Hlavní obsah

Trump ukazoval před schůzkou tvrdost, pak pozval Putina do limuzíny

Donald Trump osobně přivítal Vladimira Putina na americké letecké základně u aljašského města Anchorage. Následně pozval Putina do své prezidentské limuzíny. Video: AP

aktualizováno •

Zatímco v minulosti zaznívala od Donalda Trumpa na adresu Vladimira Putina především slova obdivu, v posledních měsících se rétorika otočila.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nad aljašskou vojenskou základnou Elmendorf-Richardson je sice zamračená obloha, ale na letištní ploše září červené koberce. Je na ně namířená čtveřice stíhaček. Ruský prezident Vladimir Putin - ještě před chvílí v západním světě nežádoucí osoba - se dočkal ve Spojených státech poměrně okázalého přijetí.

Na letišti ho osobně přivítal americký prezident Donald Trump. Dvojice se vidí poprvé po šesti letech, pro Putina jde zároveň o první schůzku s šéfem Bílého domu od jednání s Joem Bidenem v roce 2021. Ale to bylo před tím, než zahájil největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Oba prezidenti sešli ze schodů od svých letadel takřka najednou. Každý pokračoval po svém červeném koberci. Trump na Putina počkal v místě, kde se křížily. Americký prezident při příchodu šéfovi Kremlu zatleskal. Pak si podali ruce, usmáli se na sebe, prohodili několik slov a společně pokračovali kupředu.

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Vřelé přivítání na letišti.

Trump následně pozval Putina do své prezidentské limuzíny. Na kamerách byl vidět šéf Kremlu za okénkem s širokým úsměvem. Na otázky přihlížejících novinářů ani jeden prezident nereagoval.

Trumpovy signály z Air Force One

Cestou na Aljašku vysílal Trump signály naznačující, že nedá Putinovi všechno zadarmo. Prý může ze schůzky klidně odejít, když se mu nebude líbit její vývoj. Prý nebude nutit Ukrajinu k výměně území, musí se na nich dohodnout sama. Prý ho těší, že s sebou Putin bere ekonomický tým a zjevně má zájem o byznys, ale Trump je ochoten dělat byznys, až se podaří vyřešit válku.

Nakonec Trump Putinovi možná nedopřeje ani původně očekávané jednání mezi čtyřma očima, což u některých komentátorů vyvolávalo obavy, že se americký prezident nechá zmanipulovat.

Těsně před schůzkou Bílý dům oznámil, že ho na úvodní schůzku doprovodí také ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff. To se nakonec také potvrdilo. Putin si s sebou vzal rovněž šéfa diplomacie Sergeje Lavrova a také vlivného poradce Jurije Ušakova, někdejšího dlouholetého velvyslance ve Washingtonu.

Aljašskou schůzku sledujeme v online reportáži:

Na druhou stranu zřejmě poslední zahraniční politik, s nímž před schůzkou mluvil, byl Putinův spojenec, ba dokonce komplic, který mu pomohl spustit invazi na Ukrajinu. Alexandr Lukašenko je ale podle Trumpa „vysoce respektovaný prezident Běloruska“.

Trump o něco ostřejší rétorikou navazuje na svůj posun z několika posledních týdnů až měsíců. I šéf Bílého domu několikrát projevil frustraci, že jeho opakované telefonáty s Putinem ani přes líbivá slova k nějakému výraznému posunu, co se týče urovnání války na Ukrajině, nevedly.

Summit na Aljašce se tak koná v době, kdy Trump hrozí Kremlu tvrdšími hospodářskými sankcemi. Nedávno měl také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzvat, aby Ukrajina více útočila na ruském území. „Volodymyre, můžeš udeřit na Moskvu? Můžeš také udeřit na Petrohrad?“ ptal se ho podle deníku Financial Times.

Ještě na přelomu zimy a jara přitom vinu za ruskou válku připisoval právě Zelenskému, jehož označil za diktátora s mizivou podporou obyvatel.

Průběh i výsledek páteční schůzky v Anchorage lze jen těžko předvídat. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové setkání pro Trumpa představuje „cvičení v naslouchání“, jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu. V přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prý šéf Bílého domu doufá na dalším takovém summitu, který by podle něj mohl následovat brzy.

Linka Washington–Moskva

Poprvé spolu Donald Trump a Vladimir Putin mluvili 12. února, hovor trval asi hodinu a půl, šlo o první oficiální konverzaci úřadujícího amerického prezidenta s šéfem Kremlu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Diskutovali o řadě témat, včetně obnovení vzájemných vztahů. Krátce poté následovalo osobní setkání ministrů zahraničí Marca Rubia a Sergeje Lavrova.

Podruhé si prezidenti volali 18. března, tentokrát to trvalo téměř dvě hodiny. Putin v tomto telefonátu souhlasil s dočasným zastavením ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, tento částečný klid zbraní pak po měsíci zase skončil. Zároveň zopakoval starší ruské požadavky pro uzavření úplného míru.

