41 minut po půlnoci začal let MH370. Jen jeden člověk věděl, co se pak stalo

Jak se cítí člověk, který se právě dozvěděl, že zmizelo letadlo s jeho blízkými? S jeho příbuzným? Asi málokdo si připouští, že z mnoha každodenních letů na zeměkouli potká tragédie zrovna ten, ve kterém sedí někdo z jeho rodiny.

Podle statistik se každý den uskuteční zhruba 100 až 110 tisíc civilních letů, v kteroukoliv chvíli je ve vzduchu nejméně 12 tisíc dopravních letounů. Pravděpodobnost, že spadne ten, kde někoho znáte, je minimální. Ale existuje.

V dokumentech na Netflixu, CNN a v australské televizi vypovídali o tomto šoku příbuzní pasažérů a členů posádky letounu Malaysia Airlines, který zmizel 8. března 2014 během cesty z Kuala Lumpuru do Pekingu.

Let MH370 zůstává záhadou, protože se zřítil v Indickém oceánu západně od Austrálie a vrak se dosud nepodařilo najít. Pozůstalí tak stále nevědí, kde těla jejich příbuzných leží.

„Hazrín mi vždy volal, než letadlo odstartovalo, a pak posílal SMS zprávu po přistání. Když jsem se ráno probudila, žádná zpráva mi nepřišla, ale řekla jsem si: To nic, spi dál, zavolá nebo napíše později,“ vypověděla Malajsijka Intán Usmánová, jejíž manžel pracoval na palubě letadla jako stevard. „Pořád mám před očima, jak si balil do tašky zimní bundu, aby ji měl připravenou, až vystoupí v Pekingu,“ řekla.

Australanka Danica Weeksová měla na palubě stroje manžela, otce jejích dvou dětí. O neštěstí se dozvěděla doma v Perthu.

„V kuchyni jsem zvedla telefon a na druhém konci se představila žena s tím, že je reportérka deníku New Zealand Herald. Říkala jsem si, co nám proboha chce. A ona povídá: Vy jste to neslyšela? Neslyšela co? odpověděla jsem. Stala se letecká nehoda, řekla. Upustila jsem telefon a s křikem vyběhla ven. Bylo to nepředstavitelné, že se to stalo mně.“

Francouz Ghyslain Whaterlos se měl s ženou a dětmi setkat v Pekingu. On letěl z Evropy, oni z Kuala Lumpuru. „Přiletět jsem do Pekingu 8. března ve čtyři odpoledne a u východu už na mě čekala zaměstnankyně letiště. A požádala mě, abych šel s ní. Pak mi v místnosti řekli, co se stalo. Jako by se zastavil svět, nemohl jsem tomu uvěřit. Ptal jsem se: Víte to jistě? A oni odpověděli: Jistě nevíme nic.“

Jedinou jistotou v té chvíli bylo, že letoun do Pekingu v plánovaném času půl sedmé ráno nedorazil. Na informační tabuli na letišti svítilo u letu MH370 místo Landed (Přistál) slovo Delayed (Zpožděn). Někteří příbuzní se chytali jakékoliv naděje. Dívka přiběhla s mobilem a říkala, že jí volá otec, který byl na palubě letadla. Když hovor přijala, nikdo se neozval.

Boeing odstartoval z Kuala Lumpuru 41 minut po půlnoci místního času. Když se chystal vstoupit do vietnamského vzdušného prostoru, kapitán Zaharie Ahmad Shah řekl řídicí věži v Kuala Lumpuru: „Dobrou noc, MH370.“ Devadesát sekund poté letoun zmizel z radarů, jako by ho někdo elektronicky odpojil.

Boeing 777 měl palivo na sedm hodin, takže bylo 9. března odpoledne jasné, že buď někde přistál, nebo se zřítil.

Sociálními sítěmi a médii kolovala řada zpráv a pseudozpráv: že těžaři na vrtné plošině v Jihočínském moři viděli výbuch, že kapitán hongkongského letadla viděl na hladině trosky, že se podivné výbuchy ozývaly v Kambodži, že někdo zahlédl olejové skvrny podél vietnamského pobřeží.

Tehdejší šéf společnosti Emirates šokoval prohlášením, že malajsijská armáda zřejmě ví víc, než připouští.

Skutečnost ale tentokrát překonala všechny divoké teorie, protože se ukázalo, že stroj letěl ještě několik hodin a skončil v Indickém oceánu. Mířil opačným směrem, než leží Peking. Pátrání ale nedokázalo v jednom z nejodlehlejších míst na Zemi vrak lokalizovat. I jedenáct let po nehodě stále platí, že experti považují za nejpravděpodobnější vysvětlení události akci kapitána Zaharie Ahmada Shaha.

Australská televizní společnosti Nine Network věnovala nehodě s odstupem čtyř let speciální pořad, v němž vystoupilo sedm zkušených australských pilotů. Všichni se shodli, že za nehodou stál promyšlený plán někoho, kdo uměl letadlo velmi dobře ovládat. A kdo byl při vědomí až do poslední chvíle.

„Když si všimneme trasy letu, tak vidíme, že nad malajsijským Penangem stroj udělal zvláštní kruh a naklonil se. Penang je rodným městem kapitána Shaha a působí to na mě dojmem, že se takto s městem loučil,“ řekl australský pilot Simon Hardy.

Podle Australanů cestující zemřeli krátce po změně kursu, protože pilot nejspíš snížil tlak vzduchu v kabině, aby lidé zemřeli a nezkomplikovali mu jeho plán. Malajsijští vyšetřovatelé zásadně odmítají, že šlo o akci kapitána. Spíše se snaží propagovat teorii, že ztráta kyslíku na palubě, způsobená nějakou poruchou, způsobila špatné reakce a rozhodnutí posádky. A to vedlo k záhadné změně kursu a pádu do Indického oceánu.

Pravdu znala ale jen posádka v pilotní kabině, nejspíš jen kapitán.