Článek
První pravděpodobné detaily chystané dohody USA a Ruska o příměří na Ukrajině zveřejnila agentura Bloomberg. Už ve čtvrtek sice některé body zveřejnil polský server onet.pl, ale nebylo jasné, jak se k informacím dostal a zda jsou důvěryhodné. Agentura Bloomberg ale obvykle publikuje ověřené a potvrzené zprávy.
Z textu Bloombergu vyplývá, že co se týká návrhu na teritoriální změny, návrh, který projednával v Kremlu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem americký vyjednavač Steve Witkoff, tak je dohoda zřejmě výhodnější pro Rusko.
„Američtí představitelé obeznámení s vyjednáváním uvedli pod podmínkou anonymity, že návrh předpokládá ruskou anexi celé Doněcké a Luhanské oblasti. Co se týká Záporožské a Chersonské oblasti, tak Rusko tam zastaví boje, ale jim dobytá území si nechá,“ uvádí agentura. Moskva deklarovala anexi těchto čtyř oblastí na východě Ukrajiny jako jeden z cílů války a Putin nechal vložit do ústavy, že tyto oblasti jsou součástí Ruska a nelze o tom diskutovat.
V praxi by takové znění návrhu znamenalo, že se Ukrajina vzdá zhruba pětadvaceti procent Doněcké oblasti, které ještě kontroluje, včetně velkých měst Slovjansk a Kramatorsk. Rusům by naopak zůstala v rukách Záporožská jaderná elektrárna a také Kachovský kanál, který přivádí vodu na anektovaný Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale několikrát zopakoval, že ukrajinská armáda se dobrovolně nestáhne z žádných území a zároveň že Kyjev nebude souhlasit s žádným předáním ukrajinské půdy Rusku.
„Je možné, že americký prezident Donald Trump postaví Zelenského před volbu ber, nebo nech být,“ uvádí agentura. Jinými slovy když by Kyjev odmítl, Trump by splnil svoji dřívější hrozbu, že přestane o jakékoliv řešení války usilovat.
„Rusko má stále dost daleko k tomu, aby kontrolu nad všemi čtyřmi oblastmi získalo silou. Má velké ztráty v bojích o malá města Pokrovsk nebo Časiv Jar v Doněcké oblasti. Posledních osmnáct měsíců Ruská armáda bojovala o území o rozloze třicet kilometrů čtverečních. Trvalo jí šestadvacet měsíců, než postoupila jedenáct kilometrů od Bachmutu na okraj Časiv Jaru,“ uvádí ve své nejnovější analýze Institut pro studium války (ISW).
List Washington Post již ve čtvrtek napsal, že Trumpova administrativa v rámci dohody o příměří souhlasí s ruským požadavkem, aby Ukrajina nevstupovala do NATO. Zároveň ale Trump odmítá další podmínku, kterou je konec západní zbrojní pomoci Kyjevu a početní omezení stavu ukrajinské armády. K takovým krokům se podle Washington Post Witkoff v Moskvě nezavázal.
Oblasti na východě Ukrajiny, které chce Rusko anektovat.
Zatím není potvrzené, zda se Trump a Putin skutečně příští týden osobně setkají, poprvé od roku 2018. Americký prezident chce, aby se schůzky zúčastnil i Zelenskyj, podle Putina na takové jednání ještě nedozrál čas. Ruský vůdce prohlásil, že summit s Trumpem by se mohl konat na neutrální půdě ve Spojených arabských emirátech. Spekuluje se také o Turecku nebo Saúdské Arábii. Evropa zřejmě nebude místem schůzky, protože Kreml považuje téměř všechny evropské země s výjimkou Maďarska a Srbska za podporovatele Ukrajiny a navíc na Putina vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC).
Zelenskyj po telefonickém rozhovoru s Trumpem dal tento týden najevo opatrný optimismus a řekl, že ruská pozice se ohledně příměří pozvolna mění. „Všichni jsme ve shodě, že válka musí dospět ke konci (…Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří a my musíme společně podpořit všechny konstruktivní kroky,“ napsal v pátek Zelenskyj na sociální síti X s tím, že mezi evropské politiky, které informoval telefonicky o stavu vyjednávání, je také český premiér Petr Fiala.
Podobně hovořil polský premiér Donald Tusk. „Rýsuje se naděje na brzké dosažení pauzy ve válce. Neříkám že konce, ale alespoň pauzy,“ uvedl polský politik.
