Expert o sudetoněmeckém sjezdu: Macinka jde na hranu, ale vlastně má pravdu

Tahanice kolem sjezdu sudetských Němců v Brně se staly zřejmě jedním z nejméně očekávaných politických a společenských sporů, jaké zatím letos Česko zasáhly. Vládní koalice se chystá ve čtvrtek „dotáhnout“ své odmítavé stanovisko v Poslanecké sněmovně, organizátory historicky první takové akce na českém území to ale podle jejich slov od jejího uspořádání stejně neodradí.

Možná bez větších prostojů Sněmovna ve čtvrtek odpoledne projedná odmítavé stanovisko ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se od 22. května vůbec poprvé uskuteční v České republice, konkrétně v Brně. Zatímco minulý týden se poslanci o návrhu vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, který vyjadřuje nesouhlas s konáním akce, přeli až do noci a nakonec schůzi přerušili, tentokrát zřejmě odpor vůči předloženému textu nebude – opozice v úterý vzkázala, že se jednání nezúčastní. Podle šéfa ODS Martina Kupky se na „této ostudě“ nebude podílet.

Přesto je patrné, že sjezdu sudetských Němců – který se odehraje jako součást festivalu Meeting Brno – tím vládní strany nezabrání. Organizátoři dali jasně najevo, že ani případná výzva Sněmovny akci nezastaví. A do jihomoravské metropole se stále chystají i vrcholní němečtí politici. Na začátku tohoto týdne potvrdil svou účast bavorský premiér Markus Söder, ve středu pak to samé v případě spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta učinil jeho resort.

Söder ani Dobrindt tak zjevně nedávají na slova českého ministra zahraničí Petra Macinky. Ten v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné prohlásil, že si nemyslí, že si oba „den v Brně užijí“, aniž by svá slova dále rozvedl. Macinkův vzkaz je ale jen jedním z řady mnoha dalších, jimiž se vůči sjezdu vládní politici ohrazují. Povětšinou se přitom odkazují na historii a události spojené s druhou světovou válkou a na jejich vnímání částí veřejnosti. Že v případě sjezdu nejde o „šťastnou záležitost“, se nechal slyšet i premiér a šéf ANO Andrej Babiš.

„Sudetoněmecké krajanské sdružení sní již dlouho o tom, že se jim ten sjezd jednou podaří zorganizovat v Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech a tak dále. A teď se naskytla možnost, že to bude v Brně,“ říká v podcastu 5:59 k souvislostem akce, která v Česku zvedla až nečekané pozdvižení, politolog a sociolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se na Německo dlouhodobě zaměřuje.

Podle Novotného, který sám několik sudetoněmeckých sjezdů na území Spolkové republiky Německo v minulosti navštívil, je historicky první vykročení do Česka pro SdL do určité míry „živou vodou“ ve chvíli, kdy jeho členové stárnou a kdy téma, které zaštiťuje, pomalu upadá.

Samotná podoba sjezdů – Sudetoněmeckých dnů, jak se oficiálně nazývají – je přitom značně „ritualizovaná“, kdy se postupně dostává jak na prezentaci lokální kultury, tak v závěru akce také třeba na vystoupení politiků. Ale zatímco v minulosti někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber vystupoval s projevy značně kritickými vůči České republice, za jeho nástupců se z pohledu Lukáše Novotného sentiment proměnil a také česko-bavorské vztahy dostaly „podstatně pragmatičtější rozměr“.

V nastavené tradici účasti bavorských premiérů teď pokračuje i Markus Söder. On ani spolkový ministr vnitra Dobrindt ale nemohou počítat s tím, že by v Brně potkali zástupce české vlády, jejíž předseda Babiš podobnou účast víceméně vyloučil. Söder se ovšem po sjezdu setká na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem.

Vedle nepřítomnosti českých vládních špiček ale sjezd musí podle Lukáše Novotného naopak počítat s tím, že ho budou v Brně provázet negativní reakce od těch, které tato akce zvedá ze židle. „Pořád to tady je. U tématu sudetských Němců tu jednak stále ještě máme generaci, která to všechno zažila. Máme tady i nějakou tradovanou historickou paměť. A máme tady i určitý princip kolektivní viny, který u části populace funguje tak, že sudetští Němci zkrátka byli ti henleinovci – a zůstanou jimi vlastně napořád,“ říká politolog s odkazem na někdejší členy a příznivce meziválečné Sudetoněmecké strany vedené Konradem Henleinem a podporované nacistickým Německem.

A i vzhledem k veškerým zmíněným okolnostem vyslovuje Novotný tezi, že by se sudetští Němci možná skutečně mohli scházet v přátelštějším prostředí, než jakého se jim momentálně v Česku dostane. Lze proto podle něj i částečně souhlasit se zmíněným vyjádřením ministra Macinky v tom smyslu, že Dobrindta a Södera v Brně vlídné přijetí zrovna nečeká. A to i přesto, že Macinka se na poměry běžné v diplomacii z expertova pohledu pohybuje na hraně toho, co by si ministr zahraničních věcí měl ve svých výrocích dovolit – přičemž to platí také v tomto případě.

Silou, která se v české vládní koalici stala nejúpornějším hlasem kritizujícím umístění sudetoněmeckého sjezdu do Brna, ale podle všeho nejsou Motoristé sobě Petra Macinky nebo hnutí ANO Andreje Babiše. Zřejmě nejostřeji proti němu burcují poslanci SPD v čele s předsedou strany a šéfem Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou. „Konání takového sjezdu na území České republiky je absolutní neúcta vůči obětem nacismu během druhé světové války. A také v žádném případě nepřipustíme otevírání Benešových dekretů,“ uvedl například Okamura v jednom ze svých videí na sociálních sítích.

Jeho angažmá v této věci ale pro Lukáše Novotného není žádným překvapením: „Co se okamurovců a těchto lidí týče, tak oni přece ve společnosti pořád rozdmýchávají nějaký neklid. Takže to čtu tak, že je to jen nějaký další stupeň toho, jakým způsobem oslovují své voliče. Chvíli to jsou Ukrajinci, kteří jsou větší zločinci než Rusové, pak je to něco jiného. Teď to prostě jsou sudetští Němci.“

Podle akademika z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nicméně platí, že česká společnost je vůči sudetským Němcům víceméně lhostejná. A že až sjezd v Brně skončí, nic zásadního se nezmění. „Nebude to (poté) nějaké jiné Brno, nebude to Brünn,“ podotýká se zmínkou německojazyčného názvu města.

A zároveň ani odpor vůči akci dle Novotného nezanechá stopy na kvalitě česko-německého soužití, které během uplynulých desetiletí získalo nové, robustní základy. „Ušli jsme zkrátka velký krok a nemyslím si, že by nám to tady ti, kteří přijdou do Brna burcovat proti sjezdu, měli nějakým způsobem zbořit,“ dodává politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem má právě Brno „vhodné podhoubí“ pro to, že si ho sudetští Němci vybrali pro pořádání svého sjezdu. Nebo jak se k otázce vzájemného smiřování stavěli dříve a dnes Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.