Czech Tour v Praze, na Eurosportu i ve světě. Byl to milník, těší Königa

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tentokrát na Czech Tour nezlákal tak hvězdná jména světové cyklistiky, jakými jsou Froome, nebo loni Alaphilippe. Ani nestartovalo tolik World Tour týmů. Ředitel největšího etapového závodu v Česku Leopold König přesto po konci klání, které ovládl Belgičan Junior Lecerf, spokojeně pro Seznam Zprávy hodnotí vydařenou akci, jež byla pro pořadatele v mnohém milníkem.

Poprvé se jelo také v Praze a díky živým přenosům Eurosportu viděli českou Tour diváci po celém světě. „Pracovali jsme na tom dva roky,“ říká někdejší špičkový jezdec, který jako jediný Čech dokončil v první desítce všechny tři podniky Grand Tour (devátý na Vueltě 2013, sedmý na Tour 2014, šestý na Giru 2015).

Letošní ročník Czech Tour nabídl boj až do posledních metrů. Co do dramatičnosti průběhu jste si nemohli přát víc, což?

Je to tak. My jsme to plánovali takto, aby vyvrcholení bylo na Pustevnách. To se povedlo. Jsme moc rádi. Divácky, televizně, sportovně to vygradovalo posledních padesát metrů před páskou nahoře na Pustevnách. Ohlasy z poslední etapy jsou extrémně pozitivní. Diváci na místě i u obrazovek si to strašně užili.

Jaké výkony byste kromě belgického vítěze Juniora Lecerfa vypíchl?

Určitě Liama Walshe. Není to žádný nováček, byl čtvrtý na etapě na Down Under, závodu World Tour v Austrálii na začátku roku. Ccache x Bodywrap je kontinentální, velmi malý tým z Austrálie, který jsme vzali na divokou kartu a vyhrál etapu na Czech Tour. Byl to pro ně velký milník.

Kdo dál vás zaujal?

Tým JCL UKYO, měli druhého jezdce na Dlouhých stráních, vezli puntíkovaný dres. Byl hodně silný, dalšího jezdce měli v desítce. A samozřejmě Junior Lecerf. I pro něj to je jedno z jeho nejcennějších vítězství. Cian Uijtdebroeks panoval, akorát to na něj nebylo zas tak těžké, jak by si představoval. Kopec na Pustevny byl víc dynamický a kratší než desetikilometrové alpské průsmyky, kde by na tom byl asi trošku líp. Hodně nás těšil Tomáš Přidal, který byl čtvrtý v poslední etapě. Škoda, že ztratil na Dlouhých stráních a nebyl v celkovém pořadí. I tak krásný výkon.

Tomáš Přidal je loňský mistr republiky, to už není takové překvapení, ale spíš potvrzení jeho kvalit?

Určitě.

Poprvé se vám podařilo přivést závod do Prahy. Jak bylo náročné přesvědčit vedení města? Zavřít milionovou metropoli musí být jiné než například v Prostějově.

Nebylo to jednoduché. Pracovali jsme na tom dva roky. Je to těžší než dřív. Patnáct let zpátky to ještě nebyl takový problém, dneska je už doprava mnohem hustší. Proto se nám to podařilo až teď. Jsme za to strašně rádi, i když to bylo hodně práce a logisticky náročné. Pro závodníky už je celkem jedno, jestli po etapě sedí v autobuse hodinu, nebo hodinu a půl. Ale přesun celého zázemí z cíle v Karlových Varech do cíle na Dlouhých stráních je opravdu náročný. Není to tak, že roztáhnete věci na jednom stadionu a odehrajete tam celý turnaj. V tomhle je to po organizační stránce nepředstavitelné.

Všechno klaplo, jak jste si plánovali?

Týmově jsme to zvládli perfektně. Tým šlapal neskutečně, pracoval ve dne v noci. Pomalu ani neměli čas na to se pořádně vyspat. Mít roztáhlý čtyřdenní závod od Karlových Varů po Ostravu je dost úspěch.

To jsou věci, které se podařily, ale zatímco loni bylo na startu osm týmů kategorie World Tour, letos dva. Může být příčinou právě to, že se elitním týmům nechtělo cestovat po hotelech, že byly více spokojené s předchozími ročníky na jednom místě na Moravě?

Kvůli tomuto faktoru se neomluvil ani jeden tým, nehrálo to absolutně roli. Roli hrálo to, že loni jsme měli ročník odstřelený počtem týmů díky olympiádě a tomu, že tam jiný závod nebyl. Letos byla situace úplně jiná. Tohle datum jsme museli zvolit kvůli přenosu na Eurosportu. Tím pádem jsme se dostali mezi docela dost závodů a do měsíce srpna, který je nabitý. Zpětná vazba od týmů byla parádní, ještě lepší než loni.

Mít živý přenos na Eurosportu je pro vás také další důležitá meta?

