Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když Rusové sedí naproti vám u jednacího stolu, považují se za medvědy na tanečním parketu. Říká se přitom, že pokud se rozhodnete tančit s medvědem, šelma určuje, kdy a jak tanec skončí. Můžete celou dynamiku změnit jediným způsobem: Ukážete, že jste větší medvěd.
Tak páteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce ohledně války na Ukrajině popsal analytik stanice CNN Bret H. McGurk. Jeho radou pro Trumpa je, aby se choval jako prezident Ronald Reagan během summitu v Reykjavíku v říjnu roku 1986 při jednání s tehdejším vůdcem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem.
Mítink tehdy sice skončil nezdarem, obě země ale nakonec o rok později podepsaly první smlouvu o likvidaci jedné kategorie jaderných zbraní.
McGurk k tomu píše, že Reagan tehdy neustoupil ze svých principů. Odmítl například ukončit americký program „hvězdných válek“, tedy program vývoje vesmírné obrany proti útokům balistickými raketami. Přeneseně řečeno, Reagan byl nakonec oním větším medvědem.
Veselý Trump
Fotografie z prvního setkání oba státníky ukazuje s vážnými tvářemi. Experti i proto budou pečlivě sledovat také obličejové výrazy a řeč těla Trumpa a Putina. Očekává se přitom, že z ruského vládce mnozí příliš nevyčtou, bývá většinou velmi disciplinovaný a emoce neprojevuje. Trump je jiný případ.
„Pokud se Trump (po skončení mítinku) bude usmívat, bude veselý a bude vtipkovat, bude to znamenat, že se Putinovi podařilo mezi nimi obnovit přátelství ,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Matthew Schmidt, který na univerzitě New Haven v Connecticutu přednáší o politologii a národní bezpečnosti.
„Pokud bude prostě Trump uvolněný, bude to špatnou zprávou pro (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského,“ dodává profesor.
Takového vývoje se obává celá řada Ukrajinců. Ještě před pár týdny přitom měli pocit, že Trump začal být na Putina skutečně naštvaný, a zdálo se, že směrem k němu přitvrdil.
Po jednom z ruských úderů na Kyjev americký prezident například prohlásil, že to, co Rusové dělají, je „nechutné“. Trump dal Kremlu ultimátum na ukončení bojů a pohrozil „drtivými“ sankcemi.
„Prolomení izolace“
Summit ale Ukrajincům na optimismu ubírá, domnívá se ukrajinský profesor Volodymyr Dubovyk, ředitel Centra mezinárodních studií na ukrajinské Národní univerzitě v Oděse.
„Putin může lépe ovlivňovat a manipulovat Trumpa, když se setkají tváří v tvář. Každé setkání nebo rozhovor mezi nimi je pro Putina příležitostí, jak si Trumpa určitým způsobem naklonit a ovládnout ho,“ řekl Dubovyk Seznam Zprávám s tím, že se Putin chtěl setkat s Trumpem už delší dobu proto, aby „prolomil izolaci v jednání se západními vyjednavači“.
Dubovyk přitom nemá o „vřelém“ vztahu Trumpa k Putinovi žádné pochybnosti. „Trump nikdy Putina nekritizoval, často ho bránil a zůstal s ním v kontaktu i poté, co opustil Bílý dům. Zdá se, že Putin Trumpa okouzlil a má na něj velký vliv,“ podotýká ukrajinský profesor.
A vliv by vládce Kremlu mohl na Trumpa uplatnit i teď na Aljašce. Mathew Schmidt v této souvislosti zmiňuje teorii z ruské psychologie, kterou nazývá „reflexivní kontrola“.
„Zastánci této teorie hlásají, že političtí vůdci mohou tímto konkrétním způsobem vykonávat kontrolu nad svými konkurenty nebo nepřáteli. A myslím, že přesně to Putin dělá,“ říká Schmidt.
Trump může říci, že se s Putinem domluvil. Putin ho přitom vyzdvihne a své postoje v jednáních připíše Trumpovi. Americký prezident je přijme za své vlastní, ve skutečnosti ale budou Putinovy.
Podle něj je Donald Trump pro ruského vůdce snadným terčem. Putin prý tuší, že americký prezident svým způsobem obdivuje Putinovu neomezenou moc, zatímco Volodymyr Zelenskyj je pro Trumpa spíše nepříjemnou realitou.
„Zelenskyj je postava, která vyzařuje skutečnou odvahu, kterou by Trump rád měl, ale nikdy neměl. A je tak hrozbou pro Trumpa. To vše znamená, že pokaždé, když je Trump v jedné místnosti s Putinem, bude mít tendenci začít napodobovat Putinovu pozici a Putinovu logiku,“ míní profesor Schmidt.
Tyto obavy, zdá se, sdílejí i evropští lídři, kteří se obávají, že by se Trump mohl s Putinem dohodnout bez Ukrajiny a potažmo Evropské unie.
Postoj Evropy ke schůzce Putina s Trumpem
Evropští lídři varují, že mírová jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce pravděpodobně nebudou úspěšná bez zapojení Ukrajiny.
Ve společném prohlášení, které podepsali prezidenti Francie, Itálie, Německa, Velké Británie, Polska a Finska, se uvádí: „Cesta k míru na Ukrajině nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny.“
I proto představitelé EU před pátečním summitem Trumpa podle časopisu Newsweek „naléhavě žádají“, aby americký prezident chránil bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy a nevylučoval Kyjev z žádné potenciální dohody.
Ukrajina a její evropští spojenci se obávají, že by Trump mohl výměnou za klid zbraní přistoupit na ruský požadavek ponechat si dobytá území na Ukrajině, dodává Newsweek.
Volodymyr Zelenskyj takovou dohodu odmítl.
Sám Trump v pondělí uvedl, že plánuje využít páteční summit na Aljašce k posouzení, zda je ruský prezident Vladimir Putin připraven ukončit válku na Ukrajině. Americký prezident chce podle svých slov zjistit, co se odehrává v mysli Vladimira Putina.
Bílý dům pak v průběhu týdne označil schůzku za „cvičení v naslouchání“. Může se jednat o snahu snížit očekávání od summitu ve chvíli, kdy kritici rádi Trumpovi připomínají jeho předvolební slib ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin.
