaké konkrétní dohodě, nebo spíš k rámci pro další jednání?
Myslím, že od samotného summitu, tedy od schůzky Putina s Trumpem, lze očekávat spíš formulaci určité představy nebo rámce dohody, která by mohla vést k uzavření příměří. Problém je, že pokud se setkají jen zástupci USA a Ruska a dojde k nějaké předběžné dohodě, může to být pro Ukrajinu velmi komplikované.
Je těžké říct, jestli se mezi americkým prezidentem a Putinem skutečně najde shoda, která by vedla k implementaci dohody. Prvním krokem je politická shoda na principu příměří, pak schválení všech stran a nakonec technická realizace. Samotný summit není místo, kde by se řešily všechny detaily, to přijde později. Ale důležité je, aby tam bylo alespoň základní porozumění a souhlas s principy dohody.
Proč zrovna Ajlaška?
Já jsem čekal, že se schůzka bude konat spíš na východě, takže tahle volba Aljašky je trochu překvapivá. Aljaška má přitom svoji historickou symboliku – byla totiž v 19. století koupena Spojenými státy od Ruska, takže to místo má hluboký historický význam pro americko-ruské vztahy.
Geograficky je to taky zajímavé místo, takový kompromis, setkání „na půl cesty“. Jestli ale tahle symbolika nebo geografická poloha vůbec nějakou roli hrají v samotném rozhodování, to si upřímně netroufám říct.
Proč podle vás není Ukrajina součástí oficiální agendy jednání? Nevracíme se tak vlastně zpět k modelu „o Ukrajině bez Ukrajiny“?
Ano, přesně tak. Ukrajina v tomhle procesu bohužel zůstává mimo. Především proto, že to je přesně to, co chtějí Vladimir Putin a Donald Trump.
Zpočátku se mluvilo o tom, že by setkání mělo být trilaterální, tedy že by se před schůzkou Putina s Trumpem měli sejít i prezidenti Ruska a Ukrajiny. Nakonec ale Trump od tohoto požadavku ustoupil a řekl, že nebude mít žádné předběžné podmínky. Tím Putin vlastně dosáhl svého cíle.
Od začátku války se Rusko snaží delegitimizovat ukrajinskou vládu a vyjednávat o osudu Ukrajiny jako o věci mezi mocnostmi, tedy Spojenými státy a Ruskem, zatímco Ukrajina je pasivní pozorovatel a musí přijmout výsledky jejich jednání. To je naprosto v souladu s tím, jak Rusko prezentuje ukrajinskou vládu navenek i uvnitř země.
A pokud k takovému scénáři skutečně dojde?
Bude to pro Putina velké vítězství. Jde mu o to, aby se Rusko vrátilo na světovou scénu jako plnohodnotný partner a velmoc, se kterou Spojené státy jednají přímo. Ukrajina tak v tomto uspořádání zůstává na druhé koleji a nebude schopná aktivně hájit své zájmy nebo prosadit dohodu, která by pro ni byla přijatelná.
Trump v posledních týdnech opakovaně vyjadřoval znepokojení nad tím, jak Putin konflikt strategicky prodlužuje. Jaký postoj podle vás zaujme – zůstane tvrdý, nebo spíš zmírní rétoriku?
Ze všeho, co vidíme, je jasné, že Trump i přes některé rétorické posuny stále stojí za svými dřívějšími postoji. Z osobnostního hlediska je mezi nimi dlouhodobá sympatie, Trump k Putinovi vzhlíží a respektuje ho na osobní úrovni.
Z širšího strategického pohledu však jeho administrativa a poradcové vidí Rusko spíše jako potenciálního partnera v novém světovém uspořádání. Chtějí, aby Rusko nebylo spojencem Číny, která je vnímána jako hlavní strategická konkurence Spojených států.
Existuje proto velký zájem na bližší spolupráci s Ruskem, ať už ekonomické, výzkumné nebo v oblasti kontroly zbrojení. To všechno je součástí širšího plánu, který Trumpova administrativa dlouhodobě sleduje.
Fakt, že Putin se schůzkou vůbec souhlasil, a pojede na americké území, podle některých odborníků znamená, že s ním Trumpův zmocněnec pro Rusko Steve Witkoff předjednal mimořádně výhodné podmínky. Vnímáte to stejně?
Ano, to je pravděpodobné. Setkání naznačuje, že možná už padly konkrétní návrhy politické dohody.
Trump v kampani slíbil ukončit války a konflikt na Ukrajině vidí jako příležitost k velkému vítězství, které by mohl předložit veřejnosti i světové scéně.
To znamená, že jeho motivace ukončit konflikt je silná – víc než řešení detailů, jako jsou územní otázky nebo bezpečnostní uspořádání Ukrajiny po válce. Tyto věci jsou pro něj spíš druhořadé. To vše nasvědčuje tomu, že Trump může být ochotný udělat Rusku značné ústupky, a ty ústupky bude muset nakonec akceptovat Ukrajina, nikoli Spojené státy.
Například se spekuluje o možnosti, že Ukrajina by se stáhla z některých oblastí Donbasu, konkrétně z částí Doněcké a Luhanské oblasti, které zatím plně neokupuje Rusko, a zároveň by byla uznána ruská kontrola nad Krymem.