Američané se ale předtím domluvili s Ukrajinou na prosazení kompletního příměří a k tomu Trump Putina nepřesvědčil, ačkoli i americký prezident přikládal tomuto bodu velkou důležitost.

Poté si prezidenti volali ještě několikrát, konkrétní výsledek to ale s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině nepřineslo.

Stejně tak lze jen komplikovaně odhadovat, v jaké atmosféře vše proběhne. Ačkoli v poslední době prošly turbulentním vývojem vztahy Trumpa s Putinem i se Zelenským, je očividné, že jeho přístup k ruskému lídrovi je vstřícnější. Zatímco Zelenského neváhal veřejně kritizovat, přímo o Putinovi negativně nemluví.

Vzájemný obdiv

Vztah obou státníků se vyvíjí už dlouho a v principu se příliš nemění. Trump se – na rozdíl od demokrata Joea Bidena i své soupeřky z loňského volebního klání Kamaly Harrisové – nikdy neotočil k Moskvě zcela zády.

Jak dokresluje i výčet v úvodu - v otázce hrozeb Moskvě zatím vždy zůstal jen u slov. Jediným výraznějším reálným krokem bylo minulý týden uvalení vyšších cel na zboží z Indie se zdůvodněním, že tato země dováží ruskou ropu.

Trump naopak zas a znovu vyjadřuje obdiv k Putinovi i dalším autoritářským vůdcům, jako je čínský lídr Si Ťin-pching a severokorejský diktátor Kim Čong-un. Nejnověji našel vřelá slova i pro běloruského diktátora Alexandra Lukašenka.

Putin pak začátkem roku prohlásil, že s Trumpem vždy měl „pragmatické a důvěryhodné“ vztahy, a vyjádřil podporu jeho falešnému tvrzení, že skutečným vítězem amerických prezidentských voleb v roce 2020 byl on, nikoli Joe Biden. Řekl, že s Trumpem mají o čem mluvit, od Ukrajiny až po ceny energií.

Ruský lídr také s obdivem hovořil o Trumpově odvaze, když se ho loni pokusil zastřelit atentátník, a řekl, že se choval jako „skutečný muž“.

Foto: Bílý dům/Shealah Craighead/Flickr

Vladimir Putin a Donald Trump při zatím posledním osobním setkání před šesti lety na summitu zemí G20 v japonské Ósace.

Oba politici sdílí také některé světonázory. Hlásí se ke konzervativním, „tradičním“ hodnotám a pěstují si image tvrdých a rozhodných vůdců. Ruské instituce dekriminalizovaly domácí násilí, zakázaly „globální hnutí LGBTQ“ jako extremistické a snaží se o omezení interrupcí, což může vyvolávat sympatie u části amerických republikánů.

A Trump v očích ruského lídra stoupl i vybočením z trajektorie amerických vztahů se spojenci. Kremlu prospívá, pokud důvěra mezi členskými státy NATO oslabuje, jako se to stalo už v počátku Trumpova mandátu.

Vtipy a zrušené sankce

Trump si během svého prvního mandátu vybudoval s Putinem osobní vztah a zůstal s ním v kontaktu i po něm, jak popsala kniha respektovaného amerického novináře Boba Woodwarda.

Během kampaně toto republikánský kandidát nicméně popíral, také Kreml odmítl, že by se mezi nimi udržovala přímá linka.

Kontakt s ruským prezidentem ale nebyl už před volbami přítěží u lidí, kteří jsou Trumpovi blízcí. Tucker Carlson, bývalý moderátor americké konzervativní stanice Fox News, který patřil k nejbližšímu okruhu budoucího prezidenta, odletěl loni do Moskvy, aby udělal rozhovor s Putinem.

Letos do Moskvy opakovaně zamířil i Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, jehož setkávání s vysoce postavenými muži Kremlu probíhala v přátelské atmosféře a stala se zároveň terčem řady vtipů - tu s tím, že mu do angličtiny z ruštiny tlumočí překladatelka, která je zároveň důstojnicí v jedné z ruských tajných služeb, jindy že se v Kremlu připojuje na místní Wi-Fi.

Na oplátku pak do Washingtonu přicestoval i šéf ruského investičního fondu Kirill Dmitrijev, kvůli jehož návštěvě musely Spojené státy pozastavit na něj uvalené sankce.

Trump–Putin–Zelenskyj

  • 18. února 2025 – Donald Trump ve svém projevu označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora bez voleb a uvedl, že Zelenskyj nese zodpovědnost za válku a neměl ji dopustit. O Vladimiru Putinovi se nezmínil.
  • 28. února 2025 – „Slavná“ přestřelka mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem před novináři v Bílém domě. Zelenskyj reagoval popudlivě na Trumpova slova o tom, že nemá v ruce dobré karty, načež Vance pokáral ukrajinského prezidenta, že není dost vděčný za americkou podporu. Fiasko dokonalo rozhodnutí Trumpa zrušit uzavřenou schůzku a poslat Zelenského delegaci pryč z Bílého domu.

Doporučované