Článek
„Do Českého ráje cesta příjemná je, dudlaj, dudlaj, dá,“ zpívá Ivan Mládek se svým Banjo Bandem ve známé písni Prachovské skály. V té si utahuje z horolezců, pro které je chráněná oblast v severovýchodních Čechách jednou z nejoblíbenějších destinací.
Zmiňovanou píseň sice Mládek nahrál v 70. letech. Dnes ale oblastí více než kdy jindy zuří debata, zda ona cesta do Českého ráje, respektive skrz něj, nestojí za modernizaci.
Místní krajinu by totiž v příštích letech měla potkat zásadní změna. Po více než dvaceti letech úvah začne mezi Turnovem a Jičínem do čtyř let vznikat nová silnice. Na některých místech bude tříproudová či čtyřproudová, spolu s dalšími projekty tak zásadně zrychlí a zkapacitní dopravu na cestě mezi Hradcem Králové a Libercem.

Vizualizace nové silnice zavěšená v krajině Českého ráje.
Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) to označuje za klíčový projekt. „Vezmeme-li navíc v úvahu to, že se od Jičína až do Olomouce staví hned několik dalších úseků této mezinárodní silnice a další budou navazovat v nejbližších letech,“ uvedl k tomu v březnu. Stavba už má platné stanovisko EIA a prospěla i v ekonomickém hodnocení, hotovo by tak mohlo být v roce 2032.
Jenže plán stavby i přesto už roky vyvolává protesty. Část místních spolu s ekologickými aktivisty míní, že silnice takového rozměru do zdejší krajiny nepatří. Navrhují jinou variantu. A zastání nyní našli u špiček ochrany přírody Česka.
Silnice ano, ale jinde. Stát to odmítá
„Přijde mi absurdní, aby do turistického regionu Český ráj mezi významné dominanty, jako je Kozákov a Trosky, stát cpal cestu, která je prakticky dálnicí,“ říká zdejší rodák Lukáš Eršil, zatímco u sochy sv. Františka Xaverského hledí do údolí.
Místy prší a viditelnost tak není nejlepší, dohlédnout odsud ale lze na ty největší pýchy zdejší krajiny. Na jihu se tyčí siluety věží Baby a Panny, tedy hrad Trosky, jehož popularita mezi turisty v posledních měsících ještě stoupla s úspěchem počítačové hry Kingdom Come: Deliverance 2.
O kus blíže lze rozeznat zámek Hrubá Skála a poblíž skaliska, na kterých se natáčely slavné scény z komedie Jak dostat tatínka do polepšovny. A na severu zase stojí Valdštejn. A právě v údolí pod těmito památkami by měla cesta vést - v mezeře mezi jižní a severní částí zdejší CHKO.

Trosky.
Počátky sporu na začátku století pamatuje Eršil ještě jako gymnazista. Záměr vyvolal mezi částí místních občanů značný rozruch už na počátku století. Obávali se zejména ohrožení krajinného rázu či migračních cest živočichů, ale také výrazného zvýšení tranzitní dopravy v oblasti, kudy by měly nově projet desetitisíce aut denně. Petici proti navrhované podobě silnice podepsalo 15 tisíc lidí. Kraj dal ale projektu zelenou. Proti byl přitom tehdy i dnešní hejtman Půta. A v roce 2014, kdy už byl v čele kraje, prohlásil, že projekt není potřeba.
O to více místní překvapila před čtyřmi lety zpráva o tom, že stavba získala kladné stanovisko EIA od Ministerstva životního prostředí. A Ministerstvo dopravy i kraj daly najevo, že s ní dále počítají.
„Silnice je opravdu potřeba. Díky stavbě se přenese neustále se navyšující dopravní zátěž z komunikace I/35 ze středů obcí a naším neméně důležitým cílem je také zajistit obyvatelům ze Semilska a Jičínska díky této nové silnici daleko větší bezpečnost v oblasti dopravy,“ říká nyní mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.
A kolečko protestů a sbírání podpisů se rozjelo znovu. V březnu přišly na diskuzi s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) do Turnova stovky lidí, v dubnu bylo „betonování“ Českého ráje zase hlavním tématem besedy s prezidentem Petrem Pavlem. Ten dostal od spolku SOS Český ráj model pneumatiky s přilepenými autíčky, které krouží kolem sošky Trosek.
A koncem července iniciativa zveřejnila novou veřejnou výzvu, ve které požaduje zastavení plánů a také přehodnocení stanoviska EIA, které má podle aktivistů nedostatky. „Český ráj inspiroval generace umělců, Trosky jsou na oponě Národního divadla. A vznikl tam geopark UNESCO. Silnice svým rozměrem nezapadá do krajiny, je to barbarství,“ míní mluvčí iniciativy Jan Piňos.
Obavy má i Lenka Dědková, která pronajímá ubytování v Chloumku u Turnova. „Myslím, že to ovlivní návštěvnost skalního města. Lidé sem jezdí do klidu si odpočinout, místo toho uslyší auta,“ říká.