Taková dohoda by částečně „zmrazila“ konflikt a přinesla příměří, ale pro Ukrajinu by znamenala výrazné územní a strategické ztráty. To je obrovské riziko, na které experti dlouhodobě upozorňují – že Ukrajina by se mohla ocitnout ve výrazně nevýhodné pozici a příměří by bylo prezentováno jako vítězství Ruska.
Současně by se mohly zlepšit vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, ale to rozhodně neznamená, že válka skončila. Máme zkušenosti z let 2014–2022 i jiných konfliktů, že příměří nemusí znamenat definitivní konec bojů.
Bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Jak velké podle vás je riziko, že by Rusko mohlo případné podmínky nedodržet? A do jaké míry ovlivňují tyto zkušenosti naše očekávání ohledně stability případné dohody?
No, ono by úplně stačilo, aby Rusko obvinilo Ukrajinu z porušení podmínek a může zahájit novou ofenzivu. Ta by pro Rusko byla výhodnější, protože by bylo lépe pozicované na ukrajinském území. Navíc by se diplomaticky posílilo, protože Spojené státy by už nemusely Ukrajinu aktivně podporovat – mohly by přejít k neutrálnímu postoji nebo snížit intenzitu podpory. Otázka pak je, kolik vůle budou mít ještě evropské státy.
Pro Ukrajinu je to obrovské riziko, i když na první pohled nemusí být tolik vidět.
Pokud by se Trump s Putinem domluvili na nějaké dohodě, která by znamenala územní ústupky, Ukrajina by na ní pravděpodobně nepřistoupila, jak už Zelenskyj jasně řekl. Navíc má tyto záležitosti zakotvené i v ústavě. Otázka ale zní, jestli ji nelze nějak donutit, jestli může být Ukrajina opravdu zatlačena do kouta, aby nakonec jinou možnost neměla.
Existují i varianty, kdy Ukrajina přijde o část území, ale vznikne relativně stabilní aranžmá, které zabrání pokračování války. Pokud by například dohoda obsahovala bezpečnostní záruky v rámci NATO nebo koalice států, které by garantovaly, že nedojde k další ruské invazi a případně by Ukrajinu aktivně bránily. To by celé situaci dodalo prvek stability. Rusko by to sice stále prezentovalo jako své vítězství, ale mohlo by to zabránit další eskalaci. Aktuálně ale Rusko trvá na tom, že Ukrajina bude neutralizovaná, tedy nebude členem NATO a nebudou tam evropské jednotky.
Co se týče možnosti donucení Ukrajiny: pokud Ukrajina nepřijme podmínky a Rusko bude pokračovat v útocích, tak za předpokladu, že Evropa bude ochotná Ukrajině nadále poskytovat zbraně, finance a podporu, má Ukrajina stále šanci vzdorovat. Rusko by to ale chtělo urychlit a do krátké doby Ukrajinu zatlačit vojenskou silou. Nicméně i při absenci podpory USA je Ukrajina schopná odolávat, a pokud by Rusko válku nevyhrálo rychle, hrozí mu dlouhodobý partizánský boj.
Takže existuje několik variant, Ukrajina nemusí podmínky akceptovat. Ale pokud bude tlak jak ze strany Ruska, tak Spojených států, aby Ukrajina dohodu přijala, bude to velmi těžké ustát. Spojené státy mají mnoho páček, jak na Ukrajinu tlačit, například zastavení americké vojenské a zpravodajské pomoci by pro Kyjev znamenalo obrovský problém. Nevíme však, zda Spojené státy přimějí i své evropské spojence, aby vyvíjeli tlak na Ukrajinu – to je stále velká neznámá.
Deník Politico psal, že americká administrativa teď sonduje mezi evropskými spojenci, jak by reagovali na možný návrh příměří, který by byl nevýhodný pro Ukrajinu. Jak si myslíte, že Evropa může reagovat? Může se postavit na stranu Trumpa a tlačit na Ukrajinu, nebo vzdorovat?
Určitě může vzdorovat. Pravděpodobně bude hledat nějakou cestu uprostřed, snažit se nerozházet to s Trumpem, udržet nějakou formu podpory Ukrajině, aspoň aby nepřestaly dodávky munice, finanční podpora a tak dál. Ale bude to pro Evropu velmi náročné, protože chce najít cestu, jak si neznepřátelit amerického prezidenta, se kterým, dejme tomu, už teď po posledním summitu mají evropští lídři pocit, že našli nějaký modus vivendi, že jsou schopni spolu fungovat. Berou to tak, že se největší krize nějakým způsobem oddálila a že je to na dobré cestě.
Takže na jednu stranu ještě nejsou úplně přátelé, ale zároveň, pokud by Evropa na pokyn Trumpa přestala podporovat Ukrajinu a tlačila ji k dohodě, kterou Evropa dlouhodobě považuje za tragickou pro Ukrajinu a která by mohla vést k dalšímu konfliktu v brzké době, bylo by to obrovské selhání Evropy. A je těžké si představit, že by lídři na takové úrovni něco takového normativně prosadili.
Proto si dokážu představit, že Evropa půjde spíš cestou něčeho středního, nebude jednání blokovat, ale zároveň nepřestane Ukrajině pomáhat a nebude ji tlačit do nevýhodné dohody. Taková dohoda by byla extrémně nevýhodná, ne-li tragická, a riskantní, protože by mohla situaci ještě zhoršit. Chápu, že pro spoustu lidí je to těžko představitelné.
