Šílené monstrum, diví se místní. Beskydy děsí „přestavba“ hotelu z filmu

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Turistu může ten pohled značně překvapit, v Trojanovicích ale tuto budovu dobře znají. V kopcích za obcí se na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, na dohled od slavných Pusteven, už desítky let tyčí do výšky hotel Banka – známý netypickým tvarem čtyřstěnu. Možná i proto si jej filmaři vybrali jako místo natáčení komedie z roku 1977 Parta hic.

„Vybudovali to za socialismu jako rekreační středisko pro bankovní úředníky,“ vypráví před hotelem obyvatel Trojanovic Martin Mužík. Dnes má hotel k někdejší slávě daleko. Spíš než normalizační komedie by se zde mohl natáčet horor.

Budova roky chátrá. Na přelomu století hotel zavřel, pak se měl za podivných okolností přeměnit na domov důchodců, z toho ale sešlo. Některá okna jsou vymlácená, spodní patra mizí pod křovisky a nápisy na dveřích varují, že objekt je střežený kamerovým systémem. Není divu – místo dříve lákalo bezdomovce nebo milovníky prozkoumávání opuštěných budov.

Přesto doznal prostor v posledních letech malých změn. U vjezdu na parkoviště přibyla závora a u ní schránka s nápisem „Residence Trojanovice, a. s.“. To je název společnosti, která budovu i s okolním pozemkem před nedávnem koupila. A má s nimi velké plány. Podle názoru vedení obce i části občanů možná moc velké.

Na tom, že objekt nutně potřebuje rekonstrukci, se shodnou všichni. Rozsah, s jakým k věci developer Arkemax Invest Ostrava plánuje přistoupit, leckoho překvapil.

Firma sice počítá s tím, že Banku opraví a zvelebí, to ale není všechno. Jeho kapacity chce doplnit o stovky dalších lůžek. Původní návrh, který společnost prezentovala Trojanovicím v únoru, počítal s 69 hotelovými pokoji a 160 apartmány. Hrubá podlahová plocha by celkově dosáhla 38 600 metrů čtverečních. Součástí měl být třeba i velký kongresový sál.

Výstavba by se tak podle představ developera měla rozšířit i na louky u chátrajícího hotelu, které obklopují roztroušené rodinné domky. A s jejich obyvateli podle Mužíka až donedávna nikdo nic neřešil.

„Dozvěděli jsme se o tom náhodou. Rekonstruovali jsme starý dům. Tak jsem se bavil s jedním řemeslníkem a ten mi řekl: ‚Tady se u vás bude stavit to šílené monstrum.‘ A já na to: jaké monstrum?“ vzpomíná Mužík.

Investor sice od původního záměru ustoupil a v červenci představil nový s 56 pokoji, 98 apartmány a plochou všech pater o 20 tisících metrech čtverečních. I tento návrh ale podle výpočtů navýší zastavěnou plochu ze stávajících 1350 metrů čtverečních o dalších 4525 metrů čtverečních.

A to místním vadí. Mužík zastupuje spolek Klidné Beskydy, který založil společně se sousedy. Dali dohromady petici, kterou dodnes podepsalo přes 1200 lidí. Podle nich takový „megalomanský“ projekt do třetí zóny chráněné krajinné oblasti nepatří.

„Tento projekt je čistě zničením krajiny za účelem aktuálního zisku. Krajina bude mít hodnotu pro celé generace dalších lidí. Když se tam postaví tohle, tak to bude leda obrovský zisk pro jednoho investora,“ míní Mužík.

„Představte si, co to udělá s přírodou. Bude to generovat obří množství hluku, bude to jedna obrovská party. Zároveň to bude generovat obrovský turismus. Stojíme kousek od výstupu na Pustevny. Ty jsou už dnes velký problém,“ dodává.

Trojanovice navíc podle protestujících na podobně velký projekt nejsou připraveny. Občané se bojí zátěže nadměrnou dopravou nebo nedostatku vody. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území. Pokud by k realizaci došlo, Beskydy by se mohly stát precedentem pro další podobné zásahy do chráněné krajiny napříč Českou republikou. To nesmíme připustit,“ uvádí předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha.

Zástupci developera o věci zatím do médií hovořit nechtěli. Vyjádření teprve chystají. „Omlouvám se, ale oficiální vyjádření zveřejníme nejdřív ve čtvrtek,“ uvedla za Arkemax Invest Ivana Gellrichová.

Návrh každopádně překvapil i starostu Trojanovic Jiřího Novotného. Ten stojí v čele obce už téměř 20 let a za jeho vedení si bezmála třítisícová horská vesnice vysloužila přezdívku „beskydský zázrak“. V posledních letech se v médiích opakovaně objevily chvály na to, jak přistupuje k rozvoji obce – třeba skrze plánovanou revitalizaci opuštěného dolu nebo spolupráci s předními designéry a architekty.

Jenže nad tímto způsobem rozvoje starosta spíše zvedá obočí. „Většinou děláme rekonstrukce tak, že příliš nezvedáme objem těch staveb, maximálně o jednotky procent. Tady toto jde mimo,“ říká Novotný.

Podle něj stavba odporuje územnímu plánu. Ten označuje plochu, na které chce investor postavit desítky apartmánů, za občanskou vybavenost. „Na obecné úrovni územní plán ukazuje, že v tomto místě se velké stavby stavět nemají,“ vysvětluje starosta.

Problém je podle něj také v tom, že ačkoli developer mluví o akci jako o přestavbě objektu, podle starosty jde už spíše o novostavbu. Zástupci jej každopádně dle jeho slov informovali, že podle jejich interpretace by budova neměla plánu nijak odporovat.

Nyní se čeká na to, až developer podá žádost o stavební povolení. Zda odpovídá územnímu plánu, posoudí stavební úřad ve Frenštátu pod Radhoštěm. Možným vlivem na životní prostředí se bude zabývat správa CHKO.

„Investor říká, že kdyby to bylo menší, tak by mu to ekonomicky nevycházelo. Mně by se nejvíce líbilo, kdyby to zůstalo v menších dimenzích. Ale jestli žijeme v ideálním světě, to nevím,“ říká Novotný.