Lenka Dědková, která v Českém ráji provozuje ubytování.
Protestující zdůrazňují, že jim nejde jen o přírodu. Podle nich stát s krajem zvolily nejen méně citlivou, ale i nákladnější variantu nové silnice. Navrhují přistoupit spíše ke stavbám obchvatů měst, případně vybudovat takzvanou jižní trasu cesty z Jičína do Mnichova Hradiště.
Tudy by to sice trvalo o několik minut déle, podle aktivistů by ale byla díky snadnějšímu terénu a také v souvislosti s tím, že se zde plánuje i další modernizace, ve výsledku levnější. Silnice by také z většiny míjela oblast Českého ráje a vedla přes méně osídlené oblasti.
Trasa severní varianty je totiž naplánovaná například do těsné blízkosti panelového sídliště Přepeřská v Turnově. „Kdyby tady nebyla alternativa, tak by to byla jiná, ale takhle jsme jasně proti, hluk bude obrovský,“ říká jeden z místních obyvatel Martin Dědek.
Ministerstvo dopravy ale už v minulosti jakoukoli jinou variantu odmítlo a ani nyní o ní neuvažuje. „Tato trasa není a nebude nikdy náhradou pro cesty v relaci Liberec – Turnov – Jičín – Hradec Králové, které tvoří přirozenou mezikrajskou spojnici. Debata o ‚Jižní‘ či ‚Severní‘ variantně není aktuální, silniční stavby budou připravované v souladu s platnými zásadami územního rozvoje krajů a územními plány obcí,“ uvádí Jemelka.
Z nyní navrhované podoby cesty nejsou nadšená ani vedení obcí. Zástupci mikroregionu Český ráj jí například v otevřeném dopise vytýkali velké množství mostů a náspů. Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) pak uvedl, že pro vedení města je „nepřijatelné“, aby cesta vedla v těsné blízkosti sídliště Přepeřská, a požaduje na místě vybudování tunelu.
Krajský radní pro životní prostředí Jiří Klápště (TOP 09), který ještě nedávno stál v čele správy místního CHKO, uvedl, že obavám rozumí. Proto vedení regionu přizvalo k plánování poradce pro krajinný ráz.
Symptom nemocné doby, míní šéf KRNAP
Jak ukázalo červencové shromáždění protestujících v kempu v Sedmihorkách, odpor se těší podpoře několika známých osobností. Na akci dorazil třeba písničkář Vladimír Merta nebo geolog a spisovatel Václav Cílek, zdravici poslal šéf Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
„Český ráj je naší první chráněnou krajinnou oblastí a záměr vést čtyřproudou silnici jejím srdcem pak symbolem postupné eroze dosud účinné ochrany toho nejcennějšího v naší zemi,“ uvedl.
Podle něj je plán na stavbu silnice „symptomem nemocné doby a společnosti“. „Zhoubná mantra růstu nás svádí k technokratickým a silovým řešením bez respektu k environmentálním, krajinářským a kulturním hodnotám. Tedy bez respektu k vlastnímu domovu,“ dodal.
Na akci dorazil také poradce prezidenta Ladislav Miko - kterého sem podle něj vyslal sám Petr Pavel. Miko se otázkou zabýval už v minulosti - v roce 2009 byl ministrem životního prostředí, předtím mezi lety 2003 a 2005 náměstkem ministra. A i dnes označuje jižní trasu za „logičtější“.
„Prezident republiky je se situací týkající se stavby silnice obeznámen, a to jak z informací z médií, tak i z debaty přímo s občany v Jičíně, která proběhla v rámci jeho návštěvy Královéhradeckého kraje. Klíčové je, aby silnice byla co nejcitlivěji zakomponována do krajiny a bylo minimalizováno narušení krajinného rázu,“ potvrdil nyní Seznam Zprávám zájem prezidenta o situaci jeho mluvčí Filip Platoš.
Záležitostí se bude zabývat i Ministerstvo životního prostředí. To posoudí podnět ke zrušení povolení EIA. „Aktuálně připravujeme podklady pro rozkladovou komisi ministra složenou z nezávislých odborníků. Tato komise po projednání věci následně posoudí argumentaci podatele i Ministerstva životního prostředí a předloží ministrovi návrh na rozhodnutí,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.