Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco na TikToku influencerka Isabelle Boemeke sbírá desítky tisíc lajků za videa o jaderných reaktorech (a minulý týden na stejné téma dokonce vydala knihu u nakladatelství Penguin) a studenti na amerických univerzitách nosí trička s nápisem „Miluji jadernou energii“, Německo má své jaderné elektrárny vypnuté.
A v roce 2025 je čím dál jasnější, že tohle bylo jedno z nejhorších rozhodnutí německých politiků od konce války.
Minulý týden také vyšel ve Wall Street Journal (WSJ) článek, který popisuje přesně tohle: že se podpora jaderné energie dostala už do popkultury. A jak známo, v Americe popkultura vyhrává nad ideologií. Zapomeňte na zábavné historky z jaderné elektrárny v Simpsonových, na thrillery inspirované havárií elektrárny Three Mile Island nebo na černobylské dokumentární minisérie. Dnes je jaderná energie zase sexy.
Statistiky hovoří jasně: podpora jaderné energie v USA vzrostla z 43 procent v roce 2020 na 60 procent dnes (podle Pew Research Center). Důvod? Umělá inteligence. Budování pokročilých AI systémů bude vyžadovat „elektřinu ve velikosti měst“, jak píše WSJ. Microsoft a Meta už podepsaly dlouhodobé smlouvy s jadernými elektrárnami.
Mezitím se „u nás“ v Evropě odehrává zcela opačný příběh. Německo ukončilo provoz svých posledních jaderných elektráren v dubnu 2023, a to navzdory tomu, že podle průzkumů 55 procent Němců nyní podporuje obrat a návrat zpět (data z března 2025). Ještě pozoruhodnější: o současném „atomovém exitu“ má pochybnosti téměř polovina voličů Zelených.
Ekonomické výsledky prvního roku po konci německé jaderné éry jsou smíšené. Pozitivní překvapení: velkoobchodní ceny elektřiny klesly, emise CO₂ poklesly o více než 50 milionů tun, stabilita dodávek se udržela. Negativní realita je, že Německo se od listopadu 2024 stalo čistým dovozcem elektřiny a průmyslová konkurenceschopnost trpí.
Všichni tři hlavní němečtí provozovatelé jaderných elektráren - EnBW, E.ON a RWE - kategoricky odmítají jakoukoliv reaktivaci. „Stav demontáže je prakticky nevratný,“ citoval EnBW článek v časopisu Focus v prosinci loňského roku. Primární okruhy jsou dekontaminovány, klíčové komponenty demontovány, personál přeškolen.
Tak zní ostatně skoro vždy doporučení německých konzultantských firem, když je klienti žádají o expertní názor, zda v rámci svých byznysplánů či strategií mají s možností návratu jaderné energie počítat. Podporují je v tom odborné think-tanky i oborové organizace. Viz třeba Asociace německých inženýrů. Návrat nebude, nebyl by ani rentabilní.
Dokládají to čísly. Náklady na případnou reaktivaci by dosáhly 1-7 miliard eur na elektrárnu, časové nároky 3-7 let. Pro srovnání: větrná energie na pevnině stojí 4,3-9,2 centu za kWh, zatímco nové jaderné elektrárny by vyšly na 13,6-49 centů za kWh, tvrdí v materiálech opět zmíněná Asociace.
Jenže tahle čísla nepočítají s nástupem AI a ten mění vše, i v energetice. Ano, Evropa vstupuje do éry umělé inteligence s typickou opatrností a skepticismem. OK, v Americe a v Číně se vyvíjejí nové technologie, Evropa bude svět učit AI regulovat. Což bez jakéhokoli sarkasmu může být důležitá a možná i zásadní role.
Nic to ale nemění na tom, že budeme potřebovat mnohem víc elektrické energie. Zatímco američtí technologičtí giganti uzavírají smlouvy s jadernými elektrárnami na desítky let dopředu, Evropa se spoléhá na vítr, slunce a dovoz.
Část Evropy chápe. Francie plánuje výstavbu nových reaktorů, Belgie zrušila svůj plán jaderné elektrárny zrušit. V Americe technologické firmy s energetickými společnostmi uzavírají dohody na dvacet let dopředu. Čína jadernou kapacitu ztrojnásobí. A Německo? Zůstává v energetické izolaci.
Pokud Němci chtějí zachránit to pozitivní z Green Dealu, bez ideologického harampádí (tedy elementární snahu neničit planetu), návrat k jádru není volbou, ale nutností.
Vztah k jaderné energii by měl být jedním z klíčových témat toho, čemu dnes říkáme „restart Evropy“. Nejde jen o to, jestli budeme mít dost elektřiny na to, abychom si mohli dovolit luxus ideologických sporů. Jde o to, jestli bude Evropa v éře umělé inteligence vůbec konkurenceschopná.
Německá ekonomika má pro Evropu zásadní význam, pro nás dokonce absolutní. Pokud se Německo rozhodne, že návrat k jádru přece jen možný je, bude to signál, že Evropa to myslí se svou technologickou budoucností vážně.
Možná je čas uznat poněkud pikantní fakt, že bývalá modelka na TikToku, která vysvětluje jaderné štěpení v kostýmu z vesmíru a na webu prodává čepici „Go Nuclear!“, signalizuje o budoucnosti víc než analýzy think-tanků a názory německých inženýrů.