Kdybych to měl shrnout, tak pro nás byl tento ročník vážně milník. Milník pro nás nebylo ani tak to, když jsme měli větší hvězdy a World Tour týmy, ale to, že jsme měli Eurosport do celého světa, vysílalo se do 190 zemí, měli jsme Českou televizi, komentoval Tomáš Jílek. Měli jsme stejné komentátory na obou stanicích, kteří komentovali Tour de France. Už jen zvuk byl tak strašně výrazný, že lidi si k tomu sedli, koukali na to a byli nadšení. Psali nám ohlasy. Jsme hrozně zvědaví, až dostaneme data sledovanosti. Myslíme si, že to bylo o hodně lepší než minulý rok.

Netajíte se tím, že chcete závod zvětšit a rozšířit. Jakou mu plánujete další budoucnost?

Čekám teď na rozhodnutí UCI, jestli nám udělí vyšší status ProSeries. Tím bychom se dostali o jeden level pod World Tour status. A to nám otevře nějaké možnosti. Co se týče etap, máme v plánu to rozšiřovat. Ještě nevíme, jakým směrem. Jestli přidáme celou etapu. Uvažujeme také o prologu. Otevřených věcí je teď hodně. Vyčkáváme na UCI a pracujeme na různých variantách.

V jakém rozpočtu se pohybujete?

Jsou to desítky milionů.

Partnery máte silné. Prosperuje Czech Tour i po ekonomické stránce?

Pořádání takového závodu je strašně specifické. Už název napovídá o tom, čeho je největší propagace. Není našeho největšího partnera, je to propagace České republiky jako takové. Jde křížem krážem do celého světa. Máme nějaké prostředky z Národní sportovní agentury, nějaké z CzechTourismu, z hejtmanství, z krajů a z měst. Snažíme se těmito prostředky pokrývat budžet, který z velké většiny tvoří soukromý kapitál, sponzoři.

Je silniční cyklistika u nás na vzestupu? Ne jen ta vrcholová, ale řada hobby cyklistů dnes vyráží na silničních kolech po práci častěji než dříve.

Rozhodně. Je to i vidět na Czech Tour. Jen když srovnáme loňský rok a letošní, tak lidí podél tratí bylo víc. Jen na Pustevnách bylo tisíce lidí. Tohle jsou obrázky, které se nám opravdu líbí. Je vidět, že nejen závod je na vzestupu, ale celkově česká silniční cyklistika několik let jenom stoupá. Jsme rádi, že můžeme tuhle formu dopravy a sportu podporovat, dělat jí dobré jméno.

Dá se tohoto boomu nějak využít pro pořádání dalších závodů u nás? Pro výkonnostní cyklisty se pořádají spíše méně známé závody, ale nějaká větší série, podobně jako je pro horská kola Kolo pro život, zatím není.

Tímto směrem se nechceme zatím ubírat, protože se soustředíme na profesionální cyklistiku a práce ještě se Závodem míru je spousty. Máme doprovodný program včetně závodů dětí.

Jak se vám zamlouvá kvalita českých silnic, což je věčné téma? Dá se využít k uspořádání třeba klasiky na kostkách, jako se jezdí v Belgii? Úseků s kočičími hlavami by se snad našlo dost.

Hodnotil bych to celkem pozitivně. Snažíme se vybírat lepší cesty. Když bych to srovnal s dobou před deseti, dvaceti lety, tak se to zlepšuje, než že by to stagnovalo. Jako někdo, kdo tvoří tratě, mohu říct, že je to na dobrém standardu. Záleží kraj od kraje, jsou rozdíly.

Jak vás po konci krásné závodnické kariéry chytilo ředitelování na Czech Tour?

Začíná mě to bavit čím dál tím víc, když vidím, jaký máme posun, jak se závod zvětšuje a zlepšuje. To byla přesně má motivace, se kterou jsem do toho šel dřív. Je to krásné. Jsem hrozně rád, že jsem toho součástí. Dělat takhle velký podnik je opravdu dobrá zkušenost.

Jak se vám líbil na Tour de France jediný český cyklista Pavel Bittner?

Zlepšoval se. Příležitostí moc neměl, ale byla to jeho první Tour. Trajektorie je vzestupná, to je důležité. Důležité také je, aby na něj nebyl vyvíjen velký tlak a zlepšoval se postupně. Myslím, že tento tým je pro něj ideální, že mu to umožní.

Jakuba Otrubu čeká poprvé Vuelta. Co říkáte na jeho výkonnost?

Jsem na něj hodně zvědavý. Má hodně průměrnou, až podprůměrnou sezonu. Bohužel to u českých kluků v Caja Rural vidíme každoročně, není to pro ně nejlepší tým. Ale třeba právě na Grand Tour se to zlomí. Uvidíme, kde je jeho místo.

Mathias Vacek prodloužil smlouvu o čtyři roky s Lidl-Trek, to je krásná odměna.

Uff! Vycházející fenomén. Zatím jeho výsledky paradoxně vůbec neodpovídají jeho výkonnosti. Giro jel v pozici pomocníka pro Pedersena. Sám se snažil, ale nedotáhl to. Klidně mohl vyhrát jednu, dvě, tři etapy, ale nebýt Pedersena. Teď mohl vyhrát Okolo Polska nebýt pádu. Myslím si, že je to úplně jedno, protože od něj ještě uvidíme velké věci